Zakarpatská oblast
Zakarpatská oblast (ukrajinsky Закарпатська область, rusínsky Закарпатьска область, maďarsky Kárpátontúli terület, v běžném úzu Kárpátalja), též zvaná Zakarpatská Ukrajina, je nejzápadnější oblast Ukrajiny, víceméně shodná s někdejší Podkarpatskou Rusí. Obyvatelé jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však považováni za Ukrajince. Významnou menšinou jsou Maďaři, tvořící asi osminu obyvatelstva a soustředění na jihozápadě u hranic s Maďarskem. Hlavním městem je Užhorod, sekundárním centrem Mukačevo. Kraj je turisticky dosti přitažlivý, především pro milovníky dobrodružnějších horských túr. Je to jediná ukrajinská oblast (a jeden z mála správních celků na světě), která sousedí se čtyřmi různými státy.
| Zakarpatská oblast Закарпатська область Zakarpatska oblasť | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Geografie | |
.svg) Zakarpatská oblast na mapě Ukrajiny | |
 Slepá mapa s vyznačením hranic rajónů | |
| Hlavní město | Užhorod |
| Souřadnice | 48°24′36″ s. š., 23°17′24″ v. d. |
| Rozloha | 12 777 km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 243 700 (1. 2. 2022) |
| Hustota zalidnění |  97,3 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština (oficiální), rusínština, maďarština[1], romština, rumunština, ruština |
| Národnostní složení | Ukrajinci 80,5 %, Maďaři 12,1 %, Rusíni 0,8 %, Rumuni, Rusové, Romové, Slováci, Židé |
| Náboženství | řeckokatolické a pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Nadřazený celek | Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 6 rajónů |
| Vznik | 1946 |
| předseda oblastní správy | Volodymyr Čubirko |
| předseda oblastní rady | Mykyta Viktor |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +380-31 |
| Označení vozidel | AO a KO |
| Oficiální web | www |
| Oficiální web (2) | zakarpat-rada |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny Editovat
Od 10. století až do počátku 20. století bylo území Zakarpatské oblasti součástí uherského království. V letech 1919/1920–1938 patřilo usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu,[2] roku 1938 bylo jihozápadní pohraničí připojeno k Maďarsku, které pak v letech 1939–1944 okupovalo celou oblast, než ji obsadil Sovětský svaz. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. město Čop a obce Ašvaň, Batva, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová a Téglás.
Geografie Editovat
Oblast hraničí na západě se Slovenskem, na jihu s Maďarskem a Rumunskem, na severu krátce s Polskem a na severovýchodě s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí Ukrajiny. Povrch se zvedá od Panonské nížiny na jihozápadě k vrcholkům Karpat na severovýchodě; na východní hranici oblasti se tyčí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). I další větší řeky – Uh (Už), Latorica, Rika, Terebla, Teresva (a ostatně celé území oblasti) patří do jejího povodí.
Krajní body Editovat
Krajními body oblasti jsou na západě 9° 22'E, 48° 27'N 1,5 km od obce Solomonovo na hranici se Slovenskem. Na východě 24° 37'E, 4° 48'N na hřebeni Čornohora 12 km od vsi Luhy v Rachovském okresu. Na severu 22° 35'E, 49° 5'N; na jihu 24° 18'E, 47° 53'N. Geografický střed Zakarpatí se nachází v blízkosti hory Kuk ve Svaljavském okresu.
Administrativní členění Editovat
Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) do r. 2020 dělila na 13 rajónů. Pět měst oblastního významu (viz níže) spravují městské rady podléhající přímo oblastní radě.
Nová administrativně-teritoriální struktura (od roku 2020) Editovat
V rámci reformy, která byla dokončena v létě 2020, získal kraj novou administrativně-územní strukturu. Základními jednotkami je 64 územních společenství. Na subregionální úrovni bylo vytvořeno 6 okresů. Mezi rysy reformy patří ztráta samostatného statutu měst regionálního významu zařazením do nově vzniklých rozšířených obvodů. Na druhé straně se postavení územních společenství zvýšilo rozšířením pravomocí, zdrojů a odpovědností.
| Název okresu | Správní centrum okresu | Počet obyvatel k 1. 1. 2022
(tisíce) |
Plocha
(tisíc km²) |
Hustota zalidnění
obyv./km² | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | okres Berehovo | Berehovo | 206 696 | 1,5 | 137,7 |
| 2 | okres Mukačevo | Mukačevo | 251 145 | 2,1 | 119,6 |
| 3 | okres Rachov | Rachov | 82 034 | 1,8 | 45,6 |
| 4 | okres Ťačiv | Ťačiv | 183 756 | 1,9 | 96,7 |
| 5 | okres Užhorod | Užhorod | 255 000 | 2,4 | 106,2 |
| 6 | okres Chust | Chust | 265 845 | 3,2 | 83,1 |
Obyvatelstvo Editovat
K 1. únoru 2022 žilo v oblasti 1 243 700 obyvatel.
Oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 1,24 milionů osob žilo ve městech jen 463,4 tisíce lidí (37,2 %), zatímco na venkově až 781,1 tisíc lidí (62,7 %). Míra urbanizace v Zakarpatské oblasti je nejnižší na Ukrajině.
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá, byť docházelo k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel během druhé dekády 21. století. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[3]
| 1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 258 100 | 1 265 900 | 1 288 100 | 1 263 900 | 1 245 500 | 1 244 800 | 1 259 600 | 1 253 800 | 1 244 500 |
Za rok 2021 se narodilo 12 631 živě narozených dětí, zemřelo však 18 448 lidí, z nichž 104 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 68 živě narozených, což je nejlepší poměr na Ukrajině. Celkový úbytek obyvatel byl 5 653 lidí, což představuje jednu z nejlepších hodnot v rámci celé Ukrajiny. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 8,2 ‰.[3]
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 80,5 % Ukrajinců, 12,1 % Maďarů, 2,6 % Rumunů a 2,5 % Rusů.[4]
81 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 12,7 % vyznačilo za svou rodnou řeč maďarštinu, 2,9 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu a 2,6 % považovalo za svůj rodný jazyk rumunštinu.[5]
Města a obce Editovat
V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 sídel městského typu a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, i když některé mají více než 5000 obyvatel (např. Dovhe, Ilnycja či Koločava) a byly v minulosti sídly městského typu).[6]
Doprava Editovat
Přes Zakarpatskou oblast vstupuje na Ukrajinu několik důležitých silničních a železničních tahů ze střední Evropy.
Železnice Editovat
Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem, jednak někdejší příslušností k Uhrám, kdy byly tratě směrovány od Budapešti. Z toho důvodu například největší města Užhorod a Mukačevo nejsou železnicí spojeny přímo, ale značnou oklikou.
Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná železniční trať Lvov – Stryj – Čop ze Lvova (Lvovská oblast) přes Volovecké sedlo a Mukačevo do Čopu, která je součástí 5. panevropského dopravního koridoru; z Čopu vedou frekventované hraniční přechody na Slovensko (Čierna nad Tisou) a do Maďarska (Záhony). Ukrajinské železnice zde provozují rychlíky do různých míst Ukrajiny, do Moskvy a několika středoevropských měst[7] a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu vychází také trať do Užhorodu (kde jsou ukončeny některé rychlíky z vnitrozemí), pokračující údolím Uhu přes Perečín a Užocký průsmyk dále směrem na Lvov.
Další osou je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Baťovo – Korolevo, na niž navazuje trať Korolevo – Chust – Teresva – Solotvina – Velký Bočkov (poslední není v provozu od r. 1995); úsek Teresva (obec) – Trebušany vede peáží přes rumunské město Sighetu Marmației, přičemž osobní a většinou i nákladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena a osobní vlaky tak končí na jedné straně v Solotvině, na druhé v Rachově; úsek Rachov – Jasiňa – Ivanofrankivská oblast je tak izolovanější. V provozu jsou také odbočky z Koroleva do Nevetlenfolu s hraničním přechodem do rumunského Halmeu, z Baťova do maďarského Eperjeske, z Užhorodu do slovenských Maťovců (víz Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach) a úzkorozchodná trať v okolí Iršavy.
Silnice Editovat
Síť hlavních silnic je podobná železniční, napojuje však i Mižhirjský okres, který železnici nemá. Mezinárodní silniční tahy se křižují v západní části oblasti, s uzly v Užhorodě a Mukačevu. Oblastí prochází evropská silnice E50 (z Košic přes Užhorod, Mukačevo a Latorku směrem na Stryj a Ternopil), s větví E471 do Lvova. V Užhorodě se napojuje E573 vedoucí přes Čop z Debrecína. Souběžně s E50 vede evropská silnice E58, která se v Mukačevu odpojuje spolu s evropskou silnicí E81 přes Berehovo a Vylok směr Rumunsko.
Meziměstské autobusové linky jezdí poměrně často a na východě oblasti jsou dostupnější a využívanější než železnice, která se uplatňuje spíše v okolí Užhorodu a Mukačeva. Existuje několik přímých autobusových linek spojujících Zakarpatí s Českem a Slovenskem přes hraniční přechod Užhorod/Vyšné Nemecké. V provozu je několik hraničních přechodů do Maďarska a od roku 2007 rovněž do Rumunska (v Solotvině).[8] V Užhorodě je v provozu také menší letiště.
Zakarpatí je jedinou oblastí Ukrajiny a Užhorod jediným oblastním městem, kde není v provozu tramvajová ani trolejbusová síť. Městskou dopravu v posledních letech (po 2010) obstarávají hlavně maršrutky.
Turistické zajímavosti Editovat
|
|
|
Reference Editovat
- ↑ Maďarština je uznávána jako oficiální jazyk v sedmi obcích Mukačevském okresu.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a Podkarpatská Rus“, in Náš kalendář 2023, 176 str., M/T – +38 050 539-96-17. www.klubtgm.cz, S. 15-35, Vydavatel Klub TGM (Čech.Ukr), Užhorod, prosinec 2022
- ↑ a b ������� ��������� ���������� � ������������ ������. www.uz.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Національний склад населення – Закарпатська область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Мовний склад населення – Закарпатська область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.. uz.gov.ua [online]. [cit. 2009-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-21.
- ↑ BBC Romanian – Preşedinţii Băsescu şi Iuşcenko deschid podul peste Tisa
Externí odkazy Editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zakarpatská oblast na Wikimedia Commons - Podkarpatské Rusínsko ČT 2, 25. 10. 2022. Režie Zdeněk Tyc, průvodce prof. Jan Rychlík
- Zakarpatská oblast – informace + fotografie přírody i místních obyvatel
- Zakarpati.cz – aktuální i historické materiály o Zakarpatí
- Zakarpatská Ukrajina v zimě – fotogalerie a informace
- Zakarpatská Ukrajina – horská turistika – fotogalerie
- Ukrajinské Karpaty na www.karpaty.net
- Půl čtvrté – filmový dokument o životě v Rachovském okresu
- Karpatia – všeobecné aktuální informace o Zakarpatí i Ukrajině, katalog ubytování
- Slovník Zakarpatská slova Archivováno 18. 1. 2014 na Wayback Machine.
- https://index.minfin.com.ua/ua/reference/people/zakarpatskaya/ - počet obyvatel
