Zakarpatská oblast

oblast na Ukrajině

Zakarpatská oblast (ukrajinsky Закарпатська область, rusínsky Закарпатьска область, maďarsky Kárpátontúli terület, v běžném úzu Kárpátalja), též zvaná Zakarpatská Ukrajina, je nejzápadnější oblast Ukrajiny, víceméně shodná s někdejší Podkarpatskou Rusí. Obyvatelé jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však považováni za Ukrajince. Významnou menšinou jsou Maďaři, tvořící asi osminu obyvatelstva a soustředění na jihozápadě u hranic s Maďarskem. Hlavním městem je Užhorod, sekundárním centrem Mukačevo. Kraj je turisticky dosti přitažlivý, především pro milovníky dobrodružnějších horských túr. Je to jediná ukrajinská oblast (a jeden z mála správních celků na světě), která sousedí se čtyřmi různými státy.

Zakarpatská oblast
Закарпатська область
Zakarpatska oblasť
Tam za tumanamy Goverla.jpg
Zakarpatská oblast – vlajka
vlajka
Geografie
Zakarpatská oblast na mapě Ukrajiny
Zakarpatská oblast na mapě Ukrajiny
Slepá mapa s vyznačením hranic rajónů
Slepá mapa s vyznačením hranic rajónů
Hlavní městoUžhorod
Souřadnice
Rozloha12 777 km²
Časové pásmo+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 244 476 (1. 1. 2022)
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "97,4") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.97,4 obyv./km²
Jazykukrajinština (oficiální), rusínština, maďarština[1], romština, rumunština, ruština
Národnostní složeníUkrajinci 80,5 %, Maďaři 12,1 %, Rusíni 0,8 %, Rumuni, Rusové, Romové, Slováci, Židé
Náboženstvířeckokatolické a pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celekUkrajinaUkrajina Ukrajina
Druh celkuoblast
Podřízené celky6 rajónů
Vznik1946
předseda oblastní správyIgor Bondarenko [zdroj?!]
předseda oblastní radyIvan Baloha
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+380-31
Označení vozidelAO a KO
Oficiální webwww.carpathia.gov.ua
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

Související informace naleznete také v článku Podkarpatská Rus.

Od 10. století až do počátku 20. století bylo území Zakarpatské oblasti součástí uherského království. V letech 1919/19201938 patřilo usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu, roku 1938 bylo jihozápadní pohraničí připojeno k Maďarsku, které pak v letech 19391944 okupovalo celou oblast, než ji obsadil Sovětský svaz. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. město Čop a obce Ašvaň, Batva, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová a Téglás.

GeografieEditovat

 
Karpatská biosférická rezervace

Oblast hraničí na západě se Slovenskem, na jihu s Maďarskem a Rumunskem, na severu krátce s Polskem a na severovýchodě s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí Ukrajiny. Povrch se zvedá od Panonské nížiny na jihozápadě k vrcholkům Karpat na severovýchodě; na východní hranici oblasti se tyčí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). I další větší řeky – Uh (), Latorica, Rika, Tereblja, Teresva (a ostatně celé území oblasti) patří do jejího povodí.

Krajní bodyEditovat

Krajními body oblasti jsou na západě 9° 22'E, 48° 27'N 1,5 km od obce Solomonovo na hranici se Slovenskem. Na východě 24° 37'E, 4° 48'N na hřebeni Čornohora 12 km od vsi Luhy v Rachovském okresu. Na severu 22° 35'E, 49° 5'N; na jihu 24° 18'E, 47° 53'N. Geografický střed Zakarpatí se nachází v blízkosti hory Kuk ve Svaljavském okresu.

Administrativní členěníEditovat

Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) do r. 2020 dělila na 13 rajónů. Pět měst oblastního významu (viz níže) spravují městské rady podléhající přímo oblastní radě.

Nová administrativně-teritoriální struktura (od roku 2020)Editovat

V rámci reformy, která byla dokončena v létě 2020, získal kraj novou administrativně-územní strukturu. Základními jednotkami je 64 územních společenství. Na subregionální úrovni bylo vytvořeno 6 okresů. Mezi rysy reformy patří ztráta samostatného statutu měst regionálního významu zařazením do nově vzniklých rozšířených obvodů. Na druhé straně se postavení územních společenství zvýšilo rozšířením pravomocí, zdrojů a odpovědností.

Okresní rozdělení Zakarpatské oblasti od července 2020
Název okresu Správní centrum okresu Počet obyvatel k 1. 1. 2022

(tisíce)

Plocha

(tisíc km²)

Hustota zalidnění

obyv./km²

1 okres Berehovo Berehovo 206 696 1,5 137,7
2 okres Mukačevo Mukačevo 251 145 2,1 119,6
3 okres Rachov Rachov 82 034 1,8 45,6
4 okres Ťačiv Ťačiv 183 756 1,9 96,7
5 okres Užhorod Užhorod 255 000 2,4 106,2
6 okres Chust Chust 265 845 3,2 83,1

ObyvatelstvoEditovat

K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 1 244 476 obyvatel.

Oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 1,24 milionů osob žilo ve městech jen 463,4 tisíce lidí (37,2 %), zatímco na venkově až 781,1 tisíc lidí (62,7 %). Míra urbanizace v Zakarpatské oblasti je nejnižší na Ukrajině.

Počet obyvatel v oblasti postupně klesá, byť docházelo k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel během druhé dekády 21. století. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[2]

1990 1991 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2022
1 258 100 1 265 900 1 288 100 1 263 900 1 245 500 1 244 800 1 259 600 1 253 800 1 244 500

Za rok 2021 se narodilo 12 631 živě narozených dětí, zemřelo však 18 448 lidí, z nichž 104 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 68 živě narozených, což je nejlepší poměr na Ukrajině. Celkový úbytek obyvatel byl 5 653 lidí, což představuje jednu z nejlepších hodnot v rámci celé Ukrajiny. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 8,2 ‰.[3]

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 80,5 % Ukrajinců, 12,1 % Maďarů, 2,6 % Rumunů a 2,5 % Rusů.[4]

81 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 12,7 % vyznačilo za svou rodnou řeč maďarštinu, 2,9 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu a 2,6 % považovalo za svůj rodný jazyk rumunštinu.[5]

Města a obceEditovat

V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 sídel městského typu a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, i když některé mají více než 5000 obyvatel (např. Dovhe, Ilnycja či Koločava) a byly v minulosti sídly městského typu).[6]

 
Jezero Siněvir
 
Město Rachov
Město Ukrajinské jméno Ruské jméno Maďarské jméno Rusínské jméno Počet obyvatel k 1. 1. 2022
Užhorod Ужгород Ужгород Ungvár Уґоград 115 449
Mukačevo Мукачево (do r. 2017 – Мукачеве) Мукачево Munkács Мукачово 85 569
Chust Хуст Хуст Huszt Густ, Хуст 28 039
Vynohradiv Виноградів Виноградов Nagyszőlős Виноградово 25 317
Berehovo Берегове Берегово Beregszász Берегово 23 325
Svaljava Свалява Свалява Szolyva Свалява 17 068
Rachov Рахів (Rachiv) Рахов Rahó Рахово 15 536
Korolevo Королево Королёво Királyháza Королево 10 385
Dubove Дубове Дубовое Dombó Дубовоє 9 848
Mižhirja Міжгір'я Межгорье Ökörmező Межгорье (Волове, Волове Поле) 9 432
Iršava Іршава Иршава Ilosva Иршава 9 163
Velký Bočkov Великий Бичків (Velykyj Byčkiv) Великий Бычков Nagybocskó Великый Бычков (do roku 1944 Великый Бочков) 9 114
Ťačiv Тячів Тячев Técső Тячово 8 887
Čop Чоп Чоп Csap Чоп 8 626
Jasiňa Ясіня Ясиня Kőrösmező Ясѣня 8 565
Buštyno Буштино Буштына Bustyaháza Буштинo 8 444
Solotvina (Slatinské Doly) Солотвино Солотвина Aknaszlatina Солотвино 8 391
Vyškovo Вишково Вышково Visk Вышково 8 193
Velký Berezný Великий Березний (Velykyj Bereznyj) Великий Берёзный Nagyberezna Великий Березный 7 713
Teresva Тересва Тересва Taracköz Тересва, či Терешва a Тересувка 7 480
Čynadijovo Чинадійово Чинадиево Szentmiklós Чинадьово 6 688
Perečín Перечин Перечин Perecseny Перечин 6 477
Volovec Воловець Воловец Volóc Воловець 4 961
Seredné Середнє Среднее Szerednye Середньое, či Сериднёво a Середнёе 4 361
Kolčyno Кольчино Кольчино Kölcsény Колчино 4 198
Kobylecka Poljana Кобилецька Поляна Кобылецкая Поляна Gyertyánliget Кобылецка Поляна 3 480
Vylok Вилок Вилок Tiszaújlak Вилок 3 117
Baťovo Батьово Батёво Bátyú Батьово 2 914
Usť-Čorna Усть-Чорна Усть-Чорна Királymező Усть-Чорна 1 547
Ždenijevo Жденієво Ждениево Szarvasháza Жденьово 1 074
 
Mapka oblasti s vyznačením původních rajónů a jejich sídel

DopravaEditovat

 
Doprava na hlavní trati v okolí Volovce

Přes Zakarpatskou oblast vstupuje na Ukrajinu několik důležitých silničních a železničních tahů ze střední Evropy.

ŽelezniceEditovat

Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem, jednak někdejší příslušností k Uhrám, kdy byly tratě směrovány od Budapešti. Z toho důvodu například největší města Užhorod a Mukačevo nejsou železnicí spojeny přímo, ale značnou oklikou.

Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná železniční trať Lvov – Stryj – Čop ze Lvova (Lvovská oblast) přes Volovecké sedlo a Mukačevo do Čopu, která je součástí 5. panevropského dopravního koridoru; z Čopu vedou frekventované hraniční přechody na Slovensko (Čierna nad Tisou) a do Maďarska (Záhony). Ukrajinské železnice zde provozují rychlíky do různých míst Ukrajiny, do Moskvy a několika středoevropských měst[7] a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu vychází také trať do Užhorodu (kde jsou ukončeny některé rychlíky z vnitrozemí), pokračující údolím Uhu přes Perečín a Užocký průsmyk dále směrem na Lvov.

Další osou je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Baťovo – Královo nad Tisou, na niž navazuje trať Královo nad TisouChustTeresvaSolotvinaVelký Bočkov (poslední není v provozu od r. 1995); úsek Teresva (obec)Trebušany vede peáží přes rumunské Sighetu Marmației, přičemž osobní a většinou i nákladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena a osobní vlaky tak končí na jedné straně v Solotvině, na druhé v Rachově; úsek RachovJasiňaIvanofrankivská oblast je tak izolovanější. V provozu jsou také odbočky z Králova nad Tisou do Ďakova s hraničním přechodem do rumunského Halmeu, z Baťova do maďarského Eperjeske, z Užhorodu do slovenských Maťoviec (víz Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach) a úzkorozchodná trať v okolí Iršavy.

SilniceEditovat

Síť hlavních silnic je podobná železniční, napojuje však i Mižhirjský okres, který železnici nemá. Mezinárodní silniční tahy se křižují v západní části oblasti, s uzly v Užhorodě a Mukačevu. Oblastí prochází evropská silnice E50 (z Košic přes Užhorod, Mukačevo a Latorku směrem na Stryj a Ternopil), s větví E471 do Lvova. V Užhorodě se napojuje E573 vedoucí přes Čop z Debrecína. Souběžně s E50 vede evropská silnice E58, která se v Mukačevu odpojuje spolu s E81 přes Berehovo a Výlok směr Rumunsko.

Meziměstské autobusové linky jezdí poměrně často a na východě oblasti jsou dostupnější a využívanější než železnice, která se uplatňuje spíše v okolí Užhorodu a Mukačeva. Existuje několik přímých autobusových linek spojujících Zakarpatí s Českem a Slovenskem přes hraniční přechod Užhorod/Vyšné Nemecké. V provozu je několik hraničních přechodů do Maďarska a od roku 2007 rovněž do Rumunska (v Solotvině).[8] V Užhorodě je v provozu také menší letiště.

Zakarpatí je jedinou oblastí Ukrajiny a Užhorod jediným oblastním městem, kde není v provozu tramvajová ani trolejbusová síť. Městskou dopravu v posledních letech (po 2010) obstarávají hlavně maršrutky.

Turistické zajímavostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. Maďarština je uznávána jako oficiální jazyk v sedmi obcích Mukačevském okresu.
  2. ������� ��������� ���������� � ������������ ������. www.uz.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  3. ������� ��������� ���������� � ������������ ������. www.uz.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  4. ������������� ������� ��������� 2001 | ���������� | ������� ������� | ������������ ����� ��������� | ������������ �������:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  5. ������������� ������� ��������� 2001 | ���������� | ������� ������� | ������ ����� ��������� | ������������ �������:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  6. Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. 
  7. Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.
  8. BBC Romanian – Preşedinţii Băsescu şi Iuşcenko deschid podul peste Tisa

Externí odkazyEditovat