Tento článek je o městě na Ukrajině. O řece na Ukrajině pojednává článek Stryj (řeka).

Stryj (ukrajinsky Стрий, polsky Stryj) je město (do července 2020 město oblastního významu) v Haliči na západní Ukrajině, zhruba 60 km jižně od Lvova; patří do Lvovské oblasti a je centrem Stryjského rajónu. Městem protéká stejnojmenná řeka Stryj, pravý přítok Dněstru. V roce 2022 zde žilo téměř 60 000 obyvatel.

Stryj
Стрий
Železniční stanice Stryj (po rekonstrukci, 2005)
Železniční stanice Stryj (po rekonstrukci, 2005)
Stryj – znak
znak
Stryj – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška296 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastLvovská
RajónStryjský
Stryj
Stryj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha15,00 km²
Počet obyvatel59 425 (2022)
Hustota zalidnění3966 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci
Správa
StarostaRoman Šramovjat
Oficiální webstryi.com.ua
Adresa obecního úřaduвул. Шевченка 71
82400 м. Стрий
Telefonní předvolba3245
PSČ82419
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Stryjský hrad, rekonstrukce stavu ze 14.-17. století

První zmínka o obci pochází z roku 1385, kdy zde již stál vodní hrad a rozšiřovalo se osídlení podhradí. V roce 1431 polský a litevský král Vladislav II. Jagello udělil Stryji městská práva. V 15. a 16. století byla Stryj vzkvétajícím obchodním a řemeslnickým městem. V letech 1569-1772 byla součástí Rusínského vojvodství s hlavním městem Lvovem a zemským sněmem v Sądowé Wiszni. V letech 1772–1918 tvořila součást Rakouské monarchie, korunní země Království Galicie a Lodomerie, opět s hlavním městem Lvov. V roce 1850 se město stalo sídlem okresu, v roce 1867 byl zřízen okresní soud, oba existovaly až do roku 1918.

 
Centrum města v roce 1915

V letech 1919–1939 bylo město součástí Polska a od roku 1921 patřilo pod Stanislavské vojvodství.

V průběhu sovětské okupace východního Polska v roce 1939 připadlo Sovětskému svazu. Po útoku na Sovětský svaz v roce 1941 město obsadila německá nacistická armáda a začala deportace židovských obyvatel do vyhlazovacích táborů. celkem bylo vyvražděno více než 4000 Židů. V roce 1954 byl odpovědný velitel zdejší nacistické jednotky Karl Klarmann odsouzen okresním soudem v Hamburku k pouhým čtyřem letům a šesti měsícům vězení.[1] Po válce byli němečtí váleční zajatci přesunuti do Stryje na nucené práce. Zajatecký tábor měl 232 členů a vlastní nemocnici.

V dubnu 1945 se město spolu s východními územími Polska stalo součástí Ukrajinské Sovětské socialistické republiky a po jeho rozpadu v roce 1991 se stalo součástí nezávislé Ukrajiny. Do 2. světové války sestávalo obyvatelstvo z přibližně rovnoměrného podílu Ukrajinců, Poláků a Židů, nyní zde žijí téměř výhradně Ukrajinci.

DopravaEditovat

Stryj je důležitým železničním uzlem: páteřní tratě odsud vycházejí ve směrech na Lvov, Ivano-Frankivsk a Čop, další potom na Drohobyč a Chodoriv. Projíždí tudy rychlík Budapešť-Moskva a vlaky spojující Zakarpatí s ostatními částmi Ukrajiny. Ve směru ze Lvova na Drohobyč byl zřízen kolejový triangl, který je využívaný zejména rekreačními vlaky směřujícími do podkarpatského letoviska Truskavec.

PamátkyEditovat

 
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
 
Renesanční kaple katedrály
 
Kostel Zvěstování P. Marie
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie - římskokatolická trojlodní bazilika, přestavěná ve 2. polovině 19. století, zrušená v roce 1921, obnovená po roce 1991, později také jako sídlo obnovené římskokatolické diecéze, uměleckohistoricky cenná je jižní renesanční kaple
  • Pravoslavný kostel Zvěstování Panny Marie, obnoven po roce 1991
  • Radnice - novorenesanční stavba ze 3. třetiny 19. století
  • Železniční nádraží – secesní stavba, obnovená roku 2005
  • Muzeum regionální etnografie
  • Muzeum Olgy Bačinské

OsobnostiEditovat

  • Kazimierz Nowak (1897–1937) – polský cestovatel se zde narodil
  • Stepan Bandera – ukrajinský nacionalista, studoval zde na ukrajinském gymnáziu; v roce 1992 mu odhalena první busta na Ukrajině.[2]
  • Louis Begley (* 1933 Stryj) – americký spisovatel ukrajinského původu

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. LG Hamburg, 16.3. 1954. In: Justiz und NS-Verbrechen. Sammlung deutscher Strafurteile wegen nationalsozialistischer Tötungsverbrechen 1945–1966, svazek XII, editoři Adelheid L Rüter-Ehlermann, H. H. Fuchs, C. F. Rüter. Amsterdam : University Press, 1974, č. 395, s. 305–322
  2. Історична довідка до міста Стрий [online]. Сайт Стрийської міської ради [cit. 2012-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-12. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat