Romština
Romština (zastarale cikánština,[1] romsky romaňi čhib) je indoárijský jazyk indoevropské jazykové rodiny. Bývá řazena (viz např. Ethnologue) do centrální podskupiny indoárijských jazyků spolu např. s hindštinou, paňdžábštinou, rádžasthánštinou nebo gudžarátštinou; kontakt s těmito jazyky ovšem ztratila na začátku migrace Romů kolem roku 1000, a vývojově tedy stojí na hranici přechodu k novoindickým jazykům.[2]
Romština (Romano čhib) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česko, Francie, Itálie, Kolumbie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Švédsko, Spojené království, Turecko, Ukrajina, Maďarsko |
Počet mluvčích | 6 milionů – 11 milionů |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka, cyrilice a další |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Šuto Orizari (Severní Makedonie), některé venkovské správní jednotky Maďarska a Rumunska, uznávána jako jazyk menšiny ve Švédsku, některé oblasti Vojvodiny (Srbsko) |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | rom (B) rom (T) |
ISO 639-3 | rom |
Ethnologue | rom |
Wikipedie | |
rmy.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatRomština je flektivní jazyk, má 8 pádů (nominativ, vokativ, akuzativ, dativ, lokativ, instrumentál, ablativ, genitiv), dva rody (mužský, ženský), tři slovesné třídy, které ovlivňují koncovky v časech. Sloveso má tvary pro: infinitiv, osoby, číslo (jedn., množ.), slovesné časy, způsoby, rody.
- Slovesné časy: přítomný, budoucí, minulý nedokonavý, minulý dokonavý
- Způsoby: oznamovací, rozkazovací, podmiňovací přítomný, podmiňovací minulý
- Rody: činný, trpný
- Další prvky: opětovnost, slovesa mají kauzativní a pasivní tvary
Mnoho slov je přejatých z jazyků národů, jejichž územími Romové ve své historii putovali. Základem jsou slova indického původu, mezi nejstarší výpůjčky patří slova z perštiny a řečtiny. Jednotlivé dialekty používané v různých zemích se odlišují množstvím těchto přejatých slov, celkovou slovní zásobou, fonetikou, ale i gramatikou.
Dialekty
editovatMezinárodní klasifikace jazyků rozeznává následující hlavní dialekty romštiny:
- balkánský
- baltský
- finský
- karpatský
- ruský
- sinti
- vlachinský
- český
- maďarský
Lze však použít i přesnější dělení na dialekty např. slovenský, maďarský, polský atd. Jak hlavní dialekty, tak regionální varianty vykazují fonetické, lexikální i gramatické odlišnosti. Jednotná spisovná romština dosud nebyla definována. Pravopis se obvykle přizpůsobuje nebo inspiruje majoritními jazyky jednotlivých zemí, v České republice a na Slovensku se používá tzv. slovenský pravopis, který již našel uplatnění jak při původní literární tvorbě, tak při sestavování slovníků a učebnic.
Studium jazyka
editovatPrvní, kdo rozpoznal, že romština je indický jazyk, byl István Vályi († 1781).[3] V českých zemích byla romština poprvé popsána již v 19. století Puchmajerem, autorkou moderních publikací o romštině je Milena Hübschmannová. V České republice lze v současné době romštinu studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. V roce 2010 zvažovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR zavedení romštiny i na základních a středních školách jako volitelný předmět. V rámci předmětu se měla učit i romská historie a kultura.[4]
V roce 2020 se romština vyučovala pouze na jediné základní škole, a to na ZŠ Floriána Bayera v Kopřivnici. Na středních školách se vyučovala pouze v Jihlavě a v Českém Krumlově. Tuto nedostatečnou výuku romštiny kritizovala Rada Evropy a vyzvala Českou republiku, aby pokračovala v ochraně a integraci menšinových jazyků.[5]
Počet mluvčích
editovatPočet mluvčích v Evropě lze jen odhadovat na základě obtížně slučitelných statistických dat z různých zemí, proto toto číslo kolísá mezi 4,6 miliony a 12 miliony s realistickým středem okolo 6,6 milionu mluvčích.
Abeceda romštiny
editovatToto je abeceda karpatské (slovenské) romštiny (používá se i v České republice):
a | b | c | č | čh | d | ď | dz | dž | e | f | g | h | ch | i | j | k | kh | l | ľ | m | n | ň | o | p | ph | r | s | š | t | ť | th | u | v | z | ž |
Příklady
editovatČíslovky
editovatRomsky |
Česky |
Slovensky |
jekh | jeden | jeden |
duj | dva | dva |
trin | tři | tri |
štar | čtyři | štyri |
pandž | pět | päť |
šov | šest | šesť |
efta | sedm | sedem |
ochto | osm | osem |
eňa | devět | deväť |
deš | deset | desať |
Vzorový text
editovatromsky | Devla amaro, so sal pro upripen, pošvecin pes tiro nav, av tiro thagaripen, mi el avka, sar tu kames, pro upripen, avka the pre phuv. O maro amaro de amen adaďives, odmuk amenge amare bezecha, sar the amen odmukas amare binoskengerenge. A ma ľidža amen andro bini, andro tiro thagaripen ca mi barol kamiben zor the pro upripen the pre phuv amen. |
česky | Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme naším viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc a sláva na věky. Amen. |
Přísloví
editovat- Ko kamel ča pes, na džanel s'oda bacht.
Kdo má rád jenom sebe, neví, co je štěstí.
- Dilino phenel, so džanel, goďaver džanel, so phenel.
Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co říká.
- Feder goďavereha bara te phagerel, sar dilineha bokheľa te chal.
Lépe s moudrým roztloukat kamení, než s hlupákem jíst buchty.
- Nane čhave, nane bacht.
Nejsou děti, není štěstí.
Všeobecná deklarace lidských práv
romsky |
Sa e manušikane strukture bijandžona tromane thaj jekhutne ko digniteti thaj čapipa. Von si baxtarde em barvale gndaja thaj godžaja thaj trubun jekh avereja te kherjakeren ko vodži pralipaja. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
(Tato ukázka je převzatá z webu OHCHR[6] a její romština je odlišná od ostatních příkladů v tomto článku jazykově i pravopisem.)
Reference
editovat- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo cikánština.
- ↑ Aleš Klégr, Petr Zima et al.: Světem jazyků. Albatros, Praha, 1989.
- ↑ NAGY, Atilla; PÉTERFI, Rita. A feladatra készülni kell : a cigányság kulturális beilleszkedése és a közkönyvtár [PDF online]. Országos Széchényi Könyvtár, 2004 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. ISBN 963-200-486-8. (maďarsky)
- ↑ KUBÁLKOVÁ, Pavla. Ve školách se má učit romština. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2010-03-17 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Evropa žádá, aby Česko na základních školách učilo romštinu. BYZNYS NOVINY [online]. 2020-09-24 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online.
- ↑ https://www.ohchr.org/en/human-rights/universal-declaration/translations/romani?LangID=rmn1
Související články
editovatLiteratura
editovat- Hana Šebková: Nástin mluvnice slovenské romštiny (pro pedagogické účely). Research Support Scheme, Praha, 2000.
Externí odkazy
editovat- Slovníkové heslo romština ve Wikislovníku
- Téma Romská přísloví ve Wikicitátech
- Kódy dialektů romštiny
- ROMLEX Lexical Database Archivováno 14. 2. 2015 na Wayback Machine. - databáze (slovník) různých romských dialektů
- Ukázky romských dialektů