Rachov (ukrajinsky Рахів, Rachiv, slovensky též Rachov, rusínsky Рахово, maďarsky Rahó, rumunsky Rahău, rusky Рахов; v jidiš ראחוב‎) je město na zakarpatské Ukrajině. Leží na samém východě Zakarpatské oblasti na řece Tise. Rachov je sídlem Rachovského okresu a k lednu 2016 měl 15 430 obyvatel. Je nejvýše položeným okresním městem na Ukrajině (v nadmořské výšce 430 m n. m.) Město leží na železnici spojující Ivano-Frankivsk se Zakarpatím; protože však trať vede přes rumunské město Sighetu Marmației, je v Rachově osobní doprava ukončena. V letech 19181938 bylo město součástí Československa. Rachov je také turistickým střediskem a jedním z výchozích bodů na Hoverlu, nejvyšší horu Ukrajiny.

Rachov
Рахів (Rachiv)
Pohled na město s řekou Tisou
Pohled na město s řekou Tisou
Rachov – znak
znak
Rachov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška430 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastZakarpatská
rajónOkres Rachov
Rachov
Rachov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha52,42 km²
Počet obyvatel15 430 (2016)
Hustota zalidnění286 obyv./km²
Správa
Vznik1447
Oficiální webwww.rakhiv.com
Adresa obecního úřaduвул. Миру 34
90600 м. Рахів
Telefonní předvolba3132
PSČ90600
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název města pochází dle jedné teorie od osobního jména Rach, resp. Rah. Přípona -ov, resp. -ovo (která se dříve rovněž používala) je starší[1], než později užitá ukrajinská přípona -iv (-ів). Podle jiné teorie je slovanského původu a pochází od slova ořech.

HistorieEditovat

 
Centrum města

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1447.

V roce 1782 zde byl postaven první dřevěný most přes řeku Tisu. V letech 1792 a 1828 tu byly postaveny dva řeckokatolické kostely. Malé sídlo se postupně vyvinulo do podoby přirozeného centra horní Tisy.

V roce 1895 sem byla zavedena železnice, což umožnilo rozvoj především dřevařství. Rakousko-Uhersko mohlo využívat rozsáhlé a hluboké karpatské lesy okolí. Dráhu přes město vybudovali tisíce lidí, včetně italských válečných zajatců. Podle posledního Rakousko-uherského sčítání lidu z roku 1910 zde žilo 4432 Rusínů, 1177 Maďarů a 917 Němců.

V poválečném zmatku první světové války Rachov nějakou dobu patřil k Huculské republice, která byla vyhlášena v Jasini. Poté byl připojen k Maďarské republice rad, následně byl krátce okupován Rumunskem a nakonec, stejně jako zbytek Zakarpatí, byl připojen k nově vzniklému Československu. Stejně tak po rozpadu Rakouska-Uherska připadly statky habsburského rodu Československým státním lesům a statkům a v Rachově bylo zřízeno ředitelství.

Ředitelství státních lesů v Rachově vypisuje cestou veřejné soutěže na den 21. března 1922 ústní a písemnou dražbu na:
1. honitbu Svidovec, vým. 4 843 ha, za vyvolávací cenu ročně 5 000 Kč;
2. na honitbu Laslo-potok, vým. 6 275 ha, za vyvolávací cenu 6000 Kč.

Honitby pronajímají se na 6 po sobě jdoucích let, počínaje 1. lednem 1922. Stav zvěře: vysoká, srnčí, medvědí, vlčí, černá zvěř a tetřeví. Písemné nabídky budou přijímány do 9. hod. dopol. dne 21. března 1922. Nájemní podmínky a bližší informace udělí na požádání podepsané ředitelství. V Rachově, 17. února 1922.

Ředitelství stát. lesů v Rachově, Podkarpatská Rus.

Venkov, 21.02.1922, s. 8

Pamětní deska na hotelu Ukrajina s plaketou připomíná, že tady za první světové války, v letech 1917 a 1918, pobýval profesor Tomáš Garrigue Masaryk[2].

V roce 1945 se stal součástí SSSR a o dva roky později potom sídlem městského typu.

ObyvatelstvoEditovat

V době sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 15 241 obyvatel, z toho 12 % maďarské národnosti. 92 % obyvatel Rachovu používalo ke komunikaci ukrajinský jazyk, 4,8 % potom maďarský a cca 2 % ruský.

EkonomikaEditovat

 
Amfiteátr v Rachově.

V nedalekých horách se nachází důl na mramor,[3] těží se tam ale také písek, pískovec a různé další druhy kamene. V okolí města je řada pramenů minerálních vod, označované též místními pojmem burkut.

ZajímavostiEditovat

V 80. letech 19. století byl při výstavbě železniční trati, která směřovala přes Rachov, vytyčen bod, který byl považován za geografický střed Evropy.

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. CHMELAŘ, Josef; KLÍMA, Stanislav; NEČAS, Jaroslav. Podkarpatská Rus - Obraz poměrů přírodních, hospodářských, politických, církevních, jazykových a osvětových. Praha: Orbis, 1923=. Dostupné online. (čeština) 
  2. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie (Masaryk and legions), váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná, CZ) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím (Masaryk Democratic Movement, Prague), 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, pp.17 - 25, 33 - 45, 70 – 96, 100- 140, 159 – 184, 187 - 199
  3. POP, Ivan. Энциклопедия Подкарпатской Руси. Užhorod: Издательство владяка, 2001. 430 s. ISBN 966-7838-23-4. S. 13. (ruština) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rahó na maďarské Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat