Wikipedie

Rusínština

východoslovanský jazyk
Možná hledáte: Rutenština (nazýváno někdy jako rusínština).

Rusínština (rusínsky русиньскый язык) je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska. Na Slovensku byla rusínština v roce 1995 deklarována jako spisovný jazyk; vyházejí zde školní učebnice v rusínštině.[3] Hovoří jím také komunity rusínských vysídlenců jinde ve světě; paradoxně nejvyššího statusu v současné době požívá v srbské autonomní oblasti Vojvodina, kde je od roku 1974 jedním ze šesti úředních jazyků.

Rusínština (русиньскый язык)
     Majoritní jazyk.      Menšinový jazyk.
     Majoritní jazyk.
     Menšinový jazyk.
RozšířeníPrešovský kraj (Slovensko), Zakarpatská oblast (Ukrajina), Vojvodina (Srbsko)
Počet mluvčích623 960 [1], podle oficiálních statistik sčítání lidu 70 374 [2]
Klasifikace
PísmoCyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykVojvodina (Srbsko), uznávána jako jazyk menšiny na Slovensku
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2sla (B)
sla (T)
ISO 639-3rue
EthnologueRUE
Wikipedie
rue.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie Editovat

Spíše než o jednotný jazyk jde o skupinu nářečí, jak bývá běžné u obyvatel odlehlých horských oblastí, kteří navíc nedisponují vlastním státem s jednotným úředním jazykem a sdělovacími prostředky.

Oblast leží na rozhraní západoslovanského a východoslovanského prostoru, což se na rusínských dialektech nutně podepsalo; kromě slovenských a polských vlivů lze pozorovat i maďarské, německé a rumunské. Koncem 18. století se o rozvoj rusínského spisovného jazyka zasloužil řeckokatolický biskup Ondřej Bačinský. V 19. století probíhalo rusínské národní obrození, jehož cílem bylo zformování spisovného slovanského jazyka pro karpatské obyvatelstvo. Osobnostmi rusínského národního obrození na Slovensku byli mj., Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov, spoluzakladatel Matice slovenské a Alexander Duchnovič. Různé proudy se pokoušely o zavedení spisovné ukrajinštiny, ruštiny, případně samostatného jazyka na bázi církevní slovanštiny a ruštiny či některých místních nářečí. Tento proces však nebyl dokončen.

 
Oficiální užití chorvatštiny, češtiny a rusínštiny ve Vojvodině

V Užhorodu vycházely první noviny v rusínštině – Russkij vistnik, jejichž šéfredaktorem v letech 1924 až 1933 byl Andrej Bródy.[4].V roce 1945 byla Podkarpatská Rus připojena k Sovětskému svazu a oficiální místa prohlásila Rusíny za Ukrajince. Se sovětským postojem se ztotožnila i vláda poválečného Československa a aplikovala ho ve vztahu k Rusínům, kteří žijí na východním Slovensku.[5] Menšinové školství i tisk používaly spisovnou ukrajinštinu. Rusíni se tak dostali pod tlak ze dvou stran: ti, kteří se odmítli považovat za Ukrajince, snadněji podléhali asimilaci většinovým slovenským živlem.

Po pádu Sovětského svazu se v roce 1992 v Bardejovských Kúpelích konal první kongres o rusínštině, na kterém bylo dohodnuto, že po vzoru rétorománštiny budou vytvořeny čtyři spisovné formy, ukrajinská, slovenská, polská a jugoslávská, a také postupně vznikne „rusínské koiné“ použitelné pro všechny Rusíny.[6]

V současnosti se obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, nyní Zakarpatské oblasti na Ukrajině, považují vesměs za Ukrajince[zdroj?]: dle výsledků sčítaní lidu roku 2001 k etnografické skupině "Rusín" se přihlásily 10 183 osoby, a 6 725 považovalo jazyk této "své etnografické skupiny" za svůj mateřský jazyk. Přitom 1 010 100 osob se přihlásilo jako Ukrajinci, většina obyvatel oblasti považovala za svůj mateřský jazyk ukrajinštinu. Na Slovensku je vedle ukrajinské menšiny uznána i menšina rusínská. V Prešově se provozuje rozhlasové vysílání, které je zčásti ukrajinské, zčásti rusínské. Vycházejí rusínské noviny Info-Русин; jazyk v nich použitý se přinejmenším pravopisem na první pohled odlišuje jak od ukrajinštiny, tak i od ruštiny. A ačkoli rozdíly mezi rusínštinou a ruštinou jsou dost podstatné, ruský tisk popisuje rusínštinu jako „téměř ruštinu“ a Rusíny jako jakýsi úlomek velkého ruského národa ve střední Evropě.

Rusínské kmeny jsou Lemkové, Bojkové, Huculové, Verchovinci a Doliňané (= Hajnalé).

Abeceda a výslovnost Editovat

Rusínština se píše cyrilicí, ale panonští rusíni také píší latinkou. Rusínská abeceda se též nazývá alfabit, či azbuka a obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké: А Б В Г Ґ Д Е Є Ё[pozn. 1] Ж З І Ї[pozn. 1] И Ы Й К Л М Н О П Р С Т У Ф Х Ц Ч Ш Щ Ю Я Ь Ъ
malé: а б в г ґ д е є ё ж з і ї и ы й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ю я ь ъ
kurzíva: а б в г ґ д е є ё ж з і ї и ы й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ю я ь ъ
transliterace (vědecký přepis) a b v h g d e ě ë ž z i ï y y j k l m n o p r s t u f ch c č š šč ju ja ' ''
výslovnost a transkripce (běžný přepis) a b v h g d e je jo ž z i ji y y j k l m n o p r s t u f ch c č š šč ju ja měkký znak tvrdý

znak

Další poznámky:

  • rusínština obsahuje tři I (і, и, ы)
  • obsahuje ruské Ё („JO“) a ukrajinské Ї („JI“), tyhle písmena se nenachází v Lemkovském dialektu
  • G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží písmeno Ґ (např. етноґрафія = etnografie)

Historie rusínské jazykovědy Editovat

Mukačevský řeckokatolický biskup Jan Josef de Camellis (1641–1706) vydal v roce 1699 učebnici s názvem Букварь языка славеньска писанний чтенія оучитися хотящимъ полезное руковоженіе [Bukvar' jazyka slaveňska písanij čtenija oučytysja chotjaščym poľeznoje rukovoženije; Slabikář jazyka slovanského psaný chtějícím se čtení naučiti jako užitečná příručka].[7][8]

První rusínskou gramatiku napsal řeckokatolický kněz, bazilián a filolog Arsenij Kocák (1737–1800).[9][10]

Alexander Duchnovič vydal v roce 1847 rusínský slabikář Книжица читалная для начинающих [Knyžycja čytaľnaja dľa načynajuščych; Čítanka pro začátečníky].[11]

První moderní gramatika rusínštiny je Карпаторусский букварь [Karpatorusskij bukvar'] z roku 1931[12] a Буквар. Перша книжечка для народных школ [Bukvar. Perša knyžečka dlja narodnŷch škol] z roku 1935.[13]

Gramatika Ivana Harajdy z roku 1941 je poslední tradiční gramatikou rusínského jazyka. Autorem byl Ivan Harajda, výkonný ředitel Podkarpatské společnosti nauk a předseda jazykové sekce společnosti. Je nejvydávanější v celé historii rusínského jazyka.[14]

Příklady[6] Editovat

Číslovky Editovat

Rusínsky Česky
єден jeden
два dva
три tři
штири čtyři
пять pět
шість šest
сїм sedm
вісем osm
девять devět
десять deset

Užitečné fráze Editovat

Rusínsky Česky
Добрый день!/Dobrŷj deň! Dobrý den!
Слава Ісусу Хрісту!/Slava Isusu Christu! Pochválen buď (Pán) Ježíš Kristus!
Слава навікы Богу!/Slava navikŷ Bohu! Navěky amen!
Агой!/Ahoj! Ahoj!
Май ся добрї!/ Maj sia dobri Měj se hezky!
Май ся!/Maj sia! Měj se!
Як ся маєш?/Jak sia maješ? Jak se máš?
Вшытко добре/Všŷtko dobre! Všechno dobrý!

Ukázka textu Editovat

Rusínské dialekty se dělí na dvě velké skupiny - karpatské (Slovensko, Polsko, Rumunsko, a Ukrajina) a panonské (Maďarsko, Srbsko a Chorvatsko). Karpatské dialekty se velmi podobají ukrajinštině, panonské jsou nejvíc podobné šarišskému dialektu slovenštiny. Na Slovensku kodifikovaná lemkovsko-prešovská rusínština zaznamenala určitý slovenský vliv a má ve svém slovníku některá slovenská slova jako „slovenský“, „volič“, „spoločenský“ apod.


Pro srovnání je text uveden i ukrajinsky a rusky.

panonská rusínština

Того року ше одбуло уж друге стретнуце габурчанох по походзеню, хторих у Валалским уряду, у Габури 8. юлия 2006. року, на родней груди привитал староста валалу М. Ющик. Щири слова, подзековносц, пиха и гордосц пре добри глас о своїм валалу, витаня длуго нєвидзеней родзини, здогадованя на давни часи, на Габуру, на родзину и традицию, мали свойо место нє лєм на стретнуцох родзини, алє и на цалей дводньовей културно-уметнїцкей и спортовей програми хтора ше одбувала под назву: «Габура шпива и шпортує»

transkripce panonsko-rusínského textu

Toho roku še odbulo už druhe stretnuce haburčanoh po pohodzenju, htorih u Valalskim urjadu-hiži, u Haburi 8. julija 2006. roku, na rodnej hrudi privital starosta valalu M. Juščik. Ščiri slova, podzekovnosc, piha i hordosc pre dobri hlas o svojim valalu, vitanja dluho njevidzenej rodzini, zdohadovanja na davni časi, na Haburu, na rodzinu i tradiciju, mali svojo mesto nje ljem na stretnucoh rodzini, alje i na calej dvodnjovej kulturno-umetnjickej i sportovej prohrami htora še odvivala pod nazvu: „Habura špiva i športuje“.

nejzápadnější lemkovsko-prešovský dialekt kodifikovaný na Slovensku

Того року ся одбыла уж друга стріча габурскых родаків, котрых на Сельскім уряді в Габурі 8. юла 2006, на роднім ґрунті привитав староста села М. Ющік. Слова до душы, подякы і гордости за шыріня доброго хыру о своїм селі, витаня довго невидженых родаків, споминаня на давны часы, на Габуру, на родину і традіції мали свій простор нелем на стрічі родаків але і на цілій двадньовій културно-сполоченьскій і шпортовій акції, яка ся одбывала під назвом: «Габура співає і шпортує.»

lemkovsko-gorlický dialekt kodifikovaný v Polsku

Того року одбыла ся уж друга стрича габурскых родаків, котрых на Сільському уряді в Габурі 8. липця 2006, на ридни земли привитав староста села М. Ющік. Щиры слова подякы і гордости за шыриня доброй славы свого села, витаня медже довго невидженыма родаками, спомин давных часив, Габури, родини і традициї были не лем на стричи родаків, але і на цілим дводньовим культурно–суспільним і спортовим сьвяті, яке ся одбыло під назвом «Габура співає і спортує».

ukrajinština

Цього року відбулася друга зустріч габурських земляків, котрих на Сільському уряді в Габурі 8 липня 2006 року, на рідній землі привітав староста села М. Ющік. Слова до душі, подяки й гордості за поширення доброї слави про своє село, вітання довго не бачених земляків, спомин давніх часів, Габури, родини і традицій мали місце не лише на зустрічі земляків, але й на всій дводенній культурно-суспільній і спортивній акції, яка відбувалася під назвою: «Габура співає і спортує».

ruština

В этом году состоялась вторая встреча габурских земляков, которых на Сельском совете в Габуре 8 июля 2006, на родной земле приветствовал староста села М. Ющик. Душевные слова, благодарность и гордость за распространение хорошей репутации села, приветствие земляков, которых давно не видели, воспоминания старых времён, семьи и традиций имели место не только на встрече земляков, но и на всей двухдневной культурно-общественной акции, которая состоялась под названием: «Габура поёт и занимается спортом».

Výsledné porovnání Editovat

Když porovnáme texty, vidíme, že:

Vzorový text Editovat

Všeobecná deklarace lidských práv

rusínsky

Вшыткы люде ся родять як слободны і рівны в достойности і правах. Суть обдарованы розумом і сумлінём і мають робити в духу братства.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Galerie Editovat

Odkazy Editovat

Poznámky Editovat

  1. ↑ a b Tohle písmeno se nenachází v Lemkovském dialektu jazyka.

Reference Editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Граматика Гарайды na rusínské Wikipedii.

  1. ↑ Rusínština na Ethnologue
  2. ↑ Oficiální statistiky sčítání lidu v jednotlivých zemích, kde žijí Rusíni:
  3. ↑ ŠATAVA, Leoš. Etnika bez státu a regionální jazyky v Evropě: rozměry asimilace a revitalizace - 56 případů. Praha: Epocha, 2022. 309 stran, str.177-182
  4. ↑ BRODY Andrej 2.7.1895-1945/1946. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-01-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Gajdoš, M., Konečný, S. (2019). Ukrajinské národnostné školstvo na Slovensku v rokoch 1945 – 1960. Slovenský národopis, 67(1), 22–46.
  6. ↑ a b MAGOCSI, Paul Robert. Language and National Survival. Jahrbücher für Geschichte Osteuropas. 1996, roč. Neue Folge, Bd. 44, čís. H. 1, s. 83–85. Dostupné online. ISSN 0021-4019. 
  7. ↑ Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - DECAMELLIS Josif (De Camellis). rusyn.sk [online]. [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ KONEČNÝ, Stanislav. Náčrt dejín karpatských Rusínov : vysokoškolská učebnica. Prešov: Prešovská univerzita. Ústav rusínskeho jazyka a kultúry Dostupné online. ISBN 978-80-555-1297-6, ISBN 80-555-1297-3. OCLC 1043043847 S. 83. 
  9. ↑ Monastyr alebo rusnácky Devín. www.hornyzemplin.sk [online]. [cit. 2022-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-01. 
  10. ↑ МЕДВІДЬ, Петро. 280 років од народжіня Арсенія Коцака [online]. 2017-03-14 [cit. 2022-08-24]. Dostupné online. (rusínsky) 
  11. ↑ TERAZ.SK. Alexandra Duchnoviča nazývajú Komenským Podkarpatska. TERAZ.sk [online]. 2015-03-29 [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ VYSLOCKIJ, Dymytrij. Карпаторусский букварь. Cleveland: [s.n.], 1931. (Rusínština) 
  13. ↑ TROCHANOVSKIJ, Metodyj. Буквар. Перша книжечка для народных школ. (Bukvar. Perša knyžečka dlja narodnŷch škol.). Lviv: [s.n.], 1935. (Rusínština) 
  14. ↑ Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - HARAJDA Ivan. rusyn.sk [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura Editovat

  • PLIŠKOVÁ, Anna a Kvetoslava KOPOROVA. Rusyn'skyj jazyk pro čudžincjiv: vysokoškol'skyj učebnyk = Rusínsky jazyk pre cudzincov. Perše vydanja. Prjašiv: Prjašivska univerzita v Prjašovi, 2015. ISBN 978-80-555-1390-4.

Související články Editovat

Externí odkazy Editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rusínština&oldid=23218870“