Rusínština

Rusínština (rusínsky русиньскый язык) je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska. Hovoří jím také komunity rusínských vysídlenců jinde ve světě; paradoxně nejvyššího statusu v současné době požívá v srbské autonomní oblasti Vojvodina, kde je od roku 1974 jedním ze šesti úředních jazyků.

Rusínština (русиньскый язык)
Majoritní jazyk.      Menšinový jazyk.
Rozšíření	Prešovský kraj (Slovensko), Zakarpatská oblast (Ukrajina), Vojvodina (Srbsko)
Počet mluvčích	623 960 , podle oficiálních statistik sčítání lidu 70 374
Klasifikace	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Východoslovanské jazyky
Písmo	Cyrilice
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Vojvodina (Srbsko), uznávána jako jazyk menšiny na Slovensku
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	sla (B) sla (T)
ISO 639-3	rue
Ethnologue	RUE
Wikipedie
rue.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lidský jazyk

Písmo:Cyrilice

Regulátor:není stanoven

ISO kód:není

Nadpisy na městském úřadu v Novém Sadu ve čtyřech jazycích; srbsky, maďarsky, slovensky a rusínsky

Oficiální užití chorvatštiny, češtiny a rusínštiny ve Vojvodině

Historie

Spíše než o jednotný jazyk jde o skupinu nářečí, jak bývá běžné u obyvatel odlehlých horských oblastí, kteří navíc nedisponují vlastním státem s jednotným úředním jazykem a sdělovacími prostředky.

Oblast leží na rozhraní západoslovanského a východoslovanského prostoru, což se na rusínských dialektech nutně podepsalo; kromě slovenských a polských vlivů lze pozorovat i maďarské, německé a rumunské. V 19. století i zde probíhalo národní obrození, jehož cílem bylo zformování spisovného slovanského jazyka pro karpatské obyvatelstvo. Různé proudy se pokoušely o zavedení spisovné ukrajinštiny, ruštiny, případně samostatného jazyka na bázi církevní slovanštiny a ruštiny či některých místních nářečí. Tento proces však nebyl dokončen.

V roce 1945 byla Podkarpatská Rus připojena k Sovětskému svazu a oficiální místa prohlásila Rusíny za Ukrajince. Se sovětským postojem se ztotožnila i vláda poválečného Československa a aplikovala ho ve vztahu k Rusínům, kteří žijí na východním Slovensku.^[zdroj?] Menšinové školství i tisk používaly spisovnou ukrajinštinu. Rusíni se tak dostali pod tlak ze dvou stran: ti, kteří se odmítli považovat za Ukrajince, snadněji podléhali asimilaci většinovým slovenským živlem.

Po pádu Sovětského svazu se v roce 1992 v Bardejovských Kúpelích konal první kongres o rusínštině, na kterém bylo dohodnuto, že po vzoru rétorománštiny budou vytvořeny čtyři spisovné formy, ukrajinská, slovenská, polská a jugoslávská, a také postupně vznikne „rusínské koiné“ použitelné pro všechny Rusíny.

V současnosti se obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, nyní Zakarpatské oblasti na Ukrajině, považují vesměs za Ukrajince^[zdroj?]: dle výsledků sčítaní lidu roku 2001 k etnografické skupině "Rusín" se přihlásily 10 183 osoby, a 6 725 považovalo jazyk této "své etnografické skupiny" za svůj mateřský jazyk. Přitom 1 010 100 osob se přihlásilo jako Ukrajinci, většina obyvatel oblasti považovala za svůj mateřský jazyk ukrajinštinu. Na Slovensku je vedle ukrajinské menšiny uznána i menšina rusínská. V Prešově se provozuje rozhlasové vysílání, které je zčásti ukrajinské, zčásti rusínské. Vycházejí rusínské noviny Info-Русин; jazyk v nich použitý se přinejmenším pravopisem na první pohled odlišuje jak od ukrajinštiny, tak i od ruštiny. A ačkoli rozdíly mezi rusínštinou a ruštinou jsou dost podstatné, ruský tisk popisuje rusínštinu jako „téměř ruštinu“ a Rusíny jako jakýsi úlomek velkého ruského národa ve střední Evropě.

Rusínské kmeny jsou Lemkové, Bojkové, Huculové, Verchovinci a Doliňané (= Hajnalé).

Abeceda a výslovnost

Rusínština se píše cyrilicí, srbští panonští Rusíni občas používají i latinku. Kromě písmen ukrajinské abecedy obsahuje i další, která se nachází také v ruštině: má třeba všechna tři I (і, и, ы) i ukrajinské „JI“ (ї); má ukrajinské є i е, ale i ruské ё („JO“). г se čte „h“ jako v ukrajinštině, jako ukrajinština má i přídavné písmeno pro „g“, které se píše ґ (zejména v cizích slovech jako етноґрафія (etnografie)).

Gramatika

Alexander Duchnovič vydal v roce 1847 první rusínský slabikář Knyžycja čytaľnaja dľa načynajuščych. První gramatika rusínštiny je Карпаторусский букварь (Karpatorusskij bukvar') (1931) a Буквар. Перша книжечка для народных школ. (Bukvar. Perša knyžečka dlja narodnŷch škol.) (1935).

Ukázka textu

Rusínské dialekty se dělí na dvě velké skupiny - karpatské (Slovensko, Polsko, Rumunsko, a Ukrajina) a panonské (Maďarsko, Srbsko a Chorvatsko). Karpatské dialekty se velmi podobají ukrajinštině, panonské jsou nejvíc podobné šarišskému dialektu slovenštiny. Na Slovensku kodifikovaná lemkovsko-prešovská rusínština zaznamenala určitý slovenský vliv a má ve svém slovníku některá slovenská slova jako „slovenský“, „volič“, „spoločenský“ apod.

Pro srovnání je text uveden i ukrajinsky a rusky.

panonská rusínština	Того року ше одбуло уж друге стретнуце габурчанох по походзеню, хторих у Валалским уряду, у Габури 8. юлия 2006. року, на родней груди привитал староста валалу М. Ющик. Щири слова, подзековносц, пиха и гордосц пре добри глас о своїм валалу, витаня длуго нєвидзеней родзини, здогадованя на давни часи, на Габуру, на родзину и традицию, мали свойо место нє лєм на стретнуцох родзини, алє и на цалей дводньовей културно-уметнїцкей и спортовей програми хтора ше одбувала под назву: «Габура шпива и шпортує»
transkripce panonsko-rusínského textu	Toho roku še odbulo už druhe stretnuce haburčanoh po pohodzenju, htorih u Valalskim urjadu-hiži, u Haburi 8. julija 2006. roku, na rodnej hrudi privital starosta valalu M. Juščik. Ščiri slova, podzekovnosc, piha i hordosc pre dobri hlas o svojim valalu, vitanja dluho njevidzenej rodzini, zdohadovanja na davni časi, na Haburu, na rodzinu i tradiciju, mali svojo mesto nje ljem na stretnucoh rodzini, alje i na calej dvodnjovej kulturno-umetnjickej i sportovej prohrami htora še odvivala pod nazvu: „Habura špiva i športuje“.
nejzápadnější lemkovsko-prešovský dialekt kodifikovaný na Slovensku	Того року ся одбыла уж друга стріча габурскых родаків, котрых на Сельскім уряді в Габурі 8. юла 2006, на роднім ґрунті привитав староста села М. Ющік. Слова до душы, подякы і гордости за шыріня доброго хыру о своїм селі, витаня довго невидженых родаків, споминаня на давны часы, на Габуру, на родину і традіції мали свій простор нелем на стрічі родаків але і на цілій двадньовій културно-сполоченьскій і шпортовій акції, яка ся одбывала під назвом: «Габура співає і шпортує.»
lemkovsko-gorlický dialekt kodifikovaný v Polsku	Того року одбыла ся уж друга стрича габурскых родаків, котрых на Сільському уряді в Габурі 8. липця 2006, на ридни земли привитав староста села М. Ющік. Щиры слова подякы і гордости за шыриня доброй славы свого села, витаня медже довго невидженыма родаками, спомин давных часив, Габури, родини і традициї были не лем на стричи родаків, але і на цілим дводньовим культурно–суспільним і спортовим сьвяті, яке ся одбыло під назвом «Габура співає і спортує».
ukrajinština	Цього року відбулася друга зустріч габурських земляків, котрих на Сільському уряді в Габурі 8 липня 2006 року, на рідній землі привітав староста села М. Ющік. Слова до душі, подяки й гордості за поширення доброї слави про своє село, вітання довго не бачених земляків, спомин давніх часів, Габури, родини і традицій мали місце не лише на зустрічі земляків але й на всій дводенній культурно-суспільній і спортивній акції, яка відбувалася під назвою: «Габура співає і спортує»
ruština	В этом году состоялась вторая встреча габурских земляков, которых на Сельском совете в Габуре 8 июля 2006, на родной земле приветствовал староста села М. Ющик. Душевные слова, благодарность и гордость за распространение хорошей репутации села, приветствие земляков, которых давно не видели, воспоминания старых времён, семьи и традиций имели место не только на встрече земляков, но и на всей двухдневной культурно-общественной акции, которая состоялась под названием: «Габура поёт и занимается спортом»

Výsledné porovnání

Když porovnáme texty, vidíme, že:

• Panonská rusínština má málo společného s ukrajinštinou.
• V lemkovském dialektu zas vidíme slovenský vliv: slova „родак“, „хыр“, „невидженых“, „сполоченьскій“.
• Také je vidět, že rusínština má málo společného s ruštinou.

Galerie

• 

  Dvojjazyčný polsko-rusínský nápis.

• 

  Dvojjazyčný slovensko-rusínský nápis.

Odkazy

Související články

• Rusíni

• Alexander Duchnovič

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rusínština ve Wikimedia Commons
• Test rusínské verze projektu Wiktionary v Inkubátoru

• Výsledky sčítaní lidu r. 2001, Zakarpatská oblast Ukrajiny
• Rusínsko-ukrajinský slovník online
• Nezávislá literární Ruská cena Podkarpatské Rusi.
• Rusíni Slovenska
• Slovensko-rusínský slovník
• Слава Ісусу Хрісту любы сестры i братя Русины!
• Kulturně-společenská rusínská organizace „Taras Ševčenko“ z Djurdjeva, Jugoslávie
• Ruski veb sajti – internetový rozcestník vedoucí na stránky různých rusínských politicko-kulturních organizací ve světě

Portály: Jazyk

Autoritní data: LCCN: sh96007026 | WorldcatID: lccn-sh96007026