Otevřít hlavní menu
Tento článek je o etniku. O plemenu koně pojednává článek Huculský kůň.

Huculové (ukr. гуцули, sg. гуцул; rum. Huţuli, sg. Huţul, pol. Huculi, sg. Hucuł) jsou východoslovanské etnikum obývající svahy Karpat na rumunsko-ukrajinském pomezí, zejména oblast Čornohory[3] (části Zakarpatské, Ivanofrankivské a Černovické oblasti Ukrajiny a rumunských žup Maramureš a Suceava, historická Bukovina). Centrem Huculů v Zakarpatské oblasti je město Jasiňa a v Ivanofrankivské oblasti město Kolomyja, většina Huculů však žije v horských vesnicích.

Huculové
Гуцули
Huculové, 1934
Huculové, 1934
Populace
25 290
Ukrajina Ukrajina 21 400[1]
Rumunsko Rumunsko 3 890[2]
Jazyk(y)
ukrajinština
Náboženství
Ukrajinská řeckokatolická církev, pravoslaví, katolická menšina
Příbuzné národy
Bojkové, Lemkové, Doliňané

Samotní Huculové v minulosti označovali sami sebe za „Rusíny“. V současnosti se vlivem asimilace většina Huculů hlásí k ukrajinské národnosti, jen malá část k rusínské národnosti;[4] někteří rumunští Huculové pak udávají také rumunskou národnost. Ukrajinskými úřady jsou pokládáni za Ukrajince.[5] Avšak spíše než sebeidentifikace s národem existuje u Huculů silné vědomí územní příslušnosti.[6] Nábožensky jsou Huculové převážně řeckokatolíci a pravoslavní.

Obsah

Dějiny a kulturaEditovat

 
Huculský kroj

Huculové hovoří svébytným a vůči standardní ukrajinštině hůře srozumitelným nářečím rusínštiny. Mají vlastní zvyky, kulturu a kroje. Život v horských huculských vsích popsala mj. spisovatelka Olha Kobyljanska.

Podle tohoto etnika byl odvozen i název pro horské plemeno koní chované původně v rumunské Bukovině, tzv. Hucul.

Po skončení 1. světové války vytvořili Huculskou republiku. Ta však trvala pouhé 4 měsíce.

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat