Černovická oblast

nejmenší samosprávní oblast Ukrajiny

Černovická oblast (ukrajinsky Чернівецька область / Černivecka oblasť; rumunsky Regiunea Cernăuți) je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země pod Karpatským pohořím a je utvořena ze starých moldavských území: severní Bukoviny, severní Besarábie a malého území zvaného Herca mezi nimi. Na jihu sousedí s Rumunskem a Moldavskem, na severu s historickými zeměmi Halič a Podolí, resp. s Ivanofrankivskou, Ternopilskou, Chmelnyckou a Vinnyckou oblastí.

Černovická oblast
Чернівецька область
Černivecka oblasť
Regiunea Cernăuți
Černovická oblast – znak
znak
Geografie
Chernivtsi in Ukraine (claims hatched).svg
Hlavní městoČernovice
Souřadnice
Rozloha8 097 km²
Časové pásmo+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel890 457 (1. 1. 2022)
Jazykukrajinština, rumunština, ruština
Národnostní složeníUkrajinci 75 %, Rumuni a Moldavané 20 %, mnoho malých menšin
Náboženstvípravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celekUkrajinaUkrajina Ukrajina
Druh celkuoblast
Podřízené celky3 rajóny
Vznik1940
Předseda oblastní administraceSerhij Osačuk
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+380-37
Označení vozidelCE
Oficiální webwww.bukoda.gpv.ua
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V současné době zde žije přes 890 000 lidí, převážně Ukrajinců a Rumunů. Sídlem správy jsou Černovice, historické centrum Bukoviny.

DějinyEditovat

 
Historická území tvořící Černovickou oblast: severní Bukovina, Herca, severní Besarábie

Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší Ukrajinské SSR 7. srpna 1940 poté, co severní část Bukoviny, celou Besarábii (z jejíž větší části byla vytvořena Moldavská SSR, dnešní Moldávie/Moldova) a malou část severního Moldavska (oblast okolo Hercy) z historických, etnických a strategických důvodů zabral Sovětský svaz na úkor Rumunska, jemuž území patřilo v letech 19181940. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět (19411944); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny, jíž nepřetržitě náleží dosud.


Obyvatelstvo a městaEditovat

Základní informaceEditovat

K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 890 457 obyvatel. Černovická oblast je nejmenší oblast podle počtu obyvatel na Ukrajině.

Oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 890,5 tisíc osob žilo ve městech jen 386 tisíc lidí (43,3 %), zatímco na venkově 504,5 tisíc lidí (56,6 %).

Počet obyvatel v oblasti postupně klesá, byť ve druhé dekádě došlo k dočasnému celkovému přírůstku obyvatel. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[1]

1990 1991 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2022
938 500 938 600 945 400 932 300 911 500 904 400 910 000 901 600 890 500

Za rok 2021 se narodilo 7 836 živě narozených dětí, zemřelo však 14 376 lidí, z nichž 57 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 55 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 6 109 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 7,3 ‰.[2]

Národnostní složeníEditovat

Přestože etnická rozrůzněnost během 2. světové války a krátce po ní klesla, dodnes je oblast domovem pro mnoho národností.

Podle rumunského sčítání lidu roku 1930 žilo na území dnešní Černovické oblasti 805 642 obyvatel, z toho 47,6 % tvořili Ukrajinci, 28,2 % Rumuni, 11 % Židé, 5,7 % Rusové, 4 % Němci a okolo 1,5 % Poláci a Maďaři. V roce 2001 bylo národnostní složení následující: z 923 000 obyvatel tvořili 75,0 % Ukrajinci, 12,5 % Rumuni, 7,3 % Moldavané (tedy Rumuni a Moldavané celkem 19,8 %), 4,1 % Rusové, 0,4 % Poláci a 0,2 % Židé.[3] Nejvíce Rumunů žije v trojúhelníku kolem Hercy, kde jejich podíl dosahuje 93 %. 75 % obyvatel oblasti uvedlo ukrajinštinu jak rodný jazyk, ruštinu uvedlo jen 5,3 % všech obyvatel, ostatní jazyky, mezi nimiž se v první řadě řadí rumunština či moldavština a maďarština, jsou mateřštinou pro 19,1 % celkového obyvatelstva. [4]

Města a obceEditovat

 
Hrad v Chotynu (Chotimi), mj. dějiště několika bitev Poláků s Turky
 
Budovy Černovické univerzity, původně rezidence bukovinsko-dalmatských metropolitů, dílo českého architekta a stavitele J. Hlávky (1882)

Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě byla do roku 2020 městy oblastního významu (tučně), 8 obcí městského typu (kurzívou), 252 obcí.[5]

Město  Ukrajinský název  Ruský název Rumunský název Obyvatel
1. 1. 2022
Černovice (Černivci)  Чернівці Черновцы Cernăuți 264 298
Storožynec Сторожинець Стородинец Storojineț 14 077
Novodnistrovsk Новодністровськ   Новоднестровск   [6] 10 463
Krasnojilsk Красноïльськ Красноильск Crasna Ilschii 10 444
Hlyboka Глибока Глыбокая Adâncata 9 226
Chotim (Chotyn) Хотин Хотин Hotin 8 936
Sokyrjany Сокиряни Сокиряны Secureni Târg 8 547
Zastavna Заставна Заставна Zastavna 7 750
Berehomet Берегомет Берегомет Berhomete pe Siret 7 514
Novoselycja Новоселиця Новоселица Noua Suliță 7 399
Kelmenci Кельменці Кельменцы Chelmenți 6 985
Kicmaň Кіцмань Кицмань Cozmeni 6 049
Vaškivci Вашківці Вашковцы Vășcăuți 5 215
Vyžnycja Вижница Вижниця Vijnița 3 803
Herca Герца Герца Herța 2 097

PoznámkyEditovat

  1. ГУС у Чернівецькій області. www.cv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  2. ГУС у Чернівецькій області. www.cv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  3. Результати / Основні підсумки / Національний склад населення / Чернівецька область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. 
  4. Результати / Основні підсумки / Мовний склад населення / Чернівецька область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. 
  5. Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. 
  6. Sídlo bylo založeno teprve roku 1973, a nemá tedy tradiční rumunský název.

Externí odkazyEditovat