Černovická oblast
Černovická oblast (ukrajinsky Чернівецька область / Černivecka oblasť; rumunsky Regiunea Cernăuți) je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země pod Karpatským pohořím a je utvořena ze starých moldavských území: severní Bukoviny, severní Besarábie a malého území zvaného Herca mezi nimi. Na jihu sousedí s Rumunskem a Moldavskem, na severu s historickými zeměmi Halič a Podolí, resp. s Ivanofrankivskou, Ternopilskou, Chmelnyckou a Vinnyckou oblastí.
| Černovická oblast Чернівецька область Černivecka oblasť Regiunea Cernăuți | |
|---|---|
 znak | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Černovice |
| Souřadnice | 48°16′48″ s. š., 26°0′36″ v. d. |
| Rozloha | 8 097 km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 890 457 (1. 1. 2022) |
| Hustota zalidnění | 110 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština, rumunština, ruština |
| Národnostní složení | Ukrajinci 75 %, Rumuni a Moldavané 20 %, mnoho malých menšin |
| Náboženství | pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 3 rajóny |
| Vznik | 7. srpna 1940 |
| Předseda oblastní administrace | Serhij Osačuk |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | UA-77 |
| Telefonní předvolba | +380-37 |
| Označení vozidel | CE |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V současné době zde žije přes 890 000 lidí, převážně Ukrajinců a Rumunů. Sídlem správy jsou Černovice, historické centrum Bukoviny.
Dějiny
editovat
Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší Ukrajinské SSR 7. srpna 1940 poté, co severní část Bukoviny, celou Besarábii (z jejíž větší části byla vytvořena Moldavská SSR, dnešní Moldávie/Moldova) a malou část severního Moldavska (oblast okolo Hercy) z historických, etnických a strategických důvodů zabral Sovětský svaz na úkor Rumunska, jemuž území patřilo v letech 1918–1940. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět (1941–1944); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny, jíž nepřetržitě náleží dosud.
Oblastní symboly
editovatVlajka
editovatVlajka Černovické oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 s pěti vodorovnými pruhy: modrým, žlutým, zeleným, žlutým a modrým, v poměru šířek 3:1:22:1:3 a bílým sokolem ve středu vlajky.
Obyvatelstvo a města
editovatZákladní informace
editovatK 1. lednu 2022 žilo v oblasti 890 457 obyvatel. Černovická oblast je nejmenší oblast podle počtu obyvatel na Ukrajině.
Oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 890,5 tisíc osob žilo ve městech jen 386 tisíc lidí (43,3 %), zatímco na venkově 504,5 tisíc lidí (56,6 %).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá, byť ve druhé dekádě došlo k dočasnému celkovému přírůstku obyvatel. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[1]
| 1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 938 500 | 938 600 | 945 400 | 932 300 | 911 500 | 904 400 | 910 000 | 901 600 | 890 500 |
Za rok 2021 se narodilo 7 836 živě narozených dětí, zemřelo však 14 376 lidí, z nichž 57 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 55 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 6 109 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 7,3 ‰.[1]
Národnostní složení
editovatPřestože etnická rozrůzněnost během 2. světové války a krátce po ní klesla, dodnes je oblast domovem pro mnoho národností.
Podle rumunského sčítání lidu roku 1930 žilo na území dnešní Černovické oblasti 805 642 obyvatel, z toho 47,6 % tvořili Ukrajinci, 28,2 % Rumuni, 11 % Židé, 5,7 % Rusové, 4 % Němci a okolo 1,5 % Poláci a Maďaři. V roce 2001 bylo národnostní složení následující: z 923 000 obyvatel tvořili 75,0 % Ukrajinci, 12,5 % Rumuni, 7,3 % Moldavané (tedy Rumuni a Moldavané celkem 19,8 %), 4,1 % Rusové, 0,4 % Poláci a 0,2 % Židé.[2] Nejvíce Rumunů žije v trojúhelníku kolem Hercy, kde jejich podíl dosahuje 93 %. 75 % obyvatel oblasti uvedlo ukrajinštinu jak rodný jazyk, ruštinu uvedlo jen 5,3 % všech obyvatel, ostatní jazyky, mezi nimiž se v první řadě řadí rumunština či moldavština a maďarština, jsou mateřštinou pro 19,1 % celkového obyvatelstva. [3]
Města a obce
editovat
Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě byla do roku 2020 městy oblastního významu (tučně), 8 obcí městského typu (kurzívou), 252 obcí.[4]
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Rumunský název | Obyvatel 1.1.2022 |
|---|---|---|---|---|
| Černovice (Černivci) | Чернівці | Черновцы | Cernăuți | 264 298 |
| Storožynec | Сторожинець | Стородинец | Storojineț | 14 077 |
| Novodnistrovsk | Новодністровськ | Новоднестровск | — [5] | 10 463 |
| Krasnojilsk | Красноïльськ | Красноильск | Crasna Ilschii | 10 444 |
| Hlyboka | Глибока | Глыбокая | Adâncata | 9 226 |
| Chotyn | Хотин | Хотин | Hotin | 8 936 |
| Sokyrjany | Сокиряни | Сокиряны | Secureni Târg | 8 547 |
| Zastavna | Заставна | Заставна | Zastavna | 7 750 |
| Berehomet | Берегомет | Берегомет | Berhomete pe Siret | 7 514 |
| Novoselycja | Новоселиця | Новоселица | Noua Suliță | 7 399 |
| Kelmenci | Кельменці | Кельменцы | Chelmenți | 6 985 |
| Kicmaň | Кіцмань | Кицмань | Cozmeni | 6 049 |
| Vaškivci | Вашківці | Вашковцы | Vășcăuți | 5 215 |
| Vyžnycja | Вижница | Вижниця | Vijnița | 3 803 |
| Herca | Герца | Герца | Herța | 2 097 |
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ a b ГУС у Чернівецькій області. www.cv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Результати / Основні підсумки / Національний склад населення / Чернівецька область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Результати / Основні підсумки / Мовний склад населення / Чернівецька область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Sídlo bylo založeno teprve roku 1973, a nemá tedy tradiční rumunský název.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černovická oblast na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
