Maďarská republika rad
Maďarská republika rad nebo Maďarská sovětská republika (Maďarsky: Magyarországi Tanácsköztársaság) byla dočasným státním útvarem existujícím od 21. března do 1. srpna 1919. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, který vznikl z Maďarské demokratické republiky. V čele Maďarské republiky rad stál komunista Béla Kun.
Maďarská republika rad Magyarországi Tanácsköztársaság
| |||||||||
Hymna: Internacionálé | |||||||||
Motto: Világ proletárjai, egyesüljetek! | |||||||||
geografie
| |||||||||
obyvatelstvo | |||||||||
národnostní složení:
|
|||||||||
státní útvar | |||||||||
vznik:
|
21. březen 1919 – vyhlášením Maďarské republiky rad
| ||||||||
zánik:
|
|||||||||
státní útvary a území | |||||||||
|

Historie Editovat
Revoluční vláda znárodnila továrny, doly a banky. Konfiskovala půdu nad 57 hektarů a řídila Maďarskou Rudou armádu. Vláda rovněž prosazovala zestátnění kultury a školství, zavedla stanné právo a revoluční teror s fyzickou likvidací odpůrců (450 osob).
Nespokojeny s tímto vývojem vystoupily proti MRR státy budoucí Malé dohody a zahájily společnou intervenci (Rumunské království 16. dubna, ČSR 27. dubna). Maďarská Rudá armáda přešla dne 20. května do protiútoku a obsadila území jižního Slovenska, kde vytvořila 16. června Slovenskou republiku rad. Československé vojsko proti této ofenzívě na území ČSR zakročilo a okupované území bylo získáno zpět. Do protiofenzivy se zapojily i české spolky Sokol a DTJ. Sokolové vyslali 4 prapory a DTJ jednu rotu.[1] Rozhodující v boji s maďarskými útočníky byla bitva o Zvolen.
Rumunská vojska následně obsadila Budapešť a 1. srpna 1919 předala Maďarská republika rad vládu do rukou sociálních demokratů. Počátkem listopadu se rumunská vojska stáhla zpět na své území a 16. listopadu 1919 vstoupil v čele národní armády do Budapešti bývalý admirál rakousko-uherského námořnictva Miklós Horthy. Situace byla stabilizována 1. března 1920, kdy parlament vyhlásil Maďarské království, jeho regentem se stal Miklós Horthy.
Státní symboly Editovat
Komunisté odstranili veškeré tradiční státní symboly. Červeno-bílo-zelenou vlajku nahradila vlajka rudá – symbol proletářské revoluce a funkci státního znaku převzala rudá hvězda.[2]
Odkazy Editovat
Reference Editovat
- ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Sokol, s. 131.
- ↑ Maďarské historické státní znaky na Flags of the World (anglicky)
Literatura Editovat
- GILBERT, Martin. Židé ve 20. století. Praha: BASET, 2003. 375 s. ISBN 80-86223-54-X.
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
- PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4.
- TOMÁŠEK, Dušan. Nevyhlášená válka - boje o Slovensko 1918-1920. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005. ISBN 80-86328-68-6
Související články Editovat
- Bitva o Zvolen
- Dějiny Maďarska
- Béla Kun
- Miklós Horthy
- Slovenská republika rad
- Seznam významných událostí dějin Maďarska
- Maďarsko-československá válka
Externí odkazy Editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarská republika rad na Wikimedia Commons
- (maďarsky) A Magyar Tanácsköztársaság
- Zaostřeno na moderní dějiny - Maďarská republika rad.