Otevřít hlavní menu

Svaljava (ukrajinsky Свалява; maďarsky Szolyva) je město ležící v Zakarpatské oblasti Ukrajiny v údolí řeky Latorica. Sídlo okresu Svaljava. Stanice na hlavní železniční trati Lvov – Stryj – Čop. V roce 2011 mělo 16 871 obyvatel.

Svaljava
Свалява
Pohled na město
Pohled na město
Svaljava – znak
znak
Svaljava – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 204 m n. m.
Časové pásmo UTC+2
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
oblast Vlajka Zakarpatské oblasti Zakarpatská oblast
okres Vlajka okresu Svaljava Svaljava
Svaljava
Svaljava
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 16 871
Hustota zalidnění 1626,720 obyv./km²
Správa
Starosta Ivan Laňo
Oficiální web svaliava.osp-ua.info/index.php
Adresa obecního úřadu Duchnovyče 2
Svaljava
Telefonní předvolba 3133
PSČ 89300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o městě se objevuje na počátku 12. století.

Začátkem 18. století se Svaljava stala součástí Rakouska-Uherska. V 90. letech 18. století se město stává významným hosdpodářským centrem regionu, byl zprovozněn lihovar. Město obdrželo povolení na pořádaní trhů, na kterých se prodávaly převážně proutěné výrobky a keramika. Začátek výstavby silnic a mostů.

V roce 1881 byla přes Svaljavu postavena železnice ve směru Vídeň - Lvov. Tento čin dal impuls k vývozu zdejší minerální vody po rakouských zemích, což vedlo k vybudování sklárny na výrobu láhví.

Po rozpadu Rakouska-Uherska [1], téměř rok po skončení 1. světové války (11. 11. 1918), se v roce 1919 Podkarpatská Rus tím i Svaljava připojily k Československu, čímž se Podkarpatská Rus stala jednou ze čtyř samosprávných zemí Československa a to do roku 1939.

Roku 1945 na základě zfalšovaného referenda které organizovalo SSSR pod dohledem sovětských vojsk, byla Podkarpatská Rus spolu s městem Svaljava připojeny k Ukrajinské SSR. Po skončení Druhé světové války Rudá armáda v blízkosti města vybudovala koncentrační tábor, ve kterém byla vězněná převážně maďarská a německá menšina.

Od roku 1991 je město součástí nezávislé Ukrajiny.

RodáciEditovat

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat