Miskolc

město v Maďarsku

Miskolc [miškolc], česky Miškovec[2] je město v severním Maďarsku, administrativní centrum župy Borsod-Abaúj-Zemplén. Město má rozlohu 236,68 km². Žije zde přibližně 155 tisíc[1] obyvatel. Leží na říčce Szinva při jejím ústí do Slané, na východním úpatí pohoří Bukové hory nad Velkou uherskou nížinou. Miškovec je třetí největší město Maďarska a jedno z jeho center těžkého průmyslu.

Miškovec
Miskolc
MontageMiskolc.jpg
Miškovec – znak
znak
Miškovec – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška130 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionBorsod-Abaúj-Zemplén
ŽupaBorsod-Abaúj-Zemplén
OkresMiskolc
Administrativní dělení14 městských částí
Miskolc
Miskolc
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha236,68 km²
Počet obyvatel154 521 (2019)[1]
Hustota zalidnění652,9 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři (85 %), Romové, Němci, Slováci
Náboženské složenířímští katolíci 24 %, kalvinisté 15 %, řečtí katolíci 4 %, luteráni 1 %; bez vyznání 18 %
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaPál Veres (od 2019)
Vznik1365
Oficiální webmiskolc.hu
Adresa obecního úřaduVárosház tér 8.
3500 Miskolc
Telefonní předvolba(+36) 46
PSČ3500–3549
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název města je slovanského původu, odvozen je od zdrobněliny jména Michal v podobě Miško. Odtud byl také do slovenštiny převzat jako Miškovec. Maďaři jej přejali v podobě Miskoc již v 10. století, první zmínka o tomto jméně je z roku 1210.

HistorieEditovat

 
Dřevěný kostel

Oblast byla obydlená už od starověku. Prvními obyvateli Miškovce byli Keltové. Oblast byla obsazená Maďary v 9. století.

Město se rychle vyvíjelo. V roce 1365 mu král Ludvík I. udělil status královského města.

Turci vypálili Miškovec v roce 1544. Později jej obsadili. Během období osmanské nadvlády nad městem jeho rozvoj stagnoval, počet obyvatel Miskolce se v té době pohyboval zhruba na srovnatelné úrovni s Košicemi.

Během maďarského povstání proti Habsburkům císařské síly v roce 1707 plenily a pálily město. O čtyři roky později polovina populace podlehla epidemii cholery. Miškovec se zotavil rychle a období prosperity začalo znovu.

V roce 1878 město zasáhla rozsáhlá povodeň. V závěru 19. století prožíval Miskolc stavební boom, stejně jako zbytek celého tehdejšího Uherska. Díky tomu zde vznikla celá řada reprezentativních staveb, mezi které patří např. divadlo, radnice a další. Zavedeno bylo i telefonní spojení a veřejné osvětlení plynovými lampami. Roku 1902 byla otevřena místní věznice.

Po Trianonské smlouvě v roce 1920 ztratilo Maďarsko oblast dnešního Slovenska a Miškovec se stal jediným regionálním střediskem severního Maďarska. Na přelomu let 1918 a 1919 byl v souvislosti s konfliktem mezi nově vzniklým Československem a Maďarskem krátce obsazen československým vojskem. Změny hranic a vznik Miškovce jako nového regionálního centra (nahradil roli, která původně připadala Košicím) byly jedním z důvodů značného růstu počtu obyvatel během třicátých a čtyřicátých let. Do Miskolce přišla řada Maďarů, kteří se rozhodli z nově československého území odejít.

Během druhé světové války bylo místní židovské obyvatelstvo nahnáno do ghetta a později odvezeno transporty v polovině června 1944 do vyhlazovacích táborů. V létě 1944 byl Miškovec také bombardován spojeneckým letectvem. Dne 4. prosince 1944 město osvobodila Rudá armáda. Během několika válečných let bylo zničeno 350 budov a 7150 dalších bylo vážně poškozeno.

Hned po skončení války byla zahájena obnova Miškovce. Administrativně bylo město rozšířeno připojením okolních obcí Diósgyőr, Hejőcsaba, Görömböly, Szirmá a Hámor. Původně Hornická akademie, která sem přesídlila z Banské Štiavnice byla transformována na Technickou univerzitu těžkého průmyslu. Poslední rozšíření území Miškovce bylo realizováno v roce 1981 připojením obce Bükkszentlászló. Obnova města po válce se soustředila hlavně na obnovu průmyslových kapacit, které byly ničeny bombardováním v závěru války a na jejich rozšíření. Hutní závod v Diósgyőru byl roku 1953 pojmenován na počest Vladimira Lenina. V roce 1955 byl podnik rozšířen a roku 1982 byla dokončena nová slévárna. Vzhledem k vysokým cenám oceli na světových trzích v uvedené době[zdroj?] získával maďarský stát nemalé prostředky z výroby přímo v Miškovci.

90. léta způsobila úpadek těžkého průmyslu v Miskolci. Populace města začala klesat a Debrecen se stal druhým nejlidnatějším městem v zemi. Od roku 2000 došlo ve městě k neustálému rozvoji, který proměnil Miskolc z mýtu o ocelovém městě na město kultury a cestovního ruchu.

V roce 2005, Miskolc získala druhé místo v Evropské hlavní město kultury hospodářské soutěže po Pécs pokyn Eger, Debrecen, Gyor, Budapešť a Sopron.

EkonomikaEditovat

Průmyslová tradice Miskolce byla zahájena již za Rakousko-Uherska. Rozsáhlé investice do průmyslu, např. do metalurgie, byly učiněny ale až po roce 1945. V 80. letech 20. století místní továrna zaměstnávala osmnáct tisíc dělníků a produkovala přes milion tun kovu. Těžký průmysl představoval dominantní oblast v zaměstnanosti místního obyvatelstva až do roku 1989.

PamátkyEditovat

 
Jezuitská škola na panelákovém sídlišti

Jeho dominantou je na hoře Avas stojící gotický kostel se zvonicí, jež každých 15 minut vyzvání. Blízko chrámu je rozhledna, ze které je krásny pohled na město. V Miškovci je spousta zajímavých chrámů, kostelů a měšťanských domů a muzeí.

Hodnotná je také městská synagoga, která čeká na svou rekonstrukci v horních patrech takřka netknuta od 2. světové války, proto má jedinečnou atmosféru.

DopravaEditovat

Do města vede dálnice M30. Město má dvě významné železniční stanice: Tiszai pályaudvar (Tisské nádraží) a Gömöri pályaudvár (Gemerské nádraží) a malé letiště.

Městská dopravaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová doprava v Miskolci.

Veřejnou dopravu v Miškovci poskytuje společnost Miskolc Városi Közlekedési, vlastněný místní správou. Ve městě je 45 autobusových linek a 2 tramvajové linky. První tramvaj vstoupila do služby 10. července 1897, první naplánovaná autobusová linka odstartovala 8. června 1903. Dnes je veřejná doprava v Miškovci jedna z nejlepších v Maďarsku. V Miškovci jezdí mimo jiné i tramvaje české výroby typu 26T, jejími předchůdci byly tramvaje české výroby typu KT8D5.[3][4]

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. Budapešť. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]
  2. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2021. Heslo Miškovec. 
  3. Cestující v maďarském Miskolci se budou vozit v tramvajích z Plzně. iDNES.cz [online]. 2013-06-04 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  4. První tramvaj KT8D5 z maďarského Miskolce dorazila do Prahy. Československý Dopravák [online]. 2016-01-11 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat