Wikipedie

Železniční trať Čop – Čierna nad Tisou ŠRT

Železniční trať Čop – Čierna nad Tisou ŠRT je jednokolejná železniční trať na východním Slovensku a Ukrajině. Jde o jednu ze dvou tratí širokého rozchodu 1 520 mm na území Slovenska (druhou a delší je trať z Užhorodu do Hanisky pri Košiciach, takzvaná ŠRT). Trať začíná v širokorozchodné části kolejiště stanice v Čopu a vede přes nejzápadnější ukrajinskou obec Solomonovo do železničního překladiště v Čierné nad Tisou. Odtud pokračuje v rámci areálu překladiště na kontejnerový terminál v Dobré, kde je ukončena.

Čop – Čierna nad Tisou ŠRT
Vjezd do Čierné nad Tisou od Ukrajiny
Vjezd do Čierné nad Tisou od Ukrajiny
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko a UkrajinaUkrajina Ukrajina
Provozovatel dráhy Укрзалізница/ŽSR
Technické informace
Délka 10 km
Rozchod koleje 1520 mm
Traťová třída 24,5 t/nápr., 9 t/m
Napájecí soustava 3 kV DC
Maximální sklon 2 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 50 km/h[1]
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Mukačeva a Užhorodu
266,500 Čop
Vlečka Škoda Solomonovo
271,000 Výhybna 271 km
271,500
0,000
státní hranice UA/SK
1,300 hraniční kontrola
3,208 Čierna nad Tisou ŠRT
kontejnerový terminál Dobrá
6,890 konec trati
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Širokorozchodná trať přes státní hranici Československa a Sovětského svazu (SSSR) se dostala do plánů již v čtyřicátých letech 20. století, zejména v souvislosti s plánovanou stavbou velkého železničního překladiště v Čierné nad Tisou. K realizaci myšlenky došlo vzápětí a trať z Čopu do Čierné byla předána do provozu jako první širokorozchodná trať na území Československa roku 1947.[2] Spojnice byla vybudována ve velmi krátkém čase v takřka plochém terénu s minimálními sklony i nutností staveb železničního spodku, souběžně se stávajícím úsekem trati normálního rozchodu. Po roce 1960 byla provedena elektrizace pomocí standardní stejnosměrné soustavy za účelem zvýšení kapacity i efektivity přeprav. Objem provozu kulminoval v období největší výstavby překladiště a obchodu se SSSR – touto dobou mohlo po trati denně projet až 50 vlaků.[3] Poté již množství spojů klesalo.

Popis editovat

Faktický začátek trati se nachází v kolejišti seřaďovacího nádraží v Čopu.[4] Odtud trať vychází západním směrem; doprava se odděluje trať do Užhorodu. Pokračování vede přes osobní nádraží, za kterým se odděluje vlečka do závodu Škoda Solomonovo.[5] Poté přichází do výhybny dopravně označené „Výhybna 271 km“ – jde o místo pobytu vlaků před jízdou přes státní hranici, s možností křižování.[4] Na zhlaví výhybny se nachází státní hranice mezi Slovenskem a Ukrajinou a na slovenské straně následuje zastavení k provedení hraniční kontroly. Odtud již vlak pokračuje do širokorozchodné stanice v Čierné nad Tisou, kde svou jízdu končí. Širokorozchodná část kolejiště dále pokračuje až ke kontejnerovému terminálu v Dobré, kde je prováděna další překládka.[1][6]

Trať je zabezpečena poloautomatickým zabezpečovacím zařízením se světelnými návěstidly, uzpůsobeným pouze pro dopravu nákladních vlaků – vlaky osobní dopravy zde nikdy nebyly zavedeny.[4]

Současnost editovat

Na trati jsou stále v provozu nákladní vlaky, přepravující zboží a komodity pro přeložení na terminálu v Čierné. Již v normálněrozchodných vozech pokračují po hlavní trati do Košic. Zpět na Ukrajinu jsou převáženy pouze prázdné vozy po vykládce (s výjimkou některých kontejnerových vozů z terminálu Dobrá)[6] – překládka z vozů normálního rozchodu ve směru na Ukrajinu je prováděna až v Čopu.[3][4] Intenzita provozu však není vysoká; denně překročí státní hranici přibližně 3–5 párů vlaků. Od roku 2009 trať podle potřeby projíždí také kontejnerové vlaky s výrobky z Asie.[7] Trať taktéž drží prvenství v délce vlaků – díky normativu délky vlaků 980 metrů jsou zde provozovány nejdelší vlaky na území nejen Slovenska, ale i celého bývalého Československa.[4] Mezistátní vlaky jsou vedeny výhradně ukrajinskými stroji řad VL10 či VL11 (majitel Ukrzaliznycja).[8] Posunovací zálohy na širokém rozchodu v Čierné nad Tisou jsou obsazovány motorovými lokomotivami, a to řad 770.8, 771.8 a 773.8 dopravce Železničná spoločnosť Cargo Slovakia.

Fotogalerie editovat

  •  
    Dvojice lokomotiv řady 773.8 při posunu v Čierné nad Tisou
  •  
    Kilometer 0,000, státní hranice s Ukrajinou
  •  
    Výhybna 271 km
  •  
    Stanoviště ukrajinských pohraničníků
  •  
    Ukrajinská lokomotiva VL11 v Čopu

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b TABUĽKY TRAŤOVÝCH POMEROV 101B [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky, 2005-12-11, rev. 2015-11-15 [cit. 2017-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-02. (slovensky) 
  2. ↑ KORCSMÁROS, Gabriel. ŠRT: Největší suchozemský přístav bývalé ČSSR [online]. Železničář, 2016-01-31 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ŠINDLAUER, Zdeněk. Česká Lípa-střelnice – Kursk. 1. vyd. Praha: Dopravní vydavatelství Malkus, 2007. 218 s. ISBN 80-87047-03-6. S. 10. 
  4. ↑ a b c d e Vykonávacie nariadenie o prevádzke vlakov na hraničnom prechode Čop – Čierna nad Tisou [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky, 2013 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  5. ↑ http://en.eurocar.com.ua/about/skoda-solomonovo/ Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine. Škoda Solomonovo
  6. ↑ a b Východoslovenské prekladiská [online]. Intermodal.sk [cit. 2017-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. (slovensky) 
  7. ↑ První přímý nákladní vlak z Číny přijel na Slovensko [online]. ŽelPage, 2009-12-09 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ https://youtu.be/B--Tze7mD1o Lokomotiva VL11M na odjezdu z Čierné nad Tisou

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Čop_–_Čierna_nad_Tisou_ŠRT&oldid=22945123“