Střední škola

výchovně-vzdelávací zařízení, které poskytuje všeobecné a odborné vzdělání s ucelenou soustavou potřebných vědomostí, způsobilostí a zručností
Tento článek pojednává o středních školách obecně a ve světě. Možná hledáte: Střední škola v Česku (o českých středních školách).

Střední škola poskytuje sekundární vzdělávání (3. stupeň v mezinárodní klasifikaci ISCED). Je určena pro žáky, kteří ve věku 12 až 15 let ukončí primární vzdělávání na základní škole a vyučují se na střední škole do svých 16 až 19 let. Cílem středního vzdělání je rozvoj vědomostí, dovedností, postojů a hodnot získaných v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.[1]

ČeskoEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Střední škola v Česku.

Střední škola v České republice navazuje na 9. ročník základní školy. Některé střední školy přijímají už mladší žáky, kteří tak absolvují druhý stupeň základní školy i navazující středoškolské vzdělání na stejné škole – například šestiletá nebo osmiletá gymnázia.

NěmeckoEditovat

Vzdělávací systém v Německu je specifický tím, že k diverzifikaci  dráhy vzdělávání dochází již v celkem časném věku dětí. Po ukončení Základní školy (Grundschule), která je povinná pro všechny děti, mají žáci tyto možnosti:

Hlavní škola (Hauptschule)
Žák na Hauptschule získá všeobecné vzdělání, studium trvá 5. až 9. ročník. Vzdělání je orientováno na přípravu k povoláním manuálního charakteru. Ukončením této školy si žák splní povinnou školní docházku. Po absolvování 2 let na Hauptschule může student přestoupit na Realschule.
Reálka (Realschule)
Studium na Realschule trvá obvykle 4 roky. Absolvent reálky může pokračovat na střední odborné škole (Berufsschule) nebo na vyšší odborné škole.
Gymnázium
Studium na gymnáziu zde trvá 8 let. Gymnázium připravuje studenty na další studium na vysoké škole, je ukončeno maturitou. Je to výběrová škola, na kterou nastupují nejlepší žáci po ukončení Grundschule.[2]

FrancieEditovat

Systém středního školství je ve Francii velmi diverzifikovaný. Existují zde:

Všeobecná vzdělávací a technická lycea
Poskytují všeobecné i odborné vzdělání, po ukončení tříletého studia může student získat všeobecnou maturitu nebo technickou maturitu, ukončení studia studenta opravňuje k pokračování na univerzitě.
Profesní lycea
Mohou být dvouletá nebo čtyřletá. Připravují své absolventy ke kvalifikované dělnické činnosti.
Alternativní učňovská příprava
Studium trvá obvykle dva roky a probíhá přímo v podnicích. Studium je určeno mladým lidem ve věku 16-25 let a může být ukončeno výučním listem.[3]

ŠvédskoEditovat

Tato země má zcela unikátní systém, který prošel v nedávné době mnoha reformami.

Gymnaziální střední škola
Zde mohou studovat žáci po ukončení 9. ročníku na základní škole. Studenti zde studují ve věku 16-19 let. Na této škole si žáci volí různé studijní programy. Národních studijních programů je celkem 16. Dva z těchto programů jsou akademicky zaměřené a připravují na studium na vysoké škole, ostatních čtrnáct je zaměřeno odborně. Do těchto škol nastupuje asi 95 % absolventu základního vzdělání.[4]

Vyšší sekundární vzdělávání v zemích EUEditovat

Vyšší sekundární vzdělávání je označeno zkratkou ISCED 3. Toto vzdělání začíná obvykle po ukončení povinné školní docházky. V souvislosti s trendem prodlužování školní docházky, však řada zemí stanovuje konec povinného vzdělávání až na počátek vyššího sekundárního vzdělávání. Belgie a Maďarsko stanovily celé vyšší sekundární vzdělávání za povinné. [5]

Typickým věkem vstupu je 14–16 let, typická délka je 2 (např. Španělsko) až 5 (např. Itálie) let nebo případně i kratší. Obvyklým minimálním požadavkem pro vstup je dokončení úrovně ISCED 2. [5]

Vyšší sekundární vzdělávání mívá dvě základní podoby, jednak se může jednat o „konečnou fázi“ (souvislého školního) vzdělávání a absolventi postupují do pracovního procesu nebo o „transitní fázi“, ve které se studenti připravují na postsekundární nebo terciární vzdělávání.[5]

Ve vyšším sekundárním vzdělávání lze dále rozlišit dva základní typy:

  • a) všeobecné
  • b) odborné či profesní vzdělávání. [5]

ReferenceEditovat

  1. INFO@AION.CZ, AION CS-. 561/2004 Sb. Školský zákon. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. (česky) 
  2. PRŮCHA, Jan. Vzdělávání a školství ve světě. 1.. vyd. Praha: Portál, 1999. 320 s. ISBN 80-7178-290-4. S. 118. 
  3. PRŮCHA, Jan. Vzdělávání a školství ve světě. 1.. vyd. Praha: Portál, 1999. 320 s. ISBN 80-7178-290-4. S. 117. 
  4. PRŮCHA, Jan. Vzdělávání a školství ve světě. 1.. vyd. Praha: Portál, 1999. 320 s. ISBN 80-7178-290-4. S. 120. 
  5. a b c d VLČKOVÁ, Kateřina. Charakteristiky a vývojové trendy školství a vzdělávání v zemích EU [online]. Brno: PdF MU, 2006 [cit. 2015-10-26]. S. 10. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat