Tento článek je o hlavním městě Uzbekistánu. O torpédoborci z druhé světové války pojednává článek Taškent (1937).

Taškent (uzbecky Toshkent, v cyrilici Тошкент, rusky Ташкент) je hlavní město Uzbekistánu a správní středisko provincie Taškent.

Taškent
Toshkent
Taškentská televizní věž z přilehlého parku
Taškentská televizní věž z přilehlého parku
Taškent – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška130 - 253 m n. m.
StátUzbekistánUzbekistán Uzbekistán
hlavní městoTaškent
Administrativní dělení11 okresů
Taškent
Taškent
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha335,8 km²
Počet obyvatel2 220 700 (2009)
Hustota zalidnění6 613,2 obyv./km²
Etnické složeníUzbekové, ostatní
Náboženské složeníislám, pravoslaví, ostatní
Správa
StarostaAbdukahhar Tokhtaev
Oficiální webtashkent.uz
Telefonní předvolba+998 71
PSČ100000
Označení vozidel01—09, (10 a 30 — старые)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Taškent z vesmíru
Ulice v Taškentu

HistorieEditovat

V oblasti dnešní uzbecké metropole existovalo souvislé osídlení již v dobách před naším letopočtem. Tehdy neslo název Šaš. V 8. století jej dobyli Arabové, o další století později pak zničily výpady Čingischána a kočovníků. Byl znovu vybudován, avšak ne na ruinách města starého, ale severozápadním směrem od něj.

Taškent se stal součástí mnoha říší, několikrát byl i zbořen. Další obnova následovala za Tamerlánovy vlády ve 14. století. Od počátku století šestnáctého připadl uzbeckému státu Šajbánovců, v 2. polovině téhož století pak Bucharskému chanátu. V polovině 19. století se zde opět změnili vládci; Taškent nyní spadal pod Kokandský chanát. Tato vláda však nebyla příliš oblíbená, Taškenťané se proti ní několikrát vzbouřili.

Významným zlomem v historii města se stala nadvláda Ruské říše, která začala roku 1865 a určila budoucí osud dějin města. Taškent byl stanoven za centrum Turkestánské gubernie, začal se rozvíjet jako moderní město. Středověké hradby se odstranily na přelomu 80. a 90. let 19. století. Od roku 1899 tu existuje železniční spojení s Kaspickým mořem, o dalších šest let později se zprovoznila trať do Orenburgu. 11. listopadu 1917 zde došlo k vyhlášení sovětské moci, ne však pokojnou cestou (při nepokojích byla zničena velká část historického města). Od dubna 1918 nahradila Turkestánskou gubernii Turkestánská ASSR, jež se později začlenila do nově vzniklého SSSR. Roku 1930 se pak Taškent stal její metropolí, vystřídal předchozí Samarkand. Ve 20. a 30. letech začala industrializace, Taškent ale nejvíce vydělal na přesouvání průmyslu na jihovýchod a východ SSSR v časech druhé světové války. S novými továrnami sem začali ale přicházet i Rusové.

26. dubna 1966 bylo město zničeno silným zemětřesením o síle 7 stupňů Richterovy stupnice. Okolo 300 000 lidí zůstalo bez domova. Přestavba znamenala celkovou změnu urbanistického plánu města – vznikly široké bulváry a velké domy, typické pro tehdejší SSSR. Velkou změnou v dopravě se roku 1977 stalo otevření metra, roku 1985 pak vznikla moderní dominanta města – 375 m vysoká televizní věž.

Po roce 1991 se stal Taškent metropolí nezávislého Uzbekistánu, masivní výstavba (metro, továrny, sídliště) byla zastavena. Město se stalo ale několikrát vzhledem ke svému významu dějištěm teroristických útoků. Nedaleko centra se nachází mezinárodní taškentské letiště.

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Sahadeo, J. Russian Colonial Society in Tashkent, 1865-1923. Bloomington, IN, Indiana University Press, 2010.
  • Stronski, P. Tashkent: Forging a Soviet City, 1930-1966. Pittsburgh, University of Pittsburgh Press, 2010 (Central Eurasia in Context).

Externí odkazyEditovat