Otevřít hlavní menu

Taškent (přezdívaný též „modrý křižník“) byl torpédoborec sovětského námořnictva, který bojoval v druhé světové válce. Byl jedinou lodí své třídy. Sami Sověti Taškent klasifikovali jako vůdčí loď torpédoborců, určenou k vedení torpédoborcových eskader. Stejné určení měly i sovětské torpédoborce třídy Leningrad (další čtyři lodě třídy Kijev, navazující právě na Taškent, se do vypuknutí války nepodařilo dokončit).

Taškent
Základní údaje Vlajka
Typ: torpédoborec
Zahájení stavby: 1937
Spuštěna na vodu: 21. listopadu 1937
Uvedena do služby: únor 1939
Osud: 2. července 1942 vyřazen náletem
Poznámka: loděnice OTO, Livorno
Takticko-technická data
Výtlak: 2893 tn (standardní)
3200 tn (plný)
Délka: 139,7 m
Šířka: 13,7 m
Ponor:
Pohon: 2 turbínová soustrojí Parsons
2 kotle Yarrow
110 000 hp
Rychlost: 39 uzlů
Posádka: 250
Výzbroj: (1941):
6× 130 mm/50 B13 vz. 1936 (3×2)
2× 76 mm/55 39-K (1×2)
6× 37 mm/67 70-K
6× 12,7 mm
9× 533mm torpédomet (3×3)
80 min

Loď byla objednána na základě druhého pětiletého plánu na obnovu sovětské floty a postavena v italských loděnicích OTO v Livornu. Spuštění na vodu proběhlo v listopadu 1937 a loď byla dokončena v roce 1939. Dodána ovšem byla bez výzbroje, takže až do roku 1940 nesla provizorně tři 130mm děla B13 vzor 1936, později vyměněná za tři dvouhlavňové věže B-2LM s děly stejné ráže.

Taškent operoval v rámci Černomořské flotily a za války se stal známým zejména v souvislosti s plavbami do obleženého Sevastopolu. Dne 28. června 1942 Taškent těžce poškodily střemhlavé bombardéry Ju 87. Sice ještě doplul do Novorossijsku, ale 2. července jej tam potopil další nálet střemhlavých bombardérů Luftwaffe. Taškent dosedl na dno přístavu, ale již nebyl opraven.

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky) 

Externí odkazyEditovat