Otevřít hlavní menu

Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.

Proměna společnosti a výrobních metodEditovat

Mnohé z prvních výrobních závodů průmyslového typu v 18. století, např. v Anglii, měly šlechtické majitele. Ti nijak nedbali na životní podmínky dělníků, kteří se stěhovali do měst za prací z venkova.

Následující 19. století bývá charakterizováno jako období útlaku dělníků; tuto situaci zmírnilo až vytváření odborových organizací a spolupráce zaměstnavatelů se státem.

Během industrializace došlo k pádu některých církevních dogmat, upevnilo se kapitalistické hospodaření a rozvíjela se parlamentní demokracie směrem ke své dnešní podobě. Vznikaly předpoklady k sekularizaci společnosti.

Příčiny vznikuEditovat

  • nahromadění kapitálu (tehdy to byla výhodná situace států jako Anglie, Francie a Nizozemsko)
  • uvolnění pracovní síly (v Anglii bylo již v roce 1381 zrušeno nevolnictví a postupně se rozrůstalo obyvatelstvo, další pracovní síla pak přichází v roce 1833, kdy bylo zrušeno otroctví)
  • technický rozvoj (začátek už v období renesance - fyzikální objevy, spojené se jmény jako Isaac Newton, vynález parního stroje, rozvoj železnic, později rozvoj biologie a chemie)

HistorieEditovat

První zemí na světě, kde došlo k industrializaci, byla Anglie, nedlouho po ní následovaly Francie, Německo a Spojené státy. Do konce 19. století se s výjimkou Balkánu a Ruska zprůmyslnila převážná část evropských zemí, i když mnohé oblasti zaostávaly za vyspělými státy nebo regiony.

V Rusku po Říjnové revoluci byla industrializace, do té doby omezená na několik center (Petrohrad, Donbas), zesílena až ve 30. letech 20. století za Stalinovy vlády. Tehdy se v Rusku stavěla celá nová průmyslová města.

Jak první tak druhá světová válka ukázaly ničivou sílu mechanizovaných a motorizovaných armád vybavených na základě industriální produkce ve vyspělých státech. V 50. letech 20. století začala studená válka, během níž došlo k dalšímu rozvoji průmyslu ve Spojených státech a jejich spojencích včetně Západní Evropy a Japonska na jedné straně a v SSSR včetně jeho satelitních států na straně druhé. Došlo také k intenzívní industrializaci Čínské republiky na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Za posledních zhruba 40 let se na základě uvolnění podnikatelských aktivit proměnila i Čínská lidová republika v průmyslovou, obchodní a finanční velmoc.

Etapy industrializaceEditovat

Průběh industrializace lze rozčlenit do třech etap podle fází vědecko-technické revoluce:[zdroj?]

  • 1. etapa - byla zahájena vynálezem parního stroje v 18. století
  • 2. etapa - je spojena s objevem elektrického proudu a motoru (přelom 19. a 20. století)
  • 3. etapa - byla zahájena rozvojem informačních technologií (konec 20. století)

LiteraturaEditovat

  • JAKUBEC, Ivan; JINDRA, Zdeněk. Dějiny hospodářství českých zemí : od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum, 2006. 471 s. ISBN 978-80-246-1035-1. (česky) 
  • PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11

Související článkyEditovat