Reindustrializace
Reindustrializace je ekonomický, sociální a politický proces v organizaci národních zdrojů, za účelem znovuobnovení průmyslové výroby. Tento proces probíhá v důsledku potřeby oživit národní ekonomiky.
Výklad editovat
Poprvé byl proces reindustrializace zaznamenán v Jihovýchodní Asii, v Číně a Indii.[1] Tyto státy byly v období od 18. do 20. století koloniemi a jejich původní průmyslová výroba utrpěla během této doby značné ztráty. Po několika desítkách let od osamostatnění začaly tyto státy obnovovat svoji původní průmyslovou výrobu – začala reindustrializace. Během několika let se dostaly na úroveň průmyslu před kolonizací, a tuto úroveň postupně několikanásobně zvýšily.
V případě USA došlo k reindustrializaci později, po roce 2010. Dříve většina výroby velkých amerických společností probíhala v asijských zemích. V roce 2010 byl v USA schválen zákon US Manufacturing Enhancement Act, který snížil nebo úplně zrušil dovozní cla na většinu výrobních materiálů. Vláda tímto krokem chtěla zvýšit počet pracovních míst na americkém trhu. V reakci na podepsání zákona došlo u několika amerických společností k postupnému návratu výroby zpět do USA. Tyto společnosti navíc investovaly kapitál do rozšíření jejich výroby. Jmenovitě se jednalo o společnosti Ford nebo Intel.[2]
V kontextu klesajícího podílu OECD na světovém HDP a outsourcingu výroby a služeb je reindustrializace považována za kontrast k deindustrializaci, procesu, při kterém je průmysl, zejména zpracovatelský, přemisťován za hranice země a snaží se tento trend zvrátit.
Příčiny reindustrializace editovat
- V kontextu asijských ekonomik je reindustrializace přirozeným procesem ekonomického růstu, v němž bývalé průmyslové velmoci jako je Čína, Indie nebo některé státy jihovýchodní Asie obnovují své ekonomiky.
- Zastánci reindustrializace se domnívají, že výroba a další průmyslová pracovní místa jsou sociálně a ekonomicky vhodnější než pracovní místa v sektoru služeb nebo financí.
- Obavy z vojenské nebo národní bezpečnosti motivují politiku reindustrializace, což odráží touhu po soběstačnosti a strach z obchodních cest a zásobování podniků v dobách konfliktu.
- Politika reindustrializace může odrážet obavy ohledně obchodní bilance.[3][4]
Reference editovat
- ↑ MADDISON, ANGUS. The world economy. Paris, France: Development Centre of the Organisation for Economic Co-operation and Development 1 online resource (653 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-92-64-02262-1, ISBN 92-64-02262-7. OCLC 85776699
- ↑ ZHAO, Wenbin; YAN, Haiyan; LIU, Hui. Impacts of US Reindustrialization on Chinese Manufacturing. Open Journal of Social Sciences. 2014, roč. 02, čís. 09, s. 139–143. Dostupné online [cit. 2020-12-28]. ISSN 2327-5952. DOI 10.4236/jss.2014.29024.
- ↑ TREGENNA, Fiona. Deindustrialization and premature deindustrialization. Handbook of Alternative Theories of Economic Development. S. 710–728. Dostupné online [cit. 2020-12-28]. DOI 10.4337/9781782544685.00046.
- ↑ SHUTE, Toby. How to Get Positioned for America's Reindustrialization. The Motley Fool [online]. 2010-10-30 [cit. 2010-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-05.