Uzbečtina
Uzbečtina (uzbecky Oʻzbekcha) je západoturkický jazyk, který je oficiálním jazykem Uzbekistánu, ale mluví se jí i v okolních státech. Údaje hovořící o počtu mluvčích se rozcházejí. Podle všeobecného sčítání z roku 1989 uzbecký jazyk na území bývalého SSSR používalo asi 16,7 mil. osob. Kromě Uzbekistánu je uzbečtina užívaná hlavně v Afghánistánu, kde se počet uživatelů odhaduje na asi 1,2-1,4 mil. osob. Uzbeci jsou i v sousedních středoasijských republikách - v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, asijské části Ruska, v Turkmenistánu, ale i v Číně. Poměrně nevelká seskupení uzbeckých emigrantů se nacházejí v Austrálii, Izraeli, Německu, Turecku, na Ukrajině i v USA.
| Uzbečtina (O‘zbek, Ўзбек, أۇزبېك) | |
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Uzbekistán, Afghánistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Turkmenistán, Tádžikistán, Turecko, Čína, Rusko, USA |
|---|---|
| Počet mluvčích | 23,5 nebo 18,5 milionu |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka, cyrilice a arabské písmo |
| Postavení | |
| Regulátor | Není |
| Úřední jazyk | Uzbekistán |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | uz |
| ISO 639-2 |
uzb (B) uzb (T) |
| ISO 639-3 | uzb |
| Ethnologue | UZ |
| Wikipedie | |
| uz.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pro uzbečtinu je velmi charakteristická nepřítomnost vokalické harmonie, tak typická pro jiné turkické jazyky. Ve fonetice, gramatice a lexice se projevují velmi silné vlivy perštiny, v lexice jsou také četné výpůjčky arabské (starší) a také ruské (novější).
Obsah
GramatikaEditovat
Uzbečtina spolu s ostatními turkickými jazyky je aglutinační jazyk, používá sestavování slov, s prvky analytiky (kolem 30 hlásek slouží k tvoření analytických hláskových výrazů s různými významy, u jmen se analytické výrazy (formy) tvoří pomocí přípon ).
Na rozdíl od většiny ostatních turkických jazyků nemá uzbecká morfologie charakteristickou variantnost přípon jako důsledek vokálového harmonismu.
Nemá kategorii rodu a tím ani větnou shodu v rodu, pádu ani čísle. Platí shoda v osobě, ne v čísle sloves.
Uzbečtina má 6 pádů:
- nominativ - bez příznaku
- genitiv - přípona -ning na přívlastku
- dativ - přípona -ga prvotně na objektu
- akuzativ - přípona -ni
- lokál - přípona -da (místo nebo čas)
- instrumentál - přípona -dan prvotně předmět, kterým probíhá děj
Podstatné jméno má příslušnost (přivlastnění) (izafet), tvořené pomocí přípon vyznačujícími osobu činitele:
- kitob — kniha,
- kitobim — moje kniha,
- kitobing — tvá kniha,
- kitobi — jeho, její kniha;
- uka — bratr,
- ukam — můj bratr,
- ukang — tvůj bratr,
- ukasi — jeho, její bratr;
- o‘zbek— Uzbek,
- til — jazyk,
- o‘zbek tili — uzbecký jazyk (uzbečtina).
Uzbecké písmoEditovat
Uzbečtina se tradičně zapisovala arabským písmem, od roku 1927 latinkou, od r. 1940 (v době Uzbecké SSR) pak cyrilicí. Od roku 1992 oficiálním písmem je písmo založené na anglické latince (se spřežkami "ch", "sh", znakem "j" pro hlásku ʤ a "i" pro i i pro ɨ), běžně se ale používá i cyrilice, třeba na bankovkách. Uzbecké obyvatelstvo v Číně a v Afghánistánu používá písmo arabské. Nejčastěji se zapisuje latinkou:
| Arabské | Cyrilice | Latinka | Výslovnost IPA |
|---|---|---|---|
| ﺍ, ه | А а | A a | a, æ |
| ﺏ | Б б | B b | b |
| چ | Ч ч | Ch ch | ʧ |
| ﺩ | Д д | D d | d |
| ﻩ | Е е | E e | ɛ, e |
| ﻑ | Ф ф | F f | f |
| گ | Г г | G g | ɡ |
| ﻍ | Ғ ғ | G' g' | ɣ |
| ﺡ, ﻩ | Ҳ ҳ | H h | h |
| ی | И и | I i | i, ɨ, ɪ |
| ﺝ, ژ | Ж ж | J j | ʤ, ʒ |
| ﻙ | К к | K k | k' |
| ﻕ | Қ қ | Q q | q |
| ﻝ | Л л | L l | l |
| ﻡ | М м | M m | m |
| ﻥ | Н н | N n | n |
| ﺍ | О о | O o | ɒ |
| ﻭ | Ў ў | O' o' | o, ø |
| پ | П п | P p | p |
| ﺭ | Р р | R r | r |
| ﺙ, ﺱ, ﺹ | С с | S s | s |
| ﺵ | Ш ш | Sh sh | ʃ |
| ﺕ, ﻁ | Т т | T t | t |
| ﻭ | У у | U u | u, y |
| ﻭ | В в | V v | v, w |
| ﺥ | Х х | X x | x, χ |
| ی | Й й | Y y | j |
| ﺫ, ﺯ, ﺽ, ﻅ | З з | Z z | z |
| ء, ع | Ъ ъ | ' | ʔ |
- Cyrilickým písmenům Ё ё, Ю ю, Я я odpovídají latinské Yo yo, Yu yu, Ya ya.
- Cyrilickému písmenu Е е na začátku slova a po samohlásce odpovídá latinské Ye ye.
- Cyrilickému písmenu Ц ц odpovídá latinské Ts ts (české "C" "c"), nebo S s podle pozice ve slově.
- Spřežce сҳ odpovídá latinské s'h.
- Cyrilickému písmenu Э э odpovídá latinské E e.
FrázeEditovat
- Dobrý den – Ассаламу алайкум (asalamu alajkum) (?)
- Na shledanou – хайир (chajir)
- Děkuji – рахмат (rachmat)
- prosím (něco podávám) – мархамат (marchamat)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Język uzbecki na polské Wikipedii a Узбекский язык na ruské Wikipedii.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu uzbečtina ve Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je uzbečtina
- Anglicko-uzbecký tematický slovníček (nereaguje)
- Rusko-uzbecký a uzbecko-ruský slovník a konverzace (cyrilice)
- Uzbecký přepisovač (transliterátor) z cyrilice na latinku (ESET blokuje)
