Orenburg
Orenburg (rusky Оренбу́рг; kazašsky Орынбор) je město v evropské části Ruska. Leží na řece Ural, poblíž ústí Sakmary, 1478 km jihovýchodně od Moskvy a 150 km severně od hranic s Kazachstánem. Město je centrem Orenburské oblasti. Žije zde přibližně 564 tisíc[1] obyvatel.
| Orenburg Оренбург | |
|---|---|
 Orenburské divadlo | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°46′ s. š., 55°6′ v. d. |
| Nadmořská výška | 150 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+5 |
| Stát |  Rusko |
| federální okruh | Povolžský federální okruh |
| oblast | Orenburská oblast |
.svg) Orenburská oblast na mapě Ruska | |
  Orenburg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 259 km² |
| Počet obyvatel | 564 443 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 179,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1743 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)3532 |
| PSČ | 460xxx |
| Označení vozidel | 56 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orenburg je střediskem především strojírenského průmyslu a je významným železničním uzlem mezi Povolžím a Kazachstánem. Samotné město se dělí na 4 rajóny. Až do roku 1925 patřil Orenburg ke Kazachstánu a byl dokonce jeho hlavním městem. Kromě Rusů zde žije především kazašská a tatarská menšina.
U Orenburgu začíná plynovod Sojuz, který končí u Užhorodu a vede plyn do střední Evropy.
HistorieEditovat
V roce 1735 se zde, na soutoku řek Ural a Or, podle plánů Ruského impéria na osidlování země usadili první přistěhovalci. Název Orenburg se dá volně přeložit jako pevnost Or. Roku 1739 byl název zkrácen na Orsk, vzápětí však došlo ke sporům – asi 350 km proti proudu řeky bylo již založeno město, jež také neslo jméno Orsk, a tak se museli v Orenburgu vrátit ke svému původnímu názvu. Díky výstavbě obranné linie před vpádem kočujících kmenů z území dnešního Kazachstánu se město postupem času stalo centrem orenburských Kozáků.
Po zavedení železnice město profitovalo ze své pozice na křižovatce tratí z Ruska na Sibiř a do střední Asie. Během Ruské občanské války zde vznikl protibolševický státní útvar orenburských Kozáků. V čele státu stál v letech 1918–1920 ataman Dutov. Krátce po Říjnové revoluci se stal Orenburg hlavním městem Kyrgyzské autonomní sovětské socialistické republiky (později Kazašská ASSR, dnes Kazachstán). Po ustanovení města Kyzylorda jakožto hlavního města Kazachstánu se připojil opět k RSFSR. Mezi lety 1938 a 1957 nesl název Čkalov (rusky Чкалов) po sovětském letci Valeriji Čkalovovi.
Osobnosti městaEditovat
- Ivan Krylov (1769–1844), autor bajek, publicista a satirik
- Vladimir Dal (1801–1872), jazykovědec a lexikograf
- Georgij Maximilianovič Malenkov (1902–1988), sovětský politik
- Mstislav Rostropovič (1927–2007), violoncellista a dirigent
- Jurij Gagarin (1934–1968), kosmonaut, první člověk ve vesmíru
- Denis Istomin (* 1986), uzbecký tenista
Partnerská městaEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2017-07-14]
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orenburg na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Orenburg na mojgorod.ru
- Encyklopedie Orenburgu na bázi Wiki
- (anglicky) Reportáž o Orenburgu na rt.com
