Orenburg
Orenburg (rusky Оренбу́рг; kazašsky Орынбор / Orynbor, tatarsky Ырынбур / Yrynbur, baškirsky Ырымбур / Yrymbur) je město na východním okraji evropské části Ruska. Leží na řece Ural, při ústí Sakmary, asi 1200 km jihovýchodně (vzdušnou čarou) od Moskvy a 80 km severně od hranic s Kazachstánem. Město je centrem Orenburské oblasti. Žije zde přibližně 537 tisíc[1] obyvatel, v pořadí největších ruských měst je okolo 30. místa.
| Orenburg Оренбург | |
|---|---|
 Orenburské divadlo | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°46′ s. š., 55°6′ v. d. |
| Nadmořská výška | 150 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+5 |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Povolžský |
| Oblast | Orenburská |
.svg) Orenburská oblast na mapě Ruska | |
  Orenburg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 259 km² |
| Počet obyvatel | 536 515 (2025)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 071,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1743 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)3532 |
| PSČ | 460xxx |
| Označení vozidel | 56 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orenburg je střediskem především strojírenského průmyslu a je významným železničním uzlem mezi Povolžím a Kazachstánem. Samotné město se dělí na 4 rajóny. Do roku 1925 patřil Orenburg ke kazašské autonomní republice a byl dokonce jejím hlavním městem. Kromě Rusů zde žije především kazašská a tatarská menšina. U Orenburgu začíná plynovod Sojuz, který končí u Užhorodu a vede plyn do střední Evropy.
Podle některých pojetí leží město přímo na hranici mezi Evropou a Asií (pokud je stanovena po řece Ural). To připomíná pěší most „Jevropa–Azija“ nebo stejnojmenný obelisk.
Historie
editovat
Orenburg vznikl jako jedna z pevností budovaných v 18. století ruským impériem za účelem rozšiřování vlivu do Střední Asie a na ochranu před nájezdy stepních národů. Jméno Orenburg (doslova „Orský hrad“) původně nesla pevnost založená roku 1735 při ústí řeky Or do Uralu, roku 1739 přejmenovaná na Orsk. Název Orenburg byl přenesen na novou pevnost asi 250 km západně po proudu, na soutoku Uralu a Sakmary, kde ji roku 1743 založil Ivan Něpľujev. Vznikla zde významná vojenská základna na hranici s územím kazašských nomádů, z níž se postupně stalo centrum orenburských Kozáků.
Orenburg byl významným dějištěm v historii Pugačovova povstání, povstalci ho obléhali půl roku na přelomu let 1773 a 1774. Město se ubránilo, ale zůstalo v troskách a tisíce obyvatel zahynuly. Šedesát let poté sem přijel literát A. S. Puškin pro podklady a inspiraci pro svou knihu o Pugačovovi a související román Kapitánská dcerka.
Roku 1877 byla do Orenburgu přivedena železnice ze Samary, na níž se později napojily tratě na východ do Orska a jižním směrem Trans-aralská dráha do Taškentu (otevřená 1906). Tím zde vznikla důležitá křižovatka drah z evropského Ruska na Sibiř a do střední Asie, což vedlo k hospodářskému rozmachu města.
Během Ruské občanské války zde vznikl protibolševický státní útvar orenburských Kozáků. V čele státu stál v letech 1918–1920 ataman Dutov. Po jejich porážce se stal Orenburg součástí Ruské SFSR a hlavním městem její Kyrgyzské autonomní sovětské socialistické republiky. Ta byla v roce 1925 přejmenována na Kazašskou ASSR a oblast Orenburgu z ní byla vyjmuta, takže hlavní město se přesunulo do Kyzylordy a Orenburg se stal sídlem řadové oblasti v rámci RSFSR v Sovětském svazu.
Mezi lety 1938 a 1957 nesl Orenburg název Čkalov (rusky Чкалов) po sovětském letci-hrdinovi Valeriji Čkalovovi, který zde studoval na vojenské akademii. Za druhé světové války patřilo město k místům, kam byla přesunuta tovární výroba ze západu SSSR ohrožovaného nacistickým Německem, což vedlo k dalšímu rozvoji.
Osobnosti města
editovat
Rodáci
editovat- Georgij M. Malenkov (1902–1988), sovětský politik a státník
- Lev Alburt (* 1945), šachový velmistr
- Anna Avdějevová (* 1985), atletka
- Artem Sitak (* 1986), rusko-novozélandský tenista
- Denis Istomin (* 1986), uzbecký tenista
Další
editovat- Achmet Bajtursynuly (1873–1937), kazašský básník a aktivista
- Valerij Čkalov (1904–1938), letec, hrdina SSSR – studoval zde leteckou akademii, město bylo do roku 1957 pojmenováno na jeho počest
- Vladimir Dal (1801–1872), jazykovědec a lexikograf – působil na zdejším úřadě
- Jurij Gagarin (1934–1968), kosmonaut, první člověk ve vesmíru – studoval zde leteckou akademii
- Ivan Krylov (1769–1844), autor bajek, publicista a satirik – vyrůstal zde
- Robert Mšvidobadze (* 1989), judista – od roku 2017 zde žije a trénuje
- Mstislav Rostropovič (1927–2007), violoncellista a dirigent – byli odsud jeho rodiče a chvíli zde žil, čestný občan města
- Lidija Sejfullová (1889–1954), spisovatelka a novinářka – působila zde v mládí jako učitelka
- Emanuel Vávra (1839–1891), český spisovatel a překladatel – žil zde 1876–1880
Galerie
editovat-
Mapa Orenburgu v první půli 19. století -
Celkový pohled na město -
Lávka „Evropa–Asie“ přes řeku Ural -
Povodeň v srpnu 2024 -
Sovětská ulice -
Sloup symbolizující rozhraní Evropy a Asie -
Alžbětinská brána -
Budova Volžsko-kamské banky -
Vodárenská věž a v pozadí Orenburská státní univerzita -
Oblastní úřad -
-
Mešita Karavan-Saraj -
Památník orenburských Kozáků -
Umělecká škola ve čtvrti Krasnyj gorodok -
Instalace „Fonari muzykanty“ na Sovětské ulici -
Stadion „Gazovik“ FK Orenburg -
Cyklojízda v Orenburgu v roce 2022
.jpg)
.JPG)
._-04.jpg)
_01.jpg)
Spolupráce
editovatBratrská města
editovat
Blagnac, Francie
Burgas, Bulharsko
Chudžand, Tádžikistán
Lehnice, Polsko
Orlando, Spojené státy americké (do roku 2022)
Partnerská města
editovat
Odkazy
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Оренбург na ruské Wikipedii.
Reference
editovat- ↑ a b Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2025 года. Moskva: Federální služba státní statistiky. 25. dubna 2025. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orenburg na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Orenburg na mojgorod.ru
- Encyklopedie Orenburgu na bázi Wiki[nedostupný zdroj]
- (anglicky) Reportáž o Orenburgu na rt.com
