Orenburg

sídlo v Orenburské oblasti v Rusku

Orenburg (rusky Оренбу́рг; kazašsky Орынбор / Orynbor, tatarsky Ырынбур / Yrynbur, baškirsky Ырымбур / Yrymbur) je město na východním okraji evropské části Ruska. Leží na řece Ural, při ústí Sakmary, asi 1200 km jihovýchodně (vzdušnou čarou) od Moskvy a 80 km severně od hranic s Kazachstánem. Město je centrem Orenburské oblasti. Žije zde přibližně 537 tisíc[1] obyvatel, v pořadí největších ruských měst je okolo 30. místa.

Orenburg
Оренбург
Orenburské divadlo
Orenburské divadlo
Orenburg – znak
znak
Orenburg – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška150 m n. m.
Časové pásmoUTC+5
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhPovolžský
OblastOrenburská
Orenburg na mapě
Orenburská oblast na mapě Ruska
Orenburg
Orenburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha259 km²
Počet obyvatel536 515 (2025)[1]
Hustota zalidnění2 071,5 obyv./km²
Správa
Vznik1743
Oficiální webwww.admin.orenburg.ru
Telefonní předvolba(+7)3532
PSČ460xxx
Označení vozidel56
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orenburg je střediskem především strojírenského průmyslu a je významným železničním uzlem mezi Povolžím a Kazachstánem. Samotné město se dělí na 4 rajóny. Do roku 1925 patřil Orenburg ke kazašské autonomní republice a byl dokonce jejím hlavním městem. Kromě Rusů zde žije především kazašská a tatarská menšina. U Orenburgu začíná plynovod Sojuz, který končí u Užhorodu a vede plyn do střední Evropy.

Podle některých pojetí leží město přímo na hranici mezi Evropou a Asií (pokud je stanovena po řece Ural). To připomíná pěší most „Jevropa–Azija“ nebo stejnojmenný obelisk.

Historie

editovat
 
Ivan Něpľujev

Orenburg vznikl jako jedna z pevností budovaných v 18. století ruským impériem za účelem rozšiřování vlivu do Střední Asie a na ochranu před nájezdy stepních národů. Jméno Orenburg (doslova „Orský hrad“) původně nesla pevnost založená roku 1735 při ústí řeky Or do Uralu, roku 1739 přejmenovaná na Orsk. Název Orenburg byl přenesen na novou pevnost asi 250 km západně po proudu, na soutoku Uralu a Sakmary, kde ji roku 1743 založil Ivan Něpľujev. Vznikla zde významná vojenská základna na hranici s územím kazašských nomádů, z níž se postupně stalo centrum orenburských Kozáků.

Orenburg byl významným dějištěm v historii Pugačovova povstání, povstalci ho obléhali půl roku na přelomu let 1773 a 1774. Město se ubránilo, ale zůstalo v troskách a tisíce obyvatel zahynuly. Šedesát let poté sem přijel literát A. S. Puškin pro podklady a inspiraci pro svou knihu o Pugačovovi a související román Kapitánská dcerka.

 
Nádraží Orenburg

Roku 1877 byla do Orenburgu přivedena železnice ze Samary, na níž se později napojily tratě na východ do Orska a jižním směrem Trans-aralská dráha do Taškentu (otevřená 1906). Tím zde vznikla důležitá křižovatka drah z evropského Ruska na Sibiř a do střední Asie, což vedlo k hospodářskému rozmachu města.

 
A. I. Dutov

Během Ruské občanské války zde vznikl protibolševický státní útvar orenburských Kozáků. V čele státu stál v letech 1918–1920 ataman Dutov. Po jejich porážce se stal Orenburg součástí Ruské SFSR a hlavním městem její Kyrgyzské autonomní sovětské socialistické republiky. Ta byla v roce 1925 přejmenována na Kazašskou ASSR a oblast Orenburgu z ní byla vyjmuta, takže hlavní město se přesunulo do Kyzylordy a Orenburg se stal sídlem řadové oblasti v rámci RSFSR v Sovětském svazu.

Mezi lety 1938 a 1957 nesl Orenburg název Čkalov (rusky Чкалов) po sovětském letci-hrdinovi Valeriji Čkalovovi, který zde studoval na vojenské akademii. Za druhé světové války patřilo město k místům, kam byla přesunuta tovární výroba ze západu SSSR ohrožovaného nacistickým Německem, což vedlo k dalšímu rozvoji.

Osobnosti města

editovat
 
Pomník A. S. Puškina a V. I. Dala

Rodáci

editovat
 
Pomník J. A. Gagarina

Další

editovat

Galerie

editovat

Spolupráce

editovat

Bratrská města

editovat

Partnerská města

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Оренбург na ruské Wikipedii.

Reference

editovat
  1. a b Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2025 года. Moskva: Federální služba státní statistiky. 25. dubna 2025. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat