Lehnice

okresní město v Polsku
Tento článek je o polském městě. O slovenské obci pojednává článek Lehnice (okres Dunajská Streda).

Lehnice (polsky Legnica, do roku 1946 Lignica, německy Liegnitz) je město v jihozapádním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Lehnice. Leží na historickém území Dolního Slezska na řece Kačavě, levém přítoku Odry. V roce 2019 čítalo 99 350 obyvatel.[1]

Lehnice
Legnica
Stará radnice a náměstí
Stará radnice a náměstí
Lehnice – znak
znak
Lehnice – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 113 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Dolnoslezské
okres městský okres
Lehnice
Lehnice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 56,29 km²
Počet obyvatel 99 350 (2019)
Hustota zalidnění 1 765 obyv./km²
Správa
Starosta Tadeusz Krzakowski
Vznik 1264
Oficiální web www.legnica.um.gov.pl
Adresa obecního úřadu pl. Słowiański 8
59-220 Legnica
Telefonní předvolba +48 76
PSČ 59-200 až 59-220
Označení vozidel DL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První zmínka o lehnickém hradišti pochází z roku 1149 a v polovině 13. století proběhla lokace města podle magdeburského práva. Lehnické knížectví bylo od roku 1329 součástí Koruny království českého. Po první slezské válce připadlo Prusku a Lehnice se stala sídlem jednoho ze tří vládních obvodů provincie Slezsko. Po druhé světové válce byla přičleněna k Polsku a odsunuté německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z tzv. Kresů, potažmo osadníci z centrálního Polska. Město bylo obsazeno bez boje, ale velká část historického jádra se přesto nezachovala v důsledku vypálení Rudou armádou v květnu 1945 a rozsáhlé asanace v 60. letech. V poválečné době si Lehnice vysloužila přezdívku Malá Moskva, protože byla sídlem velitelství Severní skupiny sovětských vojsk a některé čtvrti byly vyhrazeny pro sovětské důstojníky a jejich rodiny.

V jižní části města se rozkládá velký průmyslový areál měďařské společnosti KGHM. Lehnice je spolu s nedalekým Lubinem centrem Dolnoslezské měďařské pánve (Dolnośląskie Zagłębie Miedziowe).

HistorieEditovat

Ve starověku se Lehnice nacházela na migračních stezkách keltských a germánských kmenů. Již Tacitus a Ptolemaios zmiňují město Lugidunum (odvozeno od Lugh), které je dnes spojováno s Lehnicí nebo Hlohovem. Po odchodu germánských kmenů do jižní Evropy se v oblasti usadili Slované a v 7. století je na území Lehnice doložena slovanská osada.

Od roku 990 byla Lehnice součástí polského státu. Jako město je Lehnice zmiňována od roku 1004. Vedla tudy důležitá obchodní stezka z Německa přes Vratislav a Krakov až do Kyjeva. Roku 1163 se Lehnice stala sídlem dolnoslezských vévodů. V roce 1241 v bitvě u Lehnice Mongolové porazili vojska knížete Jindřicha II. Pobožného. Roku 1248 se stalo rezidenčním městem lehnických knížat.

V roce 1329 se Lehnice stala součástí zemí Koruny české. Od roku 1742 bylo město součástí Pruska a poté Německa. Od roku 1945 je součástí Polska. Ve stejném roce téměř celé historické centrum bylo v rámci tzv. ohňů vítězství spáleno Rudou armádou (dosud nebyla Lehnice válkou vůbec poškozená). Poté na místě památkové zástavby byly postaveny panelové domy. Výsledkem toho je to, že dnes na starém městě stojí vedle sebe zároveň staré budovy (které nevyhořely, nebo byly obnoveny) a paneláky. V letech 1945-1993 byla Lehnice sídlem velitelství Severní skupiny sovětských vojsk, která původně obsadila celý střed města a postupně jej uvolňovala. V městě byla umístěna sovětská vojska v počtu až 60 000 vojáků včetně rodin důstojníků. Části města užívané sovětskou armádou byly ohrazeny a hlídán, největší takový prostor zahrnoval celou jihozápadní část města.

SportEditovat

FotogalerieEditovat

 
Lehnice z výšky

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat