Kazaši

středoasijský turkický národ

Kazaši, kazašsky қазақтар /qɑzɑqtɑr/; jednot. č. kaz. қазақ /qɑzɑq/, také zastarale Kirgizové, Kirgiz-Kazachové či Kirgiz-Kajsakové (vlastním jménem қазақтар) jsou turkický národ žijící ve Střední Asii. Jejich počet je odhadován na přibližně 17 milionů osob.

Kazaši
қазақтар
Populace
celkově 17,0 mil.
KazachstánKazachstán Kazachstán12 500 600[1]
ČínaČína Čína1,5 mil.[2]
UzbekistánUzbekistán Uzbekistán800 000[3]
RuskoRusko Rusko647 732[4]
MongolskoMongolsko Mongolsko101 526[5]
TurkmenistánTurkmenistán Turkmenistán40 000[6]
KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán33 200[7]
TureckoTurecko Turecko10 000[8]
UkrajinaUkrajina Ukrajina5 526[9]
ÍránÍrán Írán3 000 - 4 000[10]
BěloruskoBělorusko Bělorusko1 355[11]
NěmeckoNěmecko Německo1 000[12]
Jazyk(y)
kazaština, ruština
Náboženství
sunnitský islám
Příbuzné národy
Nogajové, Karakalpakové, Tataři, Baškirové

Kazaši se dělí na tři základní skupiny kmenů, tzv. žüzy (hordy) – Velkou či Starší hordu (Uly žüz), Střední hordu (Orta žüz) a Malou či Mladší hordu (Kiši žüz).

Rozšíření, způsob života a vyznání editovat

 
Kazašské poštovní známky, zobrazující nevěstu a ženicha v tradičním oblečení před jurtou a vnitřek kazašské jurty

Kazaši žijí převážně v Kazachstánu, kde tvoří přibližně 69 % obyvatelstva (2021). Významné skupiny Kazachů žijí též v Uzbekistánu, Čínské lidové republice, Rusku a v Mongolsku.

Tradičním způsobem obživy Kazachů bylo a zčásti zůstává kočovné a polokočovné pastevectví, zejména chov koní, ovcí a dvouhrbých velbloudů. Vzhledem k tomu, že po celý rok kočovali za stády, jejich tradičním obydlím byla jurta, v některých případech dokonce pojízdná. Teprve po příchodu Rusů v 18. a 19. stol. si část Kazachů osvojila i zemědělství.

Tradiční oděv Kazachů se podobá oděvu sousedních turkických a mongolských etnik centrální Asie. Pro muže jsou charakteristické široké kalhoty, volný kabátec zapínaný na boku a kožešinová čepice s barevným dýnkem, v ženském oděvu se dochovaly velmi vysoké, homolovité čepice nevěst.

Kazašskou kuchyni charakterizuje používání koňského masa, národním jídlem je bešbarmak – vařená směs masa, těstovin a cibule ve vývaru. Mezi pochoutky patří šašlik, plov (druh rizota) nebo vařená nebo opékaná skopová hlava, která se jí celá, včetně očí. Oblíbeným nápojem je zejména kumys.

Mezi přežívající kazašské tradice patří lov vlků pomocí ochočených orlů skalních nebo drsný jezdecký sport kök boru, při němž dvě družstva jezdců zápolí o mrtvého berana (dnes spíše vycpanou beraní kůži), obdoba afghánského sportu buzkaši.

Většina Kazachů jsou sunnité, nepatrná část pravoslavní křesťané nebo bez vyznání. Před přijetím islámu ve 14.–16. stol. vyznávali šamanismus, jehož zbytky se dochovaly do nedávné doby.

Etnogeneze editovat

Etnogeneze dnešních Kazachů je poměrně složitá. Originální název příslušníka je казак, ve výslovnosti [kazak]. Formování kazašské národnosti začíná až v 15.16. století a etnonymum Kazach s původním významem: volný, svobodný, neusazený, migrující; jakoby obdoba evropského svobodného pána) se ustálilo v 17. století, užívané pro obyvatele stepí ovládaných Uzbeckým chanátem a území východně od nich.

Stejné znění i původní význam je převzatý ruský název příslušníka kozáctva, česky kozák, rusky казак – volný, nájemní bojovník. Příslušník tohoto národa rusky je Казах, stejně jako v češtině a většině jazyků světa.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Kazakhstan National Census 2009 preliminary results Archivováno 12. 2. 2010 na Wayback Machine. (anglicky)
  2. Census 2000 counts 1.25 mln Kazakhs The Kazak Ethnic Group, later the Kazakh population had higher birth rate, but some assimilation processes were present too. Estimations made after the 2000 Cesus are claiming Kazakh population share growth (was 0,104% in 2000), but even if this share value was preserved at 0.104% level it would be no less than 1.4 mln in 2008 (anglicky)
  3. Kazakh population share was constant at 4.1% in 1959-1989, CIA estimates Archivováno 9. 7. 2016 na Wayback Machine. this share declined to 3% in 1996. Official Uzbekistan estimation (E. Yu. Sadovskaya "Migration in Kazakhstan in the beginning of XXI century: main tendentions and perspectives" ISBN 978-9965-593-01-7) in 1999 was 940,600 Kazakhs or 3.8% of total population. If Kazakh population share was stable at about 4.1% (not taking into account the massive repatriation of ethnic Kazakhs (Oralman) to Kazakhstan) and the Uzbekistan population in the middle of 2008 was 27.3 mln, the Kazakh population would be 1.1 mln. Using the CIA estimate of the share of Kazakhs (3%), the total Kazakh population in Uzbekistan would be 0.8 mln (anglicky)
  4. Russia National Census 2010 Archivováno 23. 12. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)
  5. Mongolia National Census 2010 Provision Results. National Statistical Office of Mongolia (mongolsky)
  6. In 1995 Kazakh poulation was 86,987 [1] Archivováno 23. 5. 2013 na Wayback Machine. or 1.94% population total. Later was a massive pepartriation of ethnic Kazakh population (oralman) to Kazakhstan: 22,000 before 2001 and 38,000-40,000 in 2001—2007. Press reports are claiming [2] Archivováno 23. 5. 2013 na Wayback Machine.,[3] Archivováno 23. 5. 2013 na Wayback Machine.,[4] Archivováno 23. 5. 2013 na Wayback Machine. the most part of Kazakhs had left Turkmenistan (anglicky)
  7. In 2009 National Statistical Committee of Kyrgyzstan. National Census 2009 Archivováno 8. 3. 2012 na Wayback Machine. (anglicky)
  8. [5] Archivováno 11. 3. 2018 na Wayback Machine. (anglicky)
  9. Ukrainian population census 2001 Archivováno 17. 1. 2012 na Wayback Machine.: Distribution of population by nationality. Retrieved on 23 April 2009 (anglicky)
  10. http://news.iran.ru/news/32852/ Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
  11. population census 2009: National composition of the population. (anglicky)
  12. Kazakh diaspora in German Archivováno 16. 10. 2012 na Wayback Machine. (anglicky)

Literatura editovat

  • HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha: Mladá fronta, 1985. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat