Černobylská jaderná elektrárna
Černobylská jaderná elektrárna (ukrajinsky Чорнобильська атомна електростанція, rusky Черно́быльская атомная электростанция) je bývalá jaderná elektrárna, která se nachází na severní Ukrajině, přibližně 110 km na sever od Kyjeva a 10 km od hranic s Běloruskem. V roce 1986 se stala dějištěm nejhorší jaderné havárie v historii.
| Černobylská jaderná elektrárna | |
.jpg) Elektrárna se sarkofágem, 2007 | |
| Stát |
 Ukrajina |
|---|---|
| Umístění | Pripjať |
| Stav | odstavená |
| Začátek výstavby | 15. srpna 1972 |
| Dokončení | 26. září 1977 |
| Jaderná elektrárna | |
| Odstavené reaktory | 4 × 1000 MW |
| Typ reaktorů | RBMK-1000 |
| Elektrická energie | |
| Souřadnice | 51°23′22,39″ s. š., 30°5′56,93″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Za dob Sovětského svazu byla pojmenovaná jako Černobylská jaderná elektrárna V. I. Lenina. Postavena byla na severní Ukrajině, 15 km severozápadně od města Černobyl, u řeky Pripjať. V bezprostřední blízkosti elektrárny bylo pro její pracovníky vybudováno město Pripjať. Mladé pracovníky sem lákala vidina vyšších platů a technologické výdobytky moderní doby, které jinde v Sovětském svazu nebyly běžné (např. supermarket).[1] Výstavba elektrárny byla zahájena v roce 1970, konstruována byla pro reaktory typu RBMK. První blok o výkonu 740 MW byl spuštěn v roce 1977, druhý v roce 1978, třetí v roce 1981 a čtvrtý v roce 1983 (bloky 2-4 disponovaly výkonem 925 MW).[2] Od roku 1981, respektive 1983 byl budován pátý a šestý reaktor.
HavárieEditovat
V sobotu dne 26. dubna 1986 došlo na čtvrtém bloku k vážné havárii, při které byl reaktor zničen, radioaktivitou bylo silně zamořeno okolí a radioaktivní mrak se dostal i do dalších evropských zemí. Kolem trosek čtvrtého bloku byl od června do listopadu 1986 vybudován ocelobetonový sarkofág. V letech 2010 až 2019 pak probíhala výstavba nového krytu, který obklopuje jak reaktor, tak původní sarkofág, který bude demontován.
Činnost po haváriiEditovat
I přes havárii bylo pokračováno ve stavebních pracích na pátém a šestém bloku, které byly zastaveny až v roce 1988. Zbylé tři reaktory zůstaly kvůli nedostatku elektřiny v zemi nadále v provozu. Druhý reaktor byl odstaven po požáru v roce 1991, první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000.
V říjnu 2018 byla vedle bývalé jaderné elektrárny zprovozněna solární elektrárna o výkonu 1 MW, kterou provozuje společnost Solar Chernobyl, joint venture ukrajinské skupiny Rodina Energy Group a německé firmy Enerparc.[3]
GalerieEditovat
Původní betonový sarkofág čtvrtého reaktoru
Bloky č. 5 a 6
Stavebně dokončený nový sarkofág
Blok č. 4 v roce 2019
Nedokončená chladicí věž pátého bloku
Interiér chladicí věže
Panoramatický pohledEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Vzestup a pád atomového města snů: Projděte se s námi ulicemi opuštěné Pripjati. Elektrina.cz [online]. 2018-05-18 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Country Statistics: Ukraine [online]. Iaea.org [cit. 2013-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KANTOR, Lukáš. Černobyl opět vyrábí elektřinu. Jádro vystřídaly solární panely. iDNES.cz [online]. 2018-10-07 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černobylská jaderná elektrárna ve Wikimedia Commons - (anglicky)(rusky)(ukrajinsky) Oficiální stránky
