Alexander von Humboldt
Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (14. září 1769 Berlín – 6. května 1859 tamtéž) byl německý přírodovědec světového významu a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy.
| Alexander von Humboldt | |
 Alexander von Humboldt | |
| Narození |
Berlín, .svg){kind=small} Pruské království |
|---|---|
| Úmrtí |
6. května 1859 (ve věku 89 let) Berlín, Pruské království |
| Místo pohřbení | Zámek Tegel |
| Povolání | geolog, objevitel, botanik, geograf, tajný rada, komorník, oceánograf, demograf, vulkanolog, autor cestopisů, vědecký spisovatel, meteorolog, polyhistor, patron, zoolog, přírodovědec, esejista, mineralog, astronom, klimatolog, etnolog, vědec, botanical collector a ornitolog |
| Národnost | Němci |
| Alma mater |
Evropská univerzita Viadrina Univerzita v Göttingenu Freibergská universita Universita Jena |
| Témata | Geobotanika, Ekonomická geografie, geografie, meteorologie, botanika, zoologie a fyzika |
| Významná díla |
Aspects of nature Kosmos |
| Ocenění |
Copleyho medaile (1852) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského Řád za zásluhy v oblasti umění a věd Záslužný řád bavorské koruny … více na Wikidatech |
| Rodiče | Alexander Georg von Humboldt a Marie-Elisabeth von Humboldt |
| Příbuzní | Wilhelm von Humboldt (bratr) |
| Podpis |
 |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
|
galerie na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho výzkumné cesty vedly přes Evropu až do Střední Ameriky a Jižní Ameriky, jakož i do Střední Asie. Zabýval se obory z oblasti fyziky, chemie, geologie, mineralogie, vulkanologie (vyvrátil „neptunismus“), botaniky (založil obor fytogeografie), zoologie, klimatologie (izotermy, klima), oceánografie a astronomie, ale také ho zajímaly otázky hospodářské geografie, etnologie a demografie. Kromě toho si při tvorbě svého velkolepého díla dopisoval s mnoha odborníky z celého světa z mnoha rozdílných oborů a vytvořil tak svéráznou vědeckou síť.
V Německu dosáhl mimořádné popularity především díly Ansichten der Natur a Kosmos. Již za svého života požíval velké vážnosti, což odráží jeho přízviska „druhý Kolumbus“, „vědecký znovuobjevitel Ameriky“, „kníže vědy“ a „nový Aristoteles“ (pamětní mince pařížské Akademie věd).
Od začátku (1769–1790)Editovat
Otec Alexander Georg (1720–1779) pocházející z Pomořan byl pruský důstojník, sloužil v sedmileté válce a byl jmenován komořím korunní princezny. Oženil s vdovou Marií Elizabeth von Holwede (1741–1796), rozenou Colomb, pocházející ze zámožné rodiny hugenotů. Z tohoto manželství přišli na svět dva synové, Wilhelm (* 1767 v Postupimi) a Alexander, který se narodil 14. září 1769 v Berlíně.
Otcovo postavení vysvětluje zvláštní vztah bratrů Humboldtů ke královské rodině, zvláště ke korunnímu princi, pozdějšímu Fridrichu Vilémovi II., jednomu z Alexandrových kmotrů. Po rozvodu následníka trůnu roku (1769) skončily dosavadní povinnosti von Humboldta jako komořího korunní princezny. Vrátil se zpět ke svému soukromému životu na zámku Tegel. Jeho hlavní snahou bylo dát svým synům co nejlepší výchovu a vzdělání, proto (sám člen svobodných zednářů) pro ně vybral domácí učitele, kteří jim byli schopni přiblížit osvícenské myšlení.
Tak si bratři prošli dvěma různými obdobími: prvním od roku 1775, kdy je vychovával a vzdělával Rousseauovou pedagogikou inspirovaný Joachim Heinrich Campe; od roku 1777 je pak vychovával Gottlob Johann Christian Kunth, blízký přítel domácího pána a po jeho náhlé smrti roku 1779 také pozůstalé vdovy.
Období 1799–1804Editovat
V letech 1799–1804 podnikl Alexander von Humboldt svou první vědeckou cestu do Latinské Ameriky. Jeho zápisky z této cesty byly po více než 21 let vydávány v obrovském nákladu. Byl jeden z prvních, kdo vyjádřil názor, že kontinenty, které omývá Atlantik, byly kdysi spojeny v jeden celek (Jižní Amerika a Afrika). Později se ve své pětidílné knize Kosmos (1845) pokusil o sjednocení různých oblastí vědeckých poznatků. Humboldt spolupracoval i s jinými vědci, např. s Josephem Louisem Gay-Lussacem, Justusem von Liebigem, Louisem Agassizem, Matthewem Fontainem Maurym a Aimém Bonplandem (se kterým vedl mnoho svých vědeckých bádání). Tato expedice položila základy věd jako fyzická geografie a meteorologie. Podle svých náčrtků izoterm (kartografických čar spojujících místa o stejné teplotě) současně vymyslel metody srovnávání klimatických podmínek různých zemí. Humboldt však také podnikl další výpravy, např. na Kubu (díky své práci je nazýván „druhým objevitelem Kuby“) a Trinidad nebo do Ruska.
OdkazyEditovat
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander von Humboldt ve Wikimedia Commons - Galerie Alexander von Humboldt ve Wikimedia Commons
Osoba Alexander von Humboldt ve Wikicitátech
Autor Alexander von Humboldt ve Wikizdrojích- Vynález přírody: Dobrodružství zapomenutého objevitele Alexandera von Humboldta
