Portál:Astronomie

Astronomický portál

e

Článek měsíce

Radiální rychlosti hvězd v galaxii M 87

Messier 87

Messier 87 (M87, také NGC 4486 nebo Virgo A) je jasná masivní eliptická galaxie v souhvězdí Panny. Patří mezi nejhmotnější galaxie v širším okolí Mléčné dráhy a je ústředním členem Kupy galaxií v Panně. Je známá zejména díky velmi vysokému počtu kulových hvězdokup – obsahuje jich přibližně 12 000, kdežto Mléčná dráha jich má v porovnatelné vzdálenosti asi 200. Je od Země vzdálená kolem 54 milionů světelných let a objevil ji francouzský astronom Charles Messier 18. března 1781.

Již v roce 1947 byl na souřadnicích galaxie M87 pozorován výrazný zdroj rádiových vln, který byl označen Virgo A. V letech 1969–1970 bylo zjištěno, že výrazná část rádiových vln vychází z oblastí ležících podél výtrysku pozorovaného ve viditelném světle, který objevil již v roce 1918 Heber Curtis na Lickově observatoři.

Výzkumný ústav Námořnictva Spojených států amerických v roce 1966 vypustil raketu Aerobee 150, která v souhvězdí Panny objevila první bodový zdroj rentgenového záření později označovaný jako Virgo X-1. Následná rentgenová pozorování prováděná pomocí družice High Energy Astronomy Observatory 1 a Einsteinovy rentgenové observatoře ukázala složitý zdroj záření zahrnující aktivní galaktické jádro M87.

Uprostřed galaxie se nachází obří černá díra, která je jednou z nejhmotnějších známých černých děr – nejnovější měření z roku 2016 zjistilo hmotnost 7,22×10⁹ hmotností Slunce (černá díra v naší galaxii má hmotnost 3,7×10⁶ hmotností Slunce). Galaxie M87 se pak stala důležitým základem pro ověřování postupů odhadujících hmotnost ústředních obřích černých děr v galaxiích.

M87 je také silným zdrojem záření gama, paprsků s největší energií v elektromagnetickém spektru. Toto záření je z galaxie pozorováno už od konce 90. let 20. století. Nejpravděpodobnějším zdrojem gama záření je sama obří černá díra.

Zajímá mě více...

e

Zajímavosti

Víte, že

… hnědý podtrpaslík WISE 0855–0714 je s teplotou -50 až -15 °C nejchladnějším známým hvězdným objektem ve vesmíru?

Dráhy hyperrychlých hvězd okolo naší galaxie

… takzvané hyperrychlé hvězdy – tedy hvězdy, které mají rychlost umožňující jim opustit jejich galaxii – byly v roce 2018 díky přesným měřením družice Gaia objeveny i ve Velkém a Malém Magellanovu oblaku?

… prvním člověkem, který prosazoval vypouštění astronomických dalekohledů do vesmíru, byl brzo po druhé světové válce Lyman Spitzer, po kterém byl později pojmenován Spitzerův vesmírný dalekohled?

… radioteleskopy ALMA, které byly původně navrženy především pro pozorování chladných oblastí vesmíru, byly přičiněním českých vědců z Astronomického ústavu upraveny i pro pozorování Slunce?

… stáří prvních dochovaných útvarů na Merkuru, Zemi a Marsu se odhaduje na několik miliard let, zatímco u Venuše jen na 800 milionů let?

e

Historické události měsíce

2. října 1608 – Holandský optik Hans Lippershey si nechal patentovat dalekohled
3. října 1942 – V Peenemünde byla poprvé úspěšně odpálena raketa V-2.
4. října 1957 – Byla vypuštěna první umělá družice Země Sputnik 1 z kosmodromu Bajkonur.
4. října 2004 – Soukromá vesmírná loď SpaceShipOne podruhé v pěti dnech překonala hranice vesmíru a získala tak cenu Ansari X Prize.
7. října 1959 – Sovětský stroj Luna 3 poprvé vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce.
13. října 1990 – Evropská bolidová síť zachytila tečný meteoroid, který proletěl nad Československem a Polskem a vrátil se do kosmického prostoru.
14. října 1984 – Zemřel Martin Ryle, britský radioastronom, držitel Nobelovy ceny (* 1918)
15. října 1997 – K Saturnu odstartovala americko-evropská kosmická sonda Cassini-Huygens.
19. října 1910 – Narodil se Subrahmanyan Chandrasekhar, nositel Nobelovy ceny za přínos k objasnění fyzikálních procesů při vzniku a vývoji hvězd (Chandrasekharova mez)
20. října 1960 – V Praze v Královské oboře bylo otevřeno planetárium.
21. října 1967 – Zemřel Ejnar Hertzsprung, dánský astronom (Hertzsprungův-Russellův diagram).
22. října 1975 – Na oběžnou dráhu Venuše se dostala sovětská sonda Veněra 9 a stala se jejím prvním umělým satelitem.

více ...

e

Chybějící důležité články

Články, které by bylo vhodné vytvořit: • Luboš Brát • Epsilon Indi BB • Gravitační přitažlivost • Průchod perihelem • Střední denní pohyb • Jindřich Zeman • C/1996 B2 (Hyakutake) • Astrograf • Hobby–Eberly Telescope • Subaru (dalekohled) • Southern African Large Telescope • Submilimetrová astronomie • Polární jet • Ross 128 • Galaktický rovník • Asteroidy typu C • Asteroidy typu S • Asteroidy typu M • Apollo (planetka) • Hvězdy populace I • Hvězdy populace II • NGC 2346 • NGC 6751 • NGC 3918 • NGC 5189 • NGC 5307 • NGC 6565 • Lokální bublina • Vesmírná observatoř

e

Vybraný obrázek

Callisto je měsíc Jupiteru. Náleží k tzv. galileovským měsícům, neboť jej objevil Galileo Galilei již na počátku 17. století. Jde o třetí největší měsíc ve sluneční soustavě a s průměrem 4 820 km o objekt velikosti srovnatelné s Merkurem.

Další obrázky ...

e