Portál:Astronomie

Astronomický portál

Článek

Messier 87

Messier 87 (M87, také NGC 4486 nebo Virgo A) je jasná masivní eliptická galaxie v souhvězdí Panny. Patří mezi nejhmotnější galaxie v širším okolí Mléčné dráhy a je ústředním členem Kupy galaxií v Panně. Je známá zejména díky velmi vysokému počtu kulových hvězdokup – obsahuje jich přibližně 12 000, kdežto Mléčná dráha jich má v porovnatelné vzdálenosti asi 200. Je od Země vzdálená kolem 54 milionů světelných let a objevil ji francouzský astronom Charles Messier 18. března 1781.

Již v roce 1947 byl na souřadnicích galaxie M87 pozorován výrazný zdroj rádiových vln, který byl označen Virgo A. V letech 1969–1970 bylo zjištěno, že výrazná část rádiových vln vychází z oblastí ležících podél výtrysku pozorovaného ve viditelném světle, který objevil již v roce 1918 Heber Curtis na Lickově observatoři.

Výzkumný ústav Námořnictva Spojených států amerických v roce 1966 vypustil raketu Aerobee 150, která v souhvězdí Panny objevila první bodový zdroj rentgenového záření později označovaný jako Virgo X-1. Následná rentgenová pozorování prováděná pomocí družice High Energy Astronomy Observatory 1 a Einsteinovy rentgenové observatoře ukázala složitý zdroj záření zahrnující aktivní galaktické jádro M87.

Uprostřed galaxie se nachází obří černá díra, která je jednou z nejhmotnějších známých černých děr – nejnovější měření z roku 2016 zjistilo hmotnost 7,22×10⁹ hmotností Slunce (černá díra v naší galaxii má hmotnost 3,7×10⁶ hmotností Slunce). Galaxie M87 se pak stala důležitým základem pro ověřování postupů odhadujících hmotnost ústředních obřích černých děr v galaxiích.

M87 je také silným zdrojem záření gama, paprsků s největší energií v elektromagnetickém spektru. Toto záření je z galaxie pozorováno už od konce 90. let 20. století. Nejpravděpodobnějším zdrojem gama záření je sama obří černá díra.

Zajímá mě více...

e

Zajímavosti

Víte, že

… hnědý podtrpaslík WISE 0855–0714 je s teplotou −50 až −15 °C nejchladnějším známým hvězdným objektem ve vesmíru?

… takzvané hyperrychlé hvězdy – tedy hvězdy, které mají rychlost umožňující jim opustit jejich galaxii – byly v roce 2018 díky přesným měřením družice Gaia objeveny i ve Velkém a Malém Magellanovu oblaku?

… prvním člověkem, který prosazoval vypouštění astronomických dalekohledů do vesmíru, byl brzo po druhé světové válce Lyman Spitzer, po kterém byl později pojmenován Spitzerův vesmírný dalekohled?

… radioteleskopy ALMA, které byly původně navrženy především pro pozorování chladných oblastí vesmíru, byly přičiněním českých vědců z Astronomického ústavu upraveny i pro pozorování Slunce?

… stáří prvních dochovaných útvarů na Merkuru, Zemi a Marsu se odhaduje na několik miliard let, zatímco u Venuše jen na 800 milionů let?

e

Historické události měsíce

1. září 1804 – Německý astronom Karl Ludwig Harding objevil planetku 3 Juno
1. září 1979 – Americká sonda Pioneer 11 proletěla kolem planety Saturn ve vzdálenosti 21 000 km.
3. září 1976 – Program Viking: Americká sonda Viking 2 přistála na Marsu a pořídila první barevné fotografie z povrchu planety.
5. září 1977 – Start kosmické sondy Voyager 1
9. září 1892 – Edwarf Barnard objevil v pořadí pátý měsíc planety Jupiter Amaltheu
12. září 1758 – Francouzský astronom Charles Messier objevil Krabí mlhovinu, první objekt Messierova katalogu
10. srpen 1990 – Sonda Magellan začala mapovat povrch Venuše
17. září 1976 – NASA představila první raketoplán Enterprise
18. září 1976 – Voyager 1 pořídil první snímek, na kterém byla Země s Měsícem
21. září 2001 – Sonda Deep Space 1 proletěla kolem komety 19P/Borrelly ve vzdálenosti 2 200 km
21. září 2003 – Sonda Galileo sestupem do Jupiterovy atmosféry ukončila misi kolem této planety
23. září 1846 – Astronomové Urbain Le Verrier a John Couch Adams objevili planetu Neptun
26. září 1948 – Narodil se Vladimír Remek, československý kosmonaut
28. září 1953 – Zemřel Edwin Hubble, americký astronom
30. září 1880 – Henry Draper prostřednictvím 33centimetrového refraktoru vytvořil první fotografii Velké mlhoviny v Orionu

více ...

e

Chybějící důležité články

Články, které by bylo vhodné vytvořit: • S Doradus • P Cygni • LBV • Rho Cassiopeiae • Cirkumstelární disk • Eddingtonova mez • Luboš Brát • Gravitační přitažlivost • Průchod perihelem • Střední denní pohyb • Jindřich Zeman (astronom) • Astrograf • Hobby–Eberly Telescope • Subaru (dalekohled) • Southern African Large Telescope • Submilimetrová astronomie • Ross 128 • Galaktický rovník • Asteroidy typu C • Asteroidy typu S • Asteroidy typu M • Apollo (planetka) • Hvězdy populace I • Hvězdy populace II • NGC 2346 • NGC 6751 • NGC 5189 • NGC 5307 • Lokální bublina • Vesmírná observatoř • Upsilon Andromedae

e

Vybraný obrázek

Mlhovina Koňská hlava (také Barnard 33 a IC 434) je temná mlhovina v souhvězdí Orion. Nachází se přímo pod hvězdou Alnitak, nejvýchodnější hvězdou Pásu Orionu.

Další obrázky ...

e