Otevřít hlavní menu

Vítejte na portálu Stromy!

Olea europaea - Zeytin.JPG
Milletia pinnata leaves at Shilparamam jaatara.JPG

Strom (arbor) je růstová forma vyšších rostlin. Prýt (nadzemní část) stromu se skládá ze zdřevnatělé nevětvené spodní části - kmene, který se v určité výšce nad zemí dělí na jednotlivé větve (na rozdíl od keře, kde k větvení dochází již u země, nebo těsně nad zemí). Horní část stromu, kde dochází k větvení, se nazývá koruna.

Přesnou definici pojmu strom (nebo keř) není možné vymezit kvůli velké diverzitě rostlin. Někdy je proto výhodnější používat termín stromovitá forma. Různý způsob větvení dává každému druhu charakteristický tvar. Tento tvar může být dále ovlivněn prostředím, ve kterém daný strom roste (zda roste osamoceně nebo uvnitř porostu – lesa).

Na povrchu stromu je kůra, která může mít různou podobu, od tenké několikamilimetrové, až po rozbrázděnou mnohavrstevnou kůru, která se postupně odlupuje. Takto rozbrázděná kůra se nazývá borka. Pod kůrou se nachází lýko, které je v podstatě jedinou živou částí kmene. Lýkem prochází sítkovice, které rozvádí organické látky po celé rostlině. Největší část kmene je vyplněna dřevem, což je v podstatě mrtvá hmota cév, skládající se z celulózyligninu. Mezi lýkem a dřevní částí se nalézá kambium, které se významně podílí na růstu kmene.

Strom roste do délky běžným prodlužovacím růstem. Jeho zvláštností je růst do šířky. Při něm dochází k sekundárnímu tloustnutí. Při sekundárním tloustnutí se uplatňují dva druhy pletiv, sekundárních meristémůkambiumfelogén.

Kambium se zakládá jako prstenec meristématických buněk, které se nacházejí jak v cévních svazcích (tzv. fascikulární kambium - odděluje vnější lýkovou a vnitřní dřevní část cévního svazku), tak mimo ně (interfascikulární kambium). Tloustnutí se děje tak, že fascikulární kambium produkuje směrem ven lýko (sekundární floém) a směrem do centra kmene dřevo (sekundární xylém). Tato produkce se děje především na jaře (v dřevní části vznikají řidší cévy o větším průměru – světlejší zbarvení), o něco pomaleji pak v létě (hustší cévy o menším průměru – tmavší zbarvení), na podzim a v zimě ustává, čímž se vytváří charakteristické útvary, tzv. letokruhy. celý článek »
e

Článek měsíce

Habr (Carpinus) je rod stromů, vzácně keřů. Květy jsou jednopohlavné, v oddělených květenstvích. V samčích jehnědách jsou jednotlivé květy umístěny jednotlivě v úžlabí listenů, okvětílisténce u nich chybí, tyčinek obsahují 4-12. Samičí květy jsou uspořádány také v jehnědách a mají šupinkovité okvětí a 2 nitkovité blizny. Plod je oříšek s křídlem, které vzniklo srůstem 3 listénců. Opylování i rozšiřování plodů se děje pomocí větru. Kolem 35 druhů je rozšířeno po celém mírném pásu s. polokoule, nejvíce ve v. Asii. V České republice je původní jen jeden druh: habr obecný (Carpinus betulus). Jiné druhy můžeme vidět jen velmi vzácně v arboretech, např. habr východní (Carpinus orientalis), původem z JV Evropy, dále habr japonský (Carpinus japonica) a habr srdčitý (Carpinus cordata), oba původem z v. Asie.

e

Obrázek měsíce

Taxus bacata01.jpg
Pohled na Tis červený
e

Články

e

Informace

  • Správcem portálu je Serious Jano, v případě potřeby ho kontaktujte na jeho diskusní stránce nebo ho kontaktujte formou e-mailu.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Stromy} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.