Otevřít hlavní menu
Lipa-vektor.svg

Strom (arbor) je růstová forma vyšších rostlin. Prýt (nadzemní část) stromu se skládá ze zdřevnatělé nevětvené spodní části - kmene, který se v určité výšce nad zemí dělí na jednotlivé větve (na rozdíl od keře, kde k větvení dochází již u země, nebo těsně nad zemí). Horní část stromu, kde dochází k větvení, se nazývá koruna. Přesnou definici pojmu strom (nebo keř) není možné vymezit kvůli velké diverzitě rostlin. Někdy je proto výhodnější používat termín stromovitá forma. Různý způsob větvení dává každému druhu charakteristický tvar. Tento tvar může být dále ovlivněn prostředím, ve kterém daný strom roste (zda roste osamoceně nebo uvnitř porostu – lesa). Na povrchu stromu je kůra, která může mít různou podobu, od tenké několikamilimetrové, až po rozbrázděnou mnohavrstevnou kůru, která se postupně odlupuje. Takto rozbrázděná kůra se nazývá borka. Pod kůrou se nachází lýko, které je v podstatě jedinou živou částí kmene. Lýkem prochází sítkovice, které rozvádí organické látky po celé rostlině. Největší část kmene je vyplněna dřevem, což je v podstatě mrtvá hmota cév, skládající se z celulózyligninu. Mezi lýkem a dřevní částí se nalézá kambium, které se významně podílí na růstu kmene.

celý článek »

Článek měsíce

Smrk ztepilý (Picea abies) je statný stálezelený jehličnatý strom, který byl původně rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě (od Alp po Balkán), kde tvořil spolu s dalšími dřevinami horské a podhorské lesy. V nižších polohách byl smrk přirozenou součástí porostů mokřin a rašelinišť nebo obsazoval kaňonovitá údolí s teplotní inverzí. Souvislé původní porosty se nacházely v severní a severovýchodní Evropě, kde sahaly od Norska přes Polsko až na východ po Bělorusko a horní Povolží. Smrk (Picea abies) je jednou z nejběžnějších a ekonomicky nejdůležitějších dřevin v severní a střední Evropě. To je dáno tím, že je smrk (v Česku již od poloviny 18. století, viz také článek Lesnictví) s oblibou vysazován v hospodářských lesích. Díky dobrým produkčním vlastnostem umožnilo jeho zavádění lesníkům významně zvýšit produkci dříví. Ovšem plošné zavádění smrkových a borových porostů s nedostatečnou příměsí ostatních dřevin v kombinaci se slabou porostní výchovou, jednostranně zaměřenou na kvalitu dříví, vedlo v minulosti zároveň k rozsáhlým hmyzím kalamitám a nebývalému nárůstu větrných polomů nebo škodám mokrým sněhem. Jako okrasný strom je smrk pěstován ve vhodných klimatických podmínkách téměř po celém světě. celý článek »

Obrázek měsíce

Adansonia grandidieri04.jpg
Baobab Grandidiérův

Zajímavosti

Víte, že

baobaby se vyskytují na Madagaskaru, v Africe a v severozápadní Austrálii, ale není jasné, jak k jejich rozšíření mezi kontinenty došlo?

… ze smrku ztepilého se vyrábějí i hudební nástroje, hlavně housle a viola?

mahagon patří k nejvíce ceněným dřevům světa?

Čeleď měsíce

Květ zlatice převislé (Forsythia suspensa)

Olivovníkovité (Oleaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to dřeviny se vstřícnými jednoduchými nebo složenými listy a čtyřčetnými květy. Čeleď je rozšířena téměř po celém světě. V české květeně je zastoupena rody jasan a ptačí zob. Některé druhy jsou hojně pěstovány jako okrasné dřeviny, v ČR zejména zlatice, šeříky a ptačí zoby. Patří sem i některé staré kulturní rostliny, např. olivovník a jasmín.

Olivovníkovité jsou jednodomé nebo řidčeji dvoudomé keře, stromy a liány, výjimečně polokeře (Menodora). Větve mají na sobě často lenticely. Listy jsou vstřícné, u některých druhů jasmínu i střídavé, jednoduché, zpeřené nebo trojlisté, bez palistů. Čepel listů je celokrajná nebo zubatá, se zpeřenou žilnatinou, výjimečně je udávána i žilnatina dlanitá. Odění je nejčastěji ze štítnatých šupin.

celý článek »

Památný strom

Dub u Savinace (srbsky Храст код Савинца/Hrast kod Savinca) je památný strom, který se nachází u vesnice Savinac nedaleko města Takovo, opština Gornji Milanovac v Srbsku.

Dub je starý zhruba 600-800 let, jeho kmen má obvod cca 7,5 metrů a koruna stromu dosahuje výšky 50 metrů. Patří k nejstarším a největším stromům na území Srbska.

Strom sloužil v dřívějších dobách jako místo modliteb obyvatel obce Savinac. Je opředen řadou legend a bájí; v 14. století pod ním dokonce spal podle jedné z nich i srbský středověký hrdina, Miloš Obilić.

Strom se nachází v trase dálnice Ljig - Preljina a podle původního projektu měl být odstraněn. Plánovaná likvidace tak starého stromu vyvolala v srbské společnosti celou řadu debat. Podle prvních návrhů měl být strom odstraněn zcela,[zdroj?] poté měl být přemístěn mimo trasu budoucí dálnice. Toto řešení však nakonec bylo odmítnuto s tím, že by přemístění stromu, jehož kořenový systém dosahuje délky až 40 m, bylo technologicky příliš náročné; rovněž by se strom nemusel dobře ujmout na nové lokaci a uschnout. Strom navíc odmítl kdokoliv z dělníků pokácet, neboť podle místních zvyklostí by takový čin znamenal pro něho i jeho rodinu neštěstí. Pro záchranu stromu se vyslovili i někteří představitelé Srbské pravoslavné církve

celý článek »

Kategorie

Pomozte

Chybějící články

Zde se nacházejí články o stromech, které na této Wikipedii chybí, můžete buď sem připsat další článek a nebo se podívat na Požadované články (konkrétně se stromy nacházejí pod nadpisem botanika)



Informace

  • Správcem portálu je Adámoz, v případě potřeby ho kontaktujte na jeho diskusní stránce.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Stromy} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.