Vybraný článek
|
Alky jsou ptáci z podčeledi alek (Alcinae), čeledi rackovití (Laridae), řádu dlouhokřídlých (Charadriiformes). (Na první pohled jsou pro své černobílé zbarvení, vzpřímený postoj a některé zvyky podobné tučňákům. Přesto však k tučňákům nemají blízký vztah.)
Na rozdíl od tučňáků alky dovedou létat (s výjimkou vyhubené alky velké). Jsou dobří plavci a potápěči (můžou dosáhnout hloubky až 100 m), ale chodí nemotorně. Při letu musí velmi rychle mávat křídly, vzhledem k jejich nedostatečné délce. Ocas mají velmi krátký, nohy jsou posunuty dozadu, tři přední prsty jsou spojeny plovací blánou a čtvrtý je zakrnělý. K plavání používají křídla, nohama kormidlují. Před tlakem vody ve velkých hloubkách je trup chráněn dlouhou prsní kostí. Více...
|
|
Vybraný druh
|
Bulbul šupinkový (Pycnonotus cafer) je druh pěvce z čeledi bulbulovitých (Pycnonotidae). Původní areál rozšíření tohoto druhu zahrnoval indický subkontinent, Srí Lanku, východ Myanmaru a Tibet, avšak byl zavlečen i jinam, například na některé tichomořské ostrovy: Samoa, Fidži, Tonga... Pozorován byl ale i ve Spojených arabských emirátech, Bahrajnu, Spojených státech amerických, Argentině a na Novém Zélandu. I díky takovému areálu rozšíření je bulbul šupinkový zařazen mezi 100 nejinvazivnějších druhů. Obývá hlavně otevřené lesy s řídkým porostem nebo i obdělávané plochy.
Druh byl poprvé popsán švédským přírodovědcem Carlem Linném ve dvanáctém vydání jeho díla Systema Naturae, prvně vydaném roku 1766. Běžně se rozlišuje osm poddruhů, které se liší, spíše než vzhledem, zeměpisným rozšířením. Navíc existují dvě formy, které sice byly v minulosti uváděny jako poddruhy, v současné době se ale berou pouze jako formy.
Tělo dospělých jedinců měří na délku průměrně 20 cm. Celkové zbarvení je hnědé, na hlavě a krku je barva tmavší, než na zbytku těla. I jednotlivé poddruhy se liší v tom, kam až tmavší zbarvení sahá. Ocas je dlouhý a černá pera jsou lemována bílým pruhem. Typickým pro bulbuly je drobný hřebínek a ani bulbulové šupinkoví nejsou výjimkou. U tohoto druhu navíc běžně dochází ke křížení s jinými druhy pěvců, například s bulbuly indočínskými (Pycnonotus aurigaster) nebo bulbuly bělolícími (Pycnonotus leucogenys).
Bulbulové šupinkoví se živí ovocem, nektarem, okvětními lístky květin nebo i drobným hmyzem. Období hnízdění u nich probíhá od června do září a samička většinou snese dvě až tři narůžovělá vejce. O vylíhlá mláďata se pak společně starají sameček i samička. Více...
|
|
Systematika
|
Ptáci je jedna z 9 tříd kmenu obratlovců.
Celá taxonomie ptáků prochází neustálými změnami. Je to způsobeno hlavně tím, že k určování vzájemné příbuznosti ptačích druhů, čeledí a řádů se začala používat analýza DNA. To pochopitelně odhalilo případy, kdy byla podobnost druhů nebo skupin zapříčiněna konvergencí, ne skutečnou příbuzností. Ve fylogenezi ptáků je stále mnoho nejasností, a tak se nadále používá klasický vžitý systém. Jednou z mála potvrzených věcí je tak příbuznost vrubozobých a hrabavých a jejich postavení na bázi letců Neognathae. Dnes jen málokdo pochybuje, že ptáci se vyvinuli koncem jurského období z malých masožravých dinosaurů.
>>více |
|
Ptáci v Česku
|
Seznam druhů ptáků České republiky je sestavován a udržován Faunistickou komisí České společnosti ornitologické. Pozorování druhu nového pro území České republiky musí být před zařazením do oficiálního seznamu touto komisí posouzeno a schváleno. K 8. březnu 2009 byl ve volné přírodě v Česku potvrzen výskyt 406 druhů ptáků (kategorie A, B, C).
Ptáci jsou podle charakteru výskytu rozděleni na základě dohody Evropské asociace faunistických komisí do 5 kategorií:
- Kategorie A (druhy pozorované alespoň jednou po roce 1950 včetně)
- Kategorie B (druhy pozorované pouze před rokem 1950)
- Kategorie C (nepůvodní druhy, které vytvořily samostatně se rozmnožující populaci, včetně záletů jedinců z takových populací v zahraničí)
- Kategorie D (druhy u nichž existuje důvodná pochybnost o jejich přirozeném výskytu, ale přirozený výskyt není vyloučen)
- Kategorie E (druhy prakticky s jistotou pocházející ze zajetí)
>>více
|
|
|
|
| |
|
Zajímavosti
|
Víte, že…- … chřástal laysanský (Zapornia palmeri) žil na několika havajských ostrovech, přičemž na všech z různých důvodů vyhynul?
- … popeláč šedý (Struthidea cinerea) je v Austrálii známý jako „apoštolský pták“, protože se objevuje ve dvanáctičlenných hejnech?
- … ara škraboškový (Cyanopsitta spixii) již pravděpodobně nežije ve volné přírodě?
- … jeden z největších létajících ptáků, prehistorický druh Argentavis magnificens, měl rozpětí křídel až 610 cm?
|
| |
|
|
.jpg)
