Vybraný článek
|
Genyornis byl obří nelétavý vrubozobý pták, který žil v Austrálii v pozdním pleistocénu. Dosahoval výšky přes dva metry a váhy okolo 240 kg, jeho vejce vážila půldruhého kila. Na rozdíl od hus, svých nejbližších příbuzných, neměl plovací blány a žil na souši. Byl rychlým běžcem otevřených travnatých plání s robustníma nohama a zakrnělými křídly. Podle nálezů velkého množství vajec na jednom místě se soudí, že žil v hejnech. Je znám jediný druh rodu Genyornis, pojmenovaný Genyornis newtoni.
Byl pravděpodobně všežravý, ale o podílu živočišné složky v jeho stravě vedou vědci spory (obecně se soudí, že byl spíše mrchožroutem než aktivním lovcem). Nejmladší fosilie genyornise pocházejí z doby před padesáti tisíci lety. V roce 2010 byly v lokalitě Gabarnmung v Severním teritoriu nalezeny skalní malby zobrazující ptáky nápadně podobné genyornisům. To posílilo úvahy, že první lidé na australském kontinentě se s tímto druhem ještě setkali a že patrně byli také rozhodujícím faktorem jeho vyhubení (stejně jako v případě ostatních příslušníků australské megafauny). Více...
|
|
Vybraný druh
|
Kukačka kohoutí (Geococcyx californianus) je velká severoamerická kukačka a společně s kukačkou zemní (G. velox) jediný žijící zástupce rodu Geococcyx.
Kukačka kohoutí je zhruba 56 cm dlouhá, váží okolo 300 g a je největší severoamerickou kukačkou. Má štíhlé tělo s nápadným hustým hřebenem na hlavě, velmi dlouhým ocasem a dlouhým silným zobákem. Svrchu je tmavě hnědá se světlým skvrněním, ocas má černobílý, břicho světlé a končetiny šedé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Kukačka kohoutí se vyskytuje v pouštích a buších na jihozápadě Spojených států a v severním Mexiku, konkrétně na území Kalifornie, Arizony, Nového Mexika, Texasu, Nevady, Utahu, Colorada, Oklahomy, Kansasu a ojediněle také v Arkansasu, Missouri a Louisianě. Je také národním ptákem Nového Mexika.
Většinu času tráví na zemi, umí velmi rychle běhat a vzlétává zvláště při přímém ohrožení. Na zemi dokáže vyvinout rychlost i větší než 42 km/h. Živí se především hmyzem, drobnými plazy, hlodavci, pavouky, štíry a menšími ptáky.
Na stavbě hnízda se podílí celý pár. Obvykle jej staví na kaktusech, keřích nebo nízkých stromech. Ročně mívá jednu až dvě snůšky po 3 - 6 vejcích na kterých sedí asi 20 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 18 - 21 dnech, v blízkosti rodičů však zůstávají ještě dalších 30 - 40 dní. Ve volné přírodě se kukačka kohoutí dožívá průměrně 7 - 8 let. Více...
|
|
Systematika
|
Ptáci je jedna z 9 tříd kmenu obratlovců.
Celá taxonomie ptáků prochází neustálými změnami. Je to způsobeno hlavně tím, že k určování vzájemné příbuznosti ptačích druhů, čeledí a řádů se začala používat analýza DNA. To pochopitelně odhalilo případy, kdy byla podobnost druhů nebo skupin zapříčiněna konvergencí, ne skutečnou příbuzností. Ve fylogenezi ptáků je stále mnoho nejasností, a tak se nadále používá klasický vžitý systém. Jednou z mála potvrzených věcí je tak příbuznost vrubozobých a hrabavých a jejich postavení na bázi letců Neognathae. Dnes jen málokdo pochybuje, že ptáci se vyvinuli koncem jurského období z malých masožravých dinosaurů.
>>více |
|
Ptáci v Česku
|
Seznam druhů ptáků České republiky je sestavován a udržován Faunistickou komisí České společnosti ornitologické. Pozorování druhu nového pro území České republiky musí být před zařazením do oficiálního seznamu touto komisí posouzeno a schváleno. K 8. březnu 2009 byl ve volné přírodě v Česku potvrzen výskyt 406 druhů ptáků (kategorie A, B, C).
Ptáci jsou podle charakteru výskytu rozděleni na základě dohody Evropské asociace faunistických komisí do 5 kategorií:
- Kategorie A (druhy pozorované alespoň jednou po roce 1950 včetně)
- Kategorie B (druhy pozorované pouze před rokem 1950)
- Kategorie C (nepůvodní druhy, které vytvořily samostatně se rozmnožující populaci, včetně záletů jedinců z takových populací v zahraničí)
- Kategorie D (druhy u nichž existuje důvodná pochybnost o jejich přirozeném výskytu, ale přirozený výskyt není vyloučen)
- Kategorie E (druhy prakticky s jistotou pocházející ze zajetí)
>>více
|
|
|
Osobnost
|
August von Pelzeln ( 10. květen 1825 Praha – 2. září 1891 Vídeň) byl český a rakouský zoolog a ornitolog. Vystudoval zoologii na Vídeňské univerzitě a poté, od roku 1851, pracoval jako asistent Karla Morize Diesinga v tzv. Hof-Naturalien-Cabinetu, jedné z institucí, která se stala základem dnešního Přírodovědného muzea ve Vídni. V roce 1857 se stal kurátorem sbírek, jeho úkolem bylo především zpracování sbírky ptáků, kterou ze svých výprav do Brazílie přivezl Johann Natterer. Jako první popsal druhy Phacellodomus ferrugineigula, Schistocichla leucostigma, Crypturellus erythropus, Tinamus guttatus, Sclerurus rufigularis, Tolmomyias assimilis či Xenicus gilviventris. Více...
|
| |
|
Zajímavosti
|
Víte, že…- … podle analýzy DNA jsou sokoli blíže spřízněni s pěvci a papoušky než s dravci?
- … andulka vlnkovaná se může vzácně dožít i věku nad dvacet let?
- … raroh proměnlivý byl pozorován, jak aktivně rozšiřuje požáry, které mu pomáhají při lovu?
- … šatovník papouščí představoval jednoho z nejhojnějších ptáků Havajských ostrovů, ale v důsledku ztráty biotopů a šíření nepůvodních nemocí jeho populace ve 20. století silně poklesla a nyní je pták pravděpodobně vyhynulý?
|
| |
|
|
