|
Ptáci (Aves) jsou dvojnozí teplokrevní obratlovci. Celkem je známo asi 9300 až 9800 druhů ptáků.
Ptáci se podle nejnovějších výzkumů vyvinuli z drobných teropodních dinosaurů v průběhu jury. Dnešní ptáci jsou charakterizováni peřím, zobákem bez zubů, kladením vajec s tvrdou skořápkou, vysokým stupněm metabolismu, srdcem se čtyřmi komorami a lehkou, ale pevnou kostrou. Většina ptáků má přední končetiny přeměněné na křídla umožňující let, přestože běžci a někteří další, zejména endemické ostrovní druhy tuto schopnost k letu ztratily. >>více
|
|
Vybraný článek
|
Mesitové (Mesitornithiformes) je skupina tří druhů madagaskarských ptáků někdy řazená jako zvláštní podřád Mesitornithes do krátkokřídlých (Gruiformes) nebo jako příbuzná měkkozobým (Columbiformes). Jsou velcí 30 – 32 cm. Mají malou hlavu, dlouhý široký ocas a zakulacená křídla. Mají silné nohy, pohybují se hlavně po zemi, létají snad jen při hřadování na stromech. Mladí ptáci mají stejné zbarvení jako dospělci, pohlavní rozdíly ve zbarvení pohlaví má pouze mesit Benschův. Rod Mesitornis obývá lesy, Monias polopouště. Více...
|
|
Vybraný druh
|
Papoušek žlutokřídlý (Psephotus dissimilis) je australský druh papouška obývající savany a otevřené lesy. Tito ptáci si vytváří hnízda v termitištích, podobně jako například již vyhynulý papoušek překrásný (Psephotus pulcherrimus) nebo ohrožený druh papoušek žlutoramenný (Psephotus chrysopterygius). Ačkoliv těmto papouškům dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) přísluší status málo dotčený (LC), populace klesá a odhady volně žijících jedinců jsou pouze neurčité. Populaci ohrožuje například vysoká úmrtnost mladých, které často ušlape v hnízdech dobytek. Též lidská činnost a různé chemické látky způsobují četná úmrtí. Navíc se jedná o druh populární i pro chov v zajetí, díky čemuž se nakonec vyvinuly i různé mutace. Více...
|
|
Systematika
|
Ptáci je jedna z 9 tříd kmenu obratlovců.
V současné době prochází celá taxonomie neustálými změnami. Je to způsobeno hlavně tím, že k určování vzájemné příbuznosti ptačích druhů, čeledí a řádů se začala používat analýza DNA. To pochopitelně odhalilo případy, kdy byla podobnost druhů nebo skupin zapříčiněna konvergencí, ne skutečnou příbuzností. Bohužel, ve fylogenezi ptáků je stále mnoho nejasností, a tak se stále používá klasický vžitý systém. Jednou z mála potvrzených věcí je tak příbuznost vrubozobých a hrabavých a jejich postavení na bázi letců Neognathae. Dnes jen málokdo pochybuje, že ptáci se vyvinuli koncem jurského období z malých masožravých dinosaurů.
>>více |
|
Ptáci v Česku
|
Seznam druhů ptáků České republiky je sestavován a udržován Faunistickou komisí České společnosti ornitologické. Pozorování druhu nového pro území České republiky musí být před zařazením do oficiálního seznamu touto komisí posouzeno a schváleno. K 8. březnu 2009 byl ve volné přírodě v Česku potvrzen výskyt 406 druhů ptáků (kategorie A, B, C).
Ptáci jsou podle charakteru výskytu rozděleni na základě dohody Evropské asociace faunistických komisí do 5 kategorií:
- Kategorie A (druhy pozorované alespoň jednou po roce 1950 včetně)
- Kategorie B (druhy pozorované pouze před rokem 1950)
- Kategorie C (nepůvodní druhy, které vytvořily samostatně se rozmnožující populaci, včetně záletů jedinců z takových populací v zahraničí)
- Kategorie D (druhy u nichž existuje důvodná pochybnost o jejich přirozeném výskytu, ale přirozený výskyt není vyloučen)
- Kategorie E (druhy prakticky s jistotou pocházející ze zajetí)
>>více
|
|
|
Osobnost
|
Ernst Walter Mayr (5. července 1904 Kempten, Německo – 3. února 2005 Bedford, Massachusetts) byl jeden z předních evolučních biologů 20. století. Byl také taxonomem, ornitologem, historikem vědy a přírodovědcem. Výrazně přispěl k moderní evoluční syntéze Mendelovy genetiky, systematiky a Darwinovy evoluce.
23. března 1923 spatřil zrzohlávku rudozobou, která v Sasku nebyla pozorována od roku 1845. V místním klubu o tomto pozorování pochybovali, a tak ho jeden člen klubu poslal za svým přítelem Erwinem Stresemannem. Ten nakonec uznal, že měl Mayr pravdu. Nabídl mu, že v přestávkách mezi semestry na lékařské škole v Greifswaldu, kam měl Mayr namířeno, může působit jako dobrovolník v místním ornitologickém muzeu. Mayr o tom později napsal: „Bylo to, jako kdyby mi někdo dal klíč k nebi.“ Více...
|
| |
|
Zajímavosti
|
Víte, že…- … první exemplář buřňáka MacGillivrayova (Pseudobulweria macgillivrayi) byl získán roku 1855 a druhý o víc jak sto let později?
- … vyhynulá kukalka Delalandeova (Coua delalandei) se živila hlavně plži, jejich tvrdou shcránku rozbíjela kameny?
- … faeton červenoocasý (Phaethon rubricauda) tráví většinu času ve vzduchu?
- … výr bengálský (Bubo bengalensis) může lovit jiné druhy sov?
|
| |
|
|
