Portál:Primáti

e


e Vítejte na portálu Primáti!

Orangutan-bornean.jpg
Lémur catta.jpg

Primáti (Primates) představují řád placentálních savců, jenž zahrnuje infrařády lemurů a ksukolů, outloňů a komb, nártounů a opic včetně lidí. Pokud se nepočítá člověk, primáti osídlili všechny kontinenty Starého světa včetně Madagaskaru, dále Střední a Jižní Ameriku. Primáty charakterizuje především zdokonalení zraku včetně prostorového a mnohdy barevného vidění, zhoršení čichu a rozvoj mozku; v poměru k tělesné hmotnosti mají primáti největší mozek mezi suchozemskými savci. Končetiny jsou dobře pohyblivé, je vyvinuta klíční kost. Protistojné palce zajišťují dobrý úchop a na prstech se rozvíjejí ploché nehty spíše než drápy.

e

Obrázek

e

Článek

Teilhardini

Omomyoidea představují nadčeleď pravých primátů (euprimátů). Společně s adapoidními primáty (Adapoidea) patří mezi nejstarší známé euprimáty. Tato skupina se ve fosilním záznamu poprvé objevuje ve spodním eocénu, úspěšně se vyvíjela v průběhu celého eocénu a vymizela až ve spodním oligocénu. Fosilní nálezy pocházejí ze Severní Ameriky, Asie, Evropy, možná i ze severní Afriky.

Omomyoidní primáti představovali menší druhy, většina zástupců nedosahovala hmotnosti 0,5 kg, avšak některé pozdější formy dosáhly hmotnosti 2,5 kg. Vzhledem se podobali kombám či nártounům, typicky měli krátký čumák. Nejprimitivnější omomyoid, Teilhardina, se ještě podobá raným adapoidům zubní morfologií a primitivním zubním vzorcem 2.1.4.3, ostatní linie se vyznačují redukcí a reorganizací chrupu. Omomyoidi se vyznačovali velkými řezáky a malými špičáky. Stoličky měly buď ostré vysoké hrbolky anebo byly relativně ploché, což by ukazovalo na krmení se hmyzem anebo ovocem. Vzhledem k očnicím směřujícím dopředu se zdá, že se omomyoidům vyvinulo stereoskopické vidění. Kostra vykazuje adaptace pro lezení i skákání z větve na větev, palce a prsty umožňovaly dobrý úchop. Více...

e

Článek2

Samice

Lemur korunkatý (Eulemur coronatus) je malý zástupce podřádu poloopicčeledi lemurovitých denních, nejmenší z rodu Eulemur. Nachází se výhradně na severu Madagaskaru, žije v hornaté krajině až do výšky 1250 m. Obývá především suché, opadavé lesy v oblastech poloostrova Cap d'Ambre a Sakalava, lze ho však řidčeji nalézt i v deštných pralesích. Žije častěji v hloubce lesa než na jeho okraji.

Dosahuje velikosti zhruba kočky domácí, tělo s hlavou se špičatým čenichem má dlouhé asi 34 cm. Váží průměrně 1,7 až 2 kg. Nechápavý ocas, sloužící jen pro rovnováhu, bývá dlouhý až 45 cm. Je pojmenován podle charakteristického oranžového zabarvení srsti na hlavě ve tvaru koruny. Ve zbarvení se projevuje pohlavní dimorfismus, samec je tmavě šedý, má tmavý ocas, šedé tváře a černý čenich, kdežto samice je světlejší s bílým břichem a má výraznější korunku na hlavě. Více...

e

Informace

PŘÍBUZNÉ PORTÁLY

Živočichové; Pes domácí; Kočky; Ptáci; Koně; Entomologie; Dinosauři; Obojživelníci

O PORTÁLU

Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 16. 8. 2015

KVALITNÍ ČLÁNKY

e

Zajímavosti

Víte, že…

  • … samice šimpanze Washoe se naučila přibližně 350 slov amerického znakového jazyka a některé z nich naučila také svého adoptovaného syna Loulise?
  • Saadanius hijazensis stál blízko vydělení kočkodanů a hominoidů?
  • … makiové rodu Phaner (založte článek!) se živí rostlinnou pryskyřicí?

e

Primáti v ohrožení

Lemur mongoz

Lemur mongoz (Eulemur mongoz) je malý zástupce čeledi lemurovitých denních (Lemuridae), domovem na Madagaskaru a Komorských ostrovech. Tito stromoví primáti mají špičatý obličej s černými „brýlemi“, dlouhý huňatý ocas, popelavě šedou srst, světlé břicho a rezavě zbarvený (samci) nebo bílý (samice) límec. Žijí v rodinných skupinách tvořených jedním trvalým párem a několika mláďaty. Živí se zejména ovocem, ale také listím, květy a nektarem, přičemž nektar z květů vlnovce pětimužného (Ceiba pentandra) tvoří velkou část jejich potravy v období sucha. Jejich stavy ostře poklesly v důsledku ničení biotopů a lovu. Mezinárodní svaz ochrany přírody vede tohoto lemura na seznamu kriticky ohrožených druhů. Více...

e

Předchůdce člověka

Homo rhodesiensis (Člověk rhodéský) je druh hominida popsaný na základě zkamenělé lebky z Kabwe v Zambii (dříve Severní Rhodesie). Morfologicky srovnatelné ostatky byly nalezeny v jižní (Hopefield neboli Saldana), východní (Bodo, Ndutu, Eyasi, Ileret) a severní Africe (Salé, Rabat, Dar-es-Soltane, Djbel Irhoud, Sidi Aberrahaman, Tighenif). Nejdůležitější zkameněliny jsou staré zhruba 300 000–125 000 let. Homo rhodesiensis je obvykle zařazován jako druh příbuzný Homo heidelbergensis či jako jeho africký poddruh. Někdy je považován za jeden z poddruhů druhu Homo sapiens, resp. za předchůdce poddruhu Homo sapiens idaltu. Více…

e

Kategorie

e

  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Primáti}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se primátů, neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Krátké články by měly být označeny {{Pahýl}}.