Otevřít hlavní menu

Vítejte na portálu Obojživelníci!

Blue.poison.dart.frog.arp.jpg
Feuer Salamander 2.jpg

Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu. Více...

Článek měsíce

Ropucha jihoasijská

Ropucha jihoasijská (Duttaphrynus melanostictus) je suchozemská, převážně noční žába, jeden z nejznámějších jihoasijských obojživelníků vyskytující se v subtropickém a tropickém prostředí od nulové nadmořské výšky do 2000 m n. m. Žije nejčastěji na zalesněném území a vždy v blízkosti vody, do které snáší vajíčka.

Ropucha jihoasijská je poměrně velká žába s malou hlavou s hřebenem a krátkými končetinami. Samci bývají průměrně velcí 7 cm a samice 7,5 cm. Kůži mají pevnou, suchou a velmi variabilně zbarvenou, její základní barva se pohybuje se od cihlově červené až po téměř zcela černou. Nejobvyklejší barvou je světle žlutohnědá se tmavými nebo červenohnědými skvrnami a pruhy. Záda má porostlá různě velkými bradavicemi s vyčnívajícími trny, která mají okolo tmavé skvrny. Nedospělci bradavice nemají, ale kolem krku mají patrný černý kroužek. Čenich je krátký a špičatý, vystupující tympána jsou oválná a každé má asi dvoutřetinovou velikost oka. Dospělí samci mají pod hrdlem vokální vak, jasně oranžové hrdlo a na vnitřní straně prvého a druhého prstu polštářky ulehčující přichycení při amplexu.

V době mimo páření žije osamoceně, nemá vyznačené teritorium a je velmi tichá. Má dobrý sluch i čich a na blížící se nebezpečí je upozorňována i vibracemi. Jen neochotně a krátce skáče, přes překážky špatně šplhá. Více...

Obrázek1

Variegated golden frog (Mantella baroni) Ranomafana.jpg

Žába druhu Mantella baroni

Vybraná čeleď

Rosnička zelená (Hyla arborea)

Rosničkovití (Hylidae) je čeleď žab. Rosničkovití jsou rozšířeni v Eurasii, severní Africe, Severní a Jižní Americe, Austrálii a na Nové Guineji. Dosahují délky 1,6 - 9 cm. Mají ploché štíhlé tělo a dlouhé končetiny, často s plavací blanou mezi prsty. Většina druhů má na koncích prstů disky. Zbarvení těla je často zelené nebo hnědé, některé druhy jsou intenzivně skvrnité. Žijí většinou na stromech a v keřích. Většina druhů snáší vejce do vody, některé leží nad vodou. Jiné druhy mají přímý vývoj. U určitých druhů se zaznamenala rodičovská starostlivost. Více...

Obojživelníci v ohrožení

Status iucn3.1 EN cs.svg

Ohrožený taxon


Goliath Frog.jpg

Veleskokan goliáší (Conraua goliath) je největší známý druh žáby na světě. Žije na poměrně malém území v západní Africe. Počet jedinců klesá v důsledku lovu a ničení jeho přirozeného prostředí v pralesech. Dospělí jedinci dosahují délky trupu až 40 cm, s nataženýma nohama pak 96 cm a hmotnosti až 4 kg. Veleskokan goliáší je známý svojí výjimečnou schopností skákat - nejdelší zaznamenané skoky měří až 6 metrů. Dvěma až třemi takovými skoky se však žáby obvykle unaví. Dožívá se věku až 15 let. O jeho rozmnožování je dosud známo velmi málo; v zajetí přežívá obtížně a nerozmnožuje se. Více...

Zajímavosti

Víte, že...
  • pamlokovití (Hynobiidae) jako jediná čeleď ocasatých osídlila endemitně Asii?
  • skokan krabožravý dokáže na rozdíl od většiny obojživelníků žít ve slané vodě?

Obrázek2

Rana platanera - Hypsiboas crepitans.jpg

Rosnička gladiátorská (Hypsiboas crepitans) ve svém přirozeném prostředí, Venezuela

Obojživelníci v Česku

Samice

Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) je nejběžnějším druhem čolka v Česku. Jedná se o štíhlého čolka s drobnými končetinami a dlouhou hlavou. Pokud se vyskytuje ve vodě, jeho kůže je hladká, na souši ji má suchou a jemnozrnnou. Čolek obecný má pohlavní dimorfismus, odlišné charakteristické zbarvení pro samečka a samičku. Samečci mají světle a tmavě podélně pruhovanou hlavu, hřbet a boky kovově zelené, hnědavé s tmavými skvrnami. Při svatebním obřadu jsou barvy intenzivnější. Mezi nejnápadnější znaky patří vysoký zvlněný hřeben, který se táhne téměř po celé délce těla. Samička má obyčejně okrové nebo hnědé zabarvení s malými tmavými skvrnami. Břicho je po stranách žlutavě lesklé. Larvy jsou světle hnědavé, ploutevní lem ocasu je zakončen do špičky. Dýchají vnějšími keříčkovitými žábrami. Přední nožky jsou slabé. Více...

Kategorie

O portálu

e

Nové články

e

Wikimedia

e

Příbuzné portály

e

Informace

O PORTÁLU

Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 22. 12. 2015 a 3. prosince 2016 byl zařazen mezi dobré portály.

KVALITNÍ ČLÁNKY

POMOZTE

Neváhejte připsat článek, který Vám tu chybí nebo ho založte! (Možné zdroje)

Červor žlutoboký; Kuňka pralesní; Leiopelma; Skokan zlatavý



  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Krátké články by měly být označeny {{Pahýl}}.