Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu.
Na tomto portálu si můžete číst vybrané články a zajímavosti ze světa obojživelníků, listovat kategoriemi i prohlédnout si seznam článků, které dosud nebyly založeny nebo by mohly být vylepšeny. Budeme rádi, pokud se pokusíte založit nový článek nebo vylepšit stávající a napomoci tak tomu, aby Wikipedie byla zase o kousek úplnější.
Pablatnice nosatá (Megophrys nasuta) je suchozemská, kryptická, suchému listu podobná žába vstupující do vody jen při kladení vajíček. Vyskytuje se ve vlhkých, nížinných až podhorských deštných lesních porostech v jihovýchodní Asii. Popsal ji německý herpetolog a ornitologHermann Schlegel podle nálezu v Malajsii. V minulosti byla pablatnice nosatá (Megophrys nasuta) považována za poddruh (Megophrys montana subsp. nasuta).
Žába má hladkou kůži, která bývá na horní straně těla v odstínech šedé, červenohnědé nebo hnědé barvy a na spodní straně je navíc doplněná hnědými skvrnami. Připomíná suché spadlé listy, ve kterých nejčastěji žije a pokud se nepohybuje, je prakticky je nedetekovatelná. Je velmi plachá a v případě tušeného ohrožení znehybní a splyne s okolím. Žije osamoceně a partnera si hledá jen v období páření. Více…
Surýnovití (Sirenidae) představují čeleďocasatýchobojživelníků, v rámci níž přežívají pouze dva recentní rody. Představují anatomicky neobvyklou skupinu obojživelníků a v mnoha ohledech se nepodobají žádným žijícím ocasatým. V průběhu evoluce došlo ke kompletní redukci zadních končetin i celého pánevního pletence, rovněž přední končetiny zůstávají pouze nevýrazné. Všichni zástupci surýnovitých jsou pedomorfní, resp. neoteničtí: dospělí jedinci si tedy zachovávají znaky larev, byť se mohou rozmnožovat. Mezi další pozoruhodné charakteristiky surýnů patří čelistní rohovité lišty, které připomínají tupý zobák. Jedinečná je také stavba srdce, které má dobře vyvinutou mezikomorovou přepážku, jež umožňuje oddělení toku odkysličené a okysličené krve. Více…
Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je obojživelník z čeledi kuňkovití. V Česku se jedná o ohrožený druh žab. Dosahuje velikosti 5 cm. Svrchu má hnědavou až šedozelenou barvu. Kůže je typicky bradavičnatá, přičemž bradavičky jsou hrubé na pohled i na dotek. Na hřbetě těla jsou kožní bradavičky zakončeny výrazným černým trnem na vrcholu. Hlavu má plochou, širokou a okrouhlou. Není viditelný ušní bubínek. Oční zornice jsou většinou srdcovitého či trojúhelníkovitého tvaru. Břicho je strakaté, žluté a černé (někdy žluté a šedé nebo tmavošedé), základní a převažující je žlutá barva (často výrazně více než 50 % pokrytí břicha). Více…
Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 22. 12. 2015 a 3. prosince 2016 byl zařazen mezi dobré portály.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
.jpg)
