Portál:Obojživelníci

Vítejte na portálu Obojživelníci!

Blue.poison.dart.frog.arp.jpg
Feuer Salamander 2.jpg

Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu.

Na tomto portálu si můžete číst vybrané články a zajímavosti ze světa obojživelníků, listovat kategoriemi i prohlédnout si seznam článků, které dosud nebyly založeny nebo by mohly být vylepšeny. Budeme rádi, pokud se pokusíte založit nový článek nebo vylepšit stávající a napomoci tak tomu, aby Wikipedie byla zase o kousek úplnější.

Článek měsíce

Rosnička italská

Rosnička italská (Hyla intermedia) je druh malé žáby z čeledi rosničkovitých, vyskytující se v Itálii, Slovinsku a Švýcarsku. Obývá lesy či prostředí u řek, rybníků a jiných vodních ploch. Rosnička italská je svým zbarvením velmi podobná mj. i v Česku se vyskytující rosničce zelené a dříve byla považována za její poddruh.

Dorůstá délky 4 až 5 centimetrů, přičemž samičky jsou obvykle větší než samci. Kůže na zádech je hladká a jasně zelená. Barva břišní strany je bělavá a jasně oddělená od zelené hřbetní části béžovou čárou. Od očí k pažním jamkám se táhne z každé strany černý pruh. Samička má bílé hrdlo, u samečka je zlatohnědé s nafukovacím vakem. Zadní nohy jsou delší než přední, a prsty na všech končetinách jsou zakončeny přilnavými terčíky.

Živí se malými bezobratlými živočichy, jako jsou mouchy, komáři a muchničky. V době páření si samci vytváří teritoria poblíž rybníků, mokřadů či jiných vodních ploch a upozorňují na sebe skřehotáním. Více…

Obrázek1

Dendrobates tinctorius - Karlsruhe Zoo 05.jpg

Pralesnička mnohobarvá (Dendrobates tinctorius) chovaná v zajetí

Vybraná čeleď

Skokanovití (Ranidae) je čeleď žab čítající 430 druhů a žijící takřka po celém světě. Vyskytují se na všech kontinentech kromě Antarktidy a na mnoha ostrovech. Mají hladkou vlhkou kůži a dlouhé silné nohy. Mezi jednotlivými zástupci skokanovitých jsou značné rozdíly ve velikosti od nejmenšího skokana lesního k největšímu veleskokanovi goliášímu, který váží až 3 kilogramy. Většina druhů kladou vejce do vody a i v dospělosti žijí ve vodě či v její blízkosti. Ke skokanovitým patří také někteří z mála obojživelníků schopných žít i v brakické vodě. V Česku žije 6 druhů skokanovitých: skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Rana esculenta), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan krátkonohý (Rana lesonae). Skokan zelený představuje hybridogenní hybrid skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a skokana krátkonohého (Rana lessonae). Více…

Obojživelníci v ohrožení

Status iucn3.1 VU cs.svg

Zranitelný taxon


Litoria aurea green2.jpg

Rosnice zlatá (Ranoidea aurea, dříve Litoria aurea) je druh žáby pocházející z jihovýchodní Austrálie. Patří mezi největší australské žáby: průměrná délka se pohybuje mezi 6 a 8 centimetry, ale může dosáhnout délky až 11 centimetrů. Samice jsou větší než samci. Zbarvení je olivové až bronzové s nazlátlými skvrnami.

Pochází z oblasti Modrých hor, v devatenáctém století byla úspěšně vysazena na Novém Zélandu a Nové Kaledonii. Obývá vlhké lesy a bažiny do nadmořské výšky 800 metrů. Žije převážně na stromech, bývá aktivní i ve dne a často se vyhřívá na kamenech. Dožívá se až patnácti let. Napadá ji parazitická houba Batrachochytrium dendrobatidis a kvůli výraznému poklesu populace byla zařazena mezi zranitelné taxony. Více…

Zajímavosti

Víte, že…
  • … k ověřování těhotenství se dříve používala drápatka vodní?
  • … rosnička Ecnomiohyla rabborum Založte článek! (en, de) pravděpodobně vyhynula kvůli šíření houby Batrachochytrium dendrobatidis Založte článek! (en, de)?

Obrázek2

Kalophrynus interlineatus, Striped sticky frog - Khao Khitchakut District (33500345788).jpg

Parosnička druhu Kalophrynus interlineatus(en)

Obojživelníci v Česku

Salamandra salamandra-30.JPG

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je středně velký ocasatý obojživelník a nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých. Žije v západní Asii, jihozápadní a zvláště v jižní a střední části Evropy. Obývá výhradně vlhké lesní lokality, louky nebo pole, mnohdy v blízkosti vodních toků, avšak mimo období kladení larev žije často daleko od vody. Preferuje listnaté nebo smíšené lesy v podhorských lokalitách do nadmořské výšky 1 200 m n. m, nejčastěji 200–600 m n. m.

Na svou obranu používá jed (směs toxinů, jejímiž hlavními složkami jsou samandarin, samandaron a samandaridin), který produkuje především v příušních žlázách v zadní části hlavy, a pak ve žlázách nacházejících se po stranách hřbetu a na ocase. Samandarin je nejúčinnější látkou mločího jedu, ale ani tak pro člověka není příliš nebezpečný. Pokud se však dostane např. do očí, způsobuje silné pálení. Menším živočichům, kteří se ho snaží napadnout, ale může způsobit silné svalové křeče a zvýšení krevního oběhu v celém těle, spojené s obtížnějším dýcháním; jed ve větším množství pak může takového živočicha i zabít. Díky této schopnosti nemá téměř žádného přirozeného nepřítele, největším nebezpečím je pro něj člověk. Více… (Pomozte vylepšit článek! Například podle de:Feuersalamander)

Kategorie

O portálu

e

Nové články


e

Wikimedia

e

Příbuzné portály

e

Informace

O PORTÁLU

Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 22. 12. 2015 a 3. prosince 2016 byl zařazen mezi dobré portály.

KVALITNÍ ČLÁNKY

POMOZTE

Neváhejte připsat článek, který Vám tu chybí nebo ho založte! (Možné zdroje)

Alofrynovití • Červor žlutoboký • Červorovcovití • Červorovití • Ecnomiohyla rabborumen • Hvízdalkovití • Japonečky • Kuňka pralesní • Leiopelma • Macarátovití • Otylkovití • Pačervorovití • Paropuchovití • Pipy • Rohatkovití • Ropušenkovití • Rosněnkovití • Rosnice zlatáen • Skokan zlatavý • Úbytek populací obojživelníkůenfr • Vakorosničkovití • Velemlokovití



  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Krátké články by měly být označeny {{Pahýl}}.