Wikipedie

Čtyřnožci

Čtyřnožci (Tetrapoda) je velká skupina obratlovců, kteří obydleli souš. Objevili se v devonu (asi před 390 miliony let), jako potomci svaloploutvých ryb (Sarcopterygii) v podobě rodů Acanthostega a Ichthyostega. Skupinu Tetrapoda formálně popsal německý paleontolog Otto von Jaekel v roce 1909.[1]

Jak číst taxoboxČtyřnožci
Stratigrafický výskyt: Devon až recent (asi před 390 mil. let – současnost)
alternativní popis obrázku chybí
Acanthostega gunnari
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Infrakmenčtyřnožci (Tetrapoda)
skupiny
Sesterská skupina
dvojdyšní (Dipnoi)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objevy Editovat

Současný výzkum ukázal, že ryba nejblíže příbuzná tetrapodům je Tiktaalik roseae, jehož fosilie byly v roce 2004 nalezeny v kanadské Arktidě na ostrově Ellesmere v horninách starých 375 milionů let. Měla podobně zploštělou lebku a oči umístěny na horní straně lebky, která je dále od kostěného pletence lopatkového a začíná být volně pohyblivá. Na nově utvořených končetinách měla Acanthostega osm prstů a Ichthyostega sedm. Podle veslovitých končetin to byli stále ještě vodní živočichové částečně dýchající vnitřními žábrami, ale dokázaly dýchat i vzdušný kyslík plícemi. Výzkum ukazuje, že nejstarší čtvernožci byli zřejmě euryhalinní a obývali estuáry a říční delty.[2] Devonští tetrapodi žili především v tropickém pásu, ale jejich zástupci byli objeveni také například za jižním polárním kruhem.[3] Anatomické adaptace pro lepší pohyb na souši jsou dobře patrné také u druhu Mesanerpeton woodi, objeveném ve Skotsku a popsaném v létě roku 2018.[4]

Transformace ploutví v kráčivé končetiny byl komplexní proces, kterému teprve začínáme rozumět.[5] Přechod od plavání k chůzi byl dochován v podobě otisků stop (ichnofosilií) na deskách některých hornin karbonského stáří.[6] Výzkumy ukázaly, že v době vzniku prvních tetrapodů byla míra evoluční (morfologické) inovace u „praobojživelníků“ velmi vysoká, a to po dobu asi 30 milionů let.[7]

Mezi největší odborníky na tuto skupinu obratlovců patřila po desetiletí britská paleontoložka Jennifer Clacková (1947–2020).[8]

Recentní zástupci Editovat

K dnešním tetrapodům řadíme obojživelníky, savce, ptáky a zbylé plazy, ale některé tetrapodní znaky mají i mořští ďasi, kteří používají své ploutve pro kráčení, při kterém střídají pravou a levou břišní ploutvi.

 
Schéma vývoje končetin u tetrapodů.

Nejstarší fosilní doklady Editovat

Nejstarší fosilní doklady o chůzi tetrapodů po souši (v podobě fosilních otisků stop) pocházejí z Polska (lokalita Zachełmie) a mají stáří asi 390 milionů let.[9] První tetrapodi ale vůbec nemuseli opustit vodní prostředí.[10] Evoluční diverzifikaci suchozemských tetrapodů výrazně urychlil tzv. kolaps karbonských pralesů, ke kterému došlo v době před asi 307 miliony let.[11][12] Nejstarším známým tetrapodomorfem je zřejmě druh Tungsenia paradoxa, žijící na území dnešní čínské provincie Jün-nan v době asi před 409 miliony let (raný devon).[13]

Stavba těla a rozměry Editovat

Největšími známými zástupci této skupiny jsou obří kytovci (zejména plejtvák obrovský, dosahující hmotnosti přes 170 tun) a druhohorní sauropodní dinosauři, jejichž délka se mohla pohybovat až kolem 40 metrů.[14]

Hmotnostní limit pro kráčející suchozemské živočichy činí podle některých odhadů asi 140 tun, což je zároveň hmotnost, které se možná přiblížili pouze největší žijící sauropodní dinosauři.[15][16]

Odkazy Editovat

Reference Editovat

  1. ↑ SUES, Hans-Dieter. Authorship and date of publication of the name Tetrapoda. S. e1564758. Journal of Vertebrate Paleontology [online]. 2019-01-02. Roč. 39, čís. 1, s. e1564758. Dostupné online. DOI 10.1080/02724634.2019.1564758. (anglicky) 
  2. ↑ YIRKA, Bob. Stable isotopes suggest earliest tetrapods were euryhaline creatures. phys.org [online]. 2018-06-01 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ GESS, Robert; AHLBERG, Per Erik. A tetrapod fauna from within the Devonian Antarctic Circle. S. 1120–1124. Science [online]. 2018-06-08. Roč. 360, čís. 6393, s. 1120–1124. Dostupné online. DOI 10.1126/science.aaq1645. (anglicky) 
  4. ↑ Timothy R. Smithson and Jennifer A. Clack (2018). A new tetrapod from Romer's Gap reveals an early adaptation for walking. Earth and Environmental Science Transactions of The Royal Society of Edinburgh 108(1): 89-97. doi: https://doi.org/10.1017/S1755691018000075
  5. ↑ DICKSON, Blake V.; PIERCE, Stephanie E. How (and why) fins turn into limbs: insights from anglerfish. S. 87–103. Earth and Environmental Science Transactions of the Royal Society of Edinburgh [online]. 2018-03. Roč. 109, čís. 1–2, s. 87–103. Dostupné online. DOI 10.1017/S1755691018000415. (anglicky) 
  6. ↑ HERRON, Sean Thor; FLEMING, Edward James; FLOWERDEW, Michael John. Transition from swimming to walking preserved in tetrapod trackways from the Late Carboniferous of Bjørnøya, Svalbard. S. 202012. Norwegian Journal of Geology [online]. 2020-08-08. Roč. 100, s. 202012. Dostupné online. DOI 10.17850/njg100-2-6. (anglicky) 
  7. ↑ SIMÕES, Tiago R.; PIERCE, Stephanie E. Sustained high rates of morphological evolution during the rise of tetrapods. S. 1403–1414. Nature Ecology & Evolution [online]. 2021-08-23. Roč. 5, čís. 10, s. 1403–1414. Dostupné online. DOI 10.1038/s41559-021-01532-x. (anglicky) 
  8. ↑ AHLBERG, Per. Jennifer Clack (1947–2020). S. 587–587. Nature [online]. 2020-04-30. Roč. 580, čís. 7805, s. 587–587. Dostupné online. DOI 10.1038/d41586-020-01217-8. (anglicky) 
  9. ↑ QVARNSTRÖM, Martin; SZREK, Piotr; AHLBERG, Per E.; NIEDŹWIEDZKI, Grzegorz. Non-marine palaeoenvironment associated to the earliest tetrapod tracks. S. 1074. Scientific Reports [online]. 2018-01-18. Roč. 8, čís. 1, s. 1074. Dostupné online. DOI 10.1038/s41598-018-19220-5. PMID 29348562. (anglicky) 
  10. ↑ Uppsala University. The earliest well-preserved tetrapod may never have left the water. phys.org [online]. 2019-10-23 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ DUNNE, Emma M.; CLOSE, Roger A.; BUTTON, David J.; BROCKLEHURST, Neil; CASHMORE, Daniel D.; LLOYD, Graeme T.; BUTLER, Richard J. Diversity change during the rise of tetrapods and the impact of the ‘Carboniferous rainforest collapse’. S. 20172730. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [online]. 2018-02-14. Roč. 285, čís. 1872, s. 20172730. Dostupné online. DOI 10.1098/rspb.2017.2730. (anglicky) 
  12. ↑ University of Birmingham. Rainforest collapse 307 million years ago impacted the evolution of early land vertebrates. phys.org [online]. 2018-02-06 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Lu Jing; et al. (2018). The posterior cranial portion of the earliest known Tetrapodomorph Tungsenia paradoxa and the early evolution of tetrapodomorph endocrania. Vertebrata PalAsiatica. doi: 10.19615/j.cnki.1000-3118.181031 Archivováno 5. 11. 2018 na Wayback Machine.
  14. ↑ SOCHA, Vladimír. Nejdelší obratlovec všech dob?. OSEL.cz [online]. 15. listopadu 2018. Dostupné online.  (česky)
  15. ↑ SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 38.
  16. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak těžcí mohli být největší dinosauři?. OSEL.cz [online]. 14. prosince 2022. Dostupné online.  (česky)


Literatura Editovat

Externí odkazy Editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čtyřnožci&oldid=22350704“