Otevřít hlavní menu

Čtyřnožci (Tetrapoda) je velká skupina obratlovců, kteří obydleli souš. Objevili se v devonu (asi před 390 miliony let), jako potomci svaloploutvých ryb (Sarcopterygii) v podobě rodů Acanthostega a Ichthyostega. Oba jsou řazeny do skupiny Sarcopterygii a vyvinuly se z lalokoploutvých ryb. Skupinu Tetrapoda formálně popsal německý paleontolog Otto von Jaekel v roce 1909.[1]

Jak číst taxoboxČtyřnožci
Stratigrafický výskyt: Devon až recent (asi před 390 mil. let - současnost)
alternativní popis obrázku chybí
Acanthostega gunnari
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Infrakmen čtyřnožci (Tetrapoda)
skupiny
Sesterská skupina
dvojdyšní (Dipnoi)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ObjevyEditovat

Současný výzkum ukázal, že ryba nejblíže příbuzná tetrapodům je Tiktaalik roseae, jehož fosilie byly v roce 2004 nalezeny v kanadské Arktidě na ostrově Ellesmere v horninách starých 375 milionů let. Měla podobně zploštělou lebku a oči umístěny na horní straně lebky, která je dále od kostěného pletence lopatkového a začíná být volně pohyblivá. Na nově utvořených končetinách měla Acanthostega osm prstů a Ichthyostega sedm. Podle veslovitých končetin to byli stále ještě vodní živočichové částečně dýchající vnitřními žábrami, ale dokázaly dýchat i vzdušný kyslík plícemi. Výzkum ukazuje, že nejstarší čtvernožci byli zřejmě euryhalinní a obývali estuáry a říční delty.[2] Devonští tetrapodi žili především v tropickém pásu, ale jejich zástupci byli objeveni také například za jižním polárním kruhem.[3] Anatomické adaptace pro lepší pohyb na souši jsou dobře patrné také u druhu Mesanerpeton woodi, objeveném ve Skotsku a popsaném v létě roku 2018.[4] Transformace ploutví v kráčivé končetiny byl komplexní proces, kterému teprve začínáme rozumět.[5]

Recentní zástupciEditovat

K dnešním tetrapodům řadíme obojživelníky, savce, ptáky a plazy, ale některé tetrapodní znaky mají i mořští ďasi, kteří používají své ploutve pro kráčení, při kterém střídají pravou a levou břišní ploutvi.

 
Schéma vývoje končetin u tetrapodů.

Nejstarší fosilní dokladyEditovat

Nejstarší fosilní doklady o chůzi tetrapodů po souši (v podobě fosilních otisků stop) pocházejí z Polska (lokalita Zachełmie) a mají stáří asi 390 milionů let.[6] Evoluční diverzifikaci suchozemských tetrapodů výrazně urychlil tzv. kolaps karbonských pralesů, ke kterému došlo v době před asi 307 miliony let.[7][8] Nejstarším známým tetrapodomorfem je zřejmě druh Tungsenia paradoxa, žijící na území dnešní čínské provincie Jün-nan v době asi před 409 miliony let (raný devon).[9]

ReferenceEditovat

  1. Hans-Dieter Sues (2019). Authorship and date of publication of the name Tetrapoda. Journal of Vertebrate Paleontology e1564758. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2019.1564758
  2. https://phys.org/news/2018-06-stable-isotopes-earliest-tetrapods-euryhaline.html
  3. Robert Gess & Per Erik Ahlberg (2018). A tetrapod fauna from within the Devonian Antarctic Circle. Science 360(6393): 1120-1124. doi: 10.1126/science.aaq1645
  4. Timothy R. Smithson and Jennifer A. Clack (2018). A new tetrapod from Romer's Gap reveals an early adaptation for walking. Earth and Environmental Science Transactions of The Royal Society of Edinburgh 108(1): 89-97. doi: https://doi.org/10.1017/S1755691018000075
  5. Blake V. Dickson and Stephanie E. Pierce (2018). How (and why) fins turn into limbs: insights from anglerfish. Earth and Environmental Science Transactions of The Royal Society of Edinburgh. doi: https://doi.org/10.1017/S1755691018000415
  6. Martin Qvarnström, Piotr Szrek, Per E. Ahlberg & Grzegorz Niedźwiedzki (2018). Non-marine palaeoenvironment associated to the earliest tetrapod tracks. Scientific Reports 8, Article number: 1074 (2018). doi:10.1038/s41598-018-19220-5
  7. Emma M. Dunne, Roger A. Close, David J. Button, Neil Brocklehurst, Daniel D. Cashmore, Graeme T. Lloyd & Richard J. Butler (2018). Diversity change during the rise of tetrapods and the impact of the 'Carboniferous rainforest collapse'. Proceedings of the Royal Society B 2018 285 20172730. doi: 10.1098/rspb.2017.2730
  8. https://phys.org/news/2018-02-rainforest-collapse-million-years-impacted.html
  9. Lu Jing; et al. (2018). The posterior cranial portion of the earliest known Tetrapodomorph Tungsenia paradoxa and the early evolution of tetrapodomorph endocrania. Vertebrata PalAsiatica. doi: 10.19615/j.cnki.1000-3118.181031


LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat