Obratlovci

skupina strunatců

Obratlovci (Craniata, též zastarale Vertebrata) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo kostěné kostry, s dobře odlišitelnou hlavovou částí. Podle současných poznatků se u tradičně pojímaných obratlovců (Vertebrata) může jednat o nepřirozenou skupinu. Nejbližší nadřazenou přirozenou skupinou by pak podle nových fylogenetických studií byli tzv. lebečnatí (Craniata), pro které se nově používá též český název obratlovci (i když je chápán v širším smyslu).[1] Oproti skupině Vertebrata zahrnují navíc pouze sliznatky, které však podle současných studií patří k mihulím a netvoří tak sesterskou skupinu k Vertebrata. V současnosti je známo asi 64 000 druhů obratlovců.

Jak číst taxoboxObratlovci
Stratigrafický výskyt: Kambrium až recent, před 525 mil. let až současnost
alternativní popis obrázku chybí
Příklady obratlovců. Z levého horního rohu ve směru ručiček: mlok skvrnitý, krokodýl mořský, kasuár přílbový, bércoun Petersův, měsíčník svítivý
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
PodkmenObratlovci (Craniata)
Třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rekordní rozměryEditovat

Největším známým obratlovcem z hlediska hmotnosti je nepochybně kytovec plejtvák obrovský, který dosahuje hmotnosti až 200 tun a překonává tak i největší známé druhohorní sauropodní dinosaury (nikoliv ale tělesnou délkou). Zatímco plejtváci obrovští dorůstají maximální délky kolem 33,5 metru, někteří sauropodi zřejmě dorůstali i délek kolem 40 metrů.[2] V různých skupinách obratlovců byli zaznamenáni jedinci s extrémními rozměry, například žirafa s výškou 5,8 metru, slon africký o hmotnosti přes 10 tun nebo hadi (krajty a anakondy) o délce až kolem 10 metrů.[3]

Největšími známými suchozemskými obratlovci byli nepochybně obří sauropodi, z nichž někteří překonávali délku 35 metrů a hmotnost 75 tun.[4]

Charakteristické znakyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Anatomie obratlovců.
  • Vnitřní kostra, páteř je tvořena obratli, hlavová část je kryta lebkou
  • Bilaterálně souměrné tělo
  • Centralizace nejdůležitějších smyslových orgánů
  • Trubicovitá nervová soustava chráněna chrupavčitou nebo kostěnou schránkou
  • Uzavřená cévní soustava
  • Základní funkční jednotka vylučovacích orgánů je nefron

Další znakyEditovat

  • Kůže mnohovrstevná – pokožka, škára
  • Kostra tvořena chrupavkou, kostí, vazivem
  • Vylučovací orgán – ledviny
  • Cévní systém – uzavřený
  • Nervová soustava – CNS (centrální nervový systém)- mozek, mícha; PNS (periferní nervový systém)- nervy

Taxonomické rozděleníEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Klasifikace strunatců.


Jak je v horní části článku, sliznatky se dnes nepovažují za sesterskou skupinu ostatních obratlovců, zůstává tedy v platnosti starší dělení obratlovců na dvě nadtřídy:

Mezi bezčelistnatce zařazujeme mihule a sliznatky. Všichni ostatní obratlovci jsou tedy čelistnatci, mají vyvinutou čelist.

Čelistnatci se dělí na dvě skupiny:

Teleostomáta se dále dělí na dvě skupiny:

Mezi nozdraté patří tyto skupiny: dvojdyšní a lalokoploutví z posledně jmenovaných se pravděpodobně vyvinuli čtyřnožci, přičemž čtyřnožci zahrnují obojživelníky, plazy a savce.

EvoluceEditovat

Primitivní formy vodních obratlovců pravděpodobně vznikly a dlouhodobě se vyvíjely v mělkých vodách příbřežních ekosystémů.[5][6][7]

Za sesterskou skupinu obratlovců v širším smyslu Craniata (lebečnatých) byli vždy považováni kopinatci (bezlebeční). V posledních letech se však čím dál častěji ozývá alternativní hypotéza, která za sesterskou skupinu lebečnatých považuje pláštěnce (společně s lebečnatými pak tvoří skupinu Olfactores), neboť u nich lze nalézt např. struktury, které by mohly být homologické neurální liště.

O tom, jestli sliznatky a mihule spolu tvoří monofyletickou skupinu bezčelistnatých, či jestli jde o dvě nezávislé větve, se stále vedou spory.

Za primitivní obratlovce jsou považovány vymřelé skupiny Conodonta, Anaspida, Osteostraci a další. Již u těchto skupin se objevily kostní buňky osteocyty.[8]

Za předky nebo živočichy velmi příbuzné předkům obratlovců se pokládají Yunnanozoon a Haikouella z kambria Číny. Velmi primitivním zástupcem byl také čínský kambrický rod Haikouichthys.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ZRZAVÝ, Jan: Fylogeneze živočišné říše. Praha : Scientia, 2006: s. 217–218. ISBN 80-86960-08-0.
  2. http://dinosaurusblog.com/2011/05/24/893631-nejvetsi-obratlovec-vsech-dob/
  3. https://www.stoplusjednicka.cz/obri-mezi-zviraty-kdo-jsou-nejvetsi-tvorove-soucasnosti
  4. SOCHA, Vladimír. Nejdelší obratlovec všech dob?. OSEL.cz [online]. 15. listopadu 2018. Dostupné online.  (česky)
  5. Lauren Sallan, Matt Friedman, Robert S. Sansom, Charlotte M. Bird & Ivan J. Sansom (2018). The nearshore cradle of early vertebrate diversification. Science 362(6413): 460-464. doi: 10.1126/science.aar3689
  6. Catalina Pimiento (2018). Our shallow-water origins. Science 362(6413): 402-403. doi: 10.1126/science.aau8461
  7. https://www.sciencenews.org/article/first-vertebrates-earth-arose-shallow-coastal-waters
  8. Yara Haridy, Markus Osenberg, André Hilger, Ingo Manke, Donald Davesne and Florian Witzmann (2021). Bone metabolism and evolutionary origin of osteocytes: Novel application of FIB-SEM tomography. Science Advances. 7 (14): eabb9113. doi: 10.1126/sciadv.abb9113
  9. D. Shu; et al. (1999). Lower Cambrian vertebrates from south China. Nature. 402: 42-46.

Externí odkazyEditovat