Larva

nedospělé stádium živočicha s nepřímým vývojem

Larva je nedospělé (juvenilní) stadium živočichanepřímým vývojem. Larvy některých živočichů mají specifický název, viz níže.

Larva (housenka)

Larva může mít jinou stavbu těla a orgány než dospělec (např. panožky), a tedy také jiný vzhled – příkladem může být larva motýla čili housenka nebo larva blanokřídlých čili housenice.

Larvy lze dělit na primární a sekundární.

  • Primární larva fakticky představuje plovoucí embryonální stadium (např. plovoucí blastulu v případě planulové larvy žahavců či plovoucí gastrulu v případě trochoforové larvy kroužkovců).
  • Sekundární larva je naopak organismem již složitěji vyvinutým, s dokončeným embryonálním vývojem, avšak značně odlišným od dospělce. Sekundární jsou tedy například larvy korýšů (zoëa, nauplius apod.), larvy hmyzu či planktonní larva některých měkkýšů (veliger).

U živočichů se sekundární larvou může primární larva existovat také (jako je tomu právě u měkkýšů, kde veliger vzniká z trochofory), případně mohou volně žijící larvální stadium zcela ztratit. Embryonální vývoj pak sice také probíhá ve vodě, avšak uzavřené v kontrolovaném prostředí vajíčka či vaječných obalů (jako je tomu např. u hlavonožců nebo obratlovců, kteří vůbec nemají larvální stadium, nebo u korýšů, kde existuje jen sekundární larva).

Typy, příp. názvy larev různých živočichůEditovat

Larvy jsou seřazeny podle fylogenetické příbuznosti – v jednotlivých kmenech.

HoubovciEditovat

VrtejšiEditovat

  • acanthor, acanthella, cystacanth[1]

ŽahavciEditovat

PloštěnciEditovat

HlísticeEditovat

  • larvy L1, L2, L3, L4

MěkkýšiEditovat

  • velcí sladkovodní mlži: glochidium
  • někteří mořských plži: trochofora
  • někteří mořští plži a mlži a někteří sladkovodní mlži: veliger

Ramenonožci, chapadlovky, mechovciEditovat

KroužkovciEditovat

ČlenovciEditovat

OstnokožciEditovat

StrunatciEditovat

Jiné dělení larev hmyzu (podle počtu končetin)Editovat

hemimetabolní hmyz = má proměnu nedokonalou (bez stadia kukly, larvy se podobají dospělcům):

  1. nymfa – výrazně podobná dospělci: švábi, škvoři, ploštice, kobylky, saranče, cikády, kudlanky, strašilky
  2. najáda – vzdáleně podobná dospělci: jepice, pošvatky, vážky

holometabolní hmyz = má proměnu dokonalou (larvy se dospělcům nepodobají)

  1. apodní (beznohé) larvy – nemají končetiny, různý počet článků, různě vyvinutá hlava:
  2. oligopodní larvy – mají 3 páry hrudních článkovaných končetin, na zadečku nejsou končetiny, pouze urogomphy (koncové štěty na posledním zadečkovém článku) a cerky (přívěsky na konci zadečku)
  3. polypodní larvy – mají 3 páry hrudních nohou, panožky na zadečkových článcích a nepravé anální panožky (pošinky)
  4. protopódní larvy – málo segmentované: některé parazitické čeledi štíhlopasýchPlatygasteridae, Scelionidae (vaječní parazité)

NeotenieEditovat

Larvy některých druhů se v dospělce nezmění. Pohlavně dospějí a mají schopnost rozmnožovat se. Tento jev se nazývá neotenie. Známým příkladem neotenického živočicha je axolotl mexický, z hmyzu řásnokřídlí.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013, s. 51. ISBN 978-80-246-2258-3.

LiteraturaEditovat

  • SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013. 192 s. ISBN 978-80-246-2258-3.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat