Korálnatci

Korálnatci (Anthozoa) se vyskytují v teplých mořích. Stádium je polyp, medúza se nevyskytuje. Rozmnožují se oběma způsoby (nepohlavním i pohlavním). Většinou jsou hermafrodité. Láčka je rozdělena na šest nebo osm přepážek – sept. Tvoří vnější kostru – exoskelet a vnitřní kostru – endoskelet. Ty jsou tvořeny uhličitanem vápenatým (CaCO3) či koralinem, který je červený. Z koster vznikají korálové útesy a dokonce celé ostrovy.

Jak číst taxoboxKorálnatci
alternativní popis obrázku chybí
Iciligorgia schrammi
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Oddělenídvojlistí (Diblastica)
Kmenžahavci (Cnidaria)
TřídaKorálnatci (Anthozoa)
Ehrenberg, 1831
Sesterská skupina
Medusozoa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dospělci žijí trvale ve stádiu polypa (přisedle). Obývají pouze slané vody.

RozděleníEditovat

Třída korálnatci se dělí na dvě skupiny.

Příbuzenské vztahy do úrovně řádů[pozn. 1] lze znázornit následujícím fylogenetickým stromem:[2][3]

korálnatci (Anthozoa)
šestičetní (Hexacorallia)

červnatci (Ceriantharia)[pozn. 2]

sasankovci (Zoantharia)

sasanky (Actiniaria)

trnatci (Antipatharia)

korálovníci (Corallimorpharia)

větevníci (Scleractinia)

osmičetní (Octocorallia)[pozn. 3]

klad Holaxonia–Alcyoniina

klad Calcaxonia–Pennatulacea

PoznámkyEditovat

  1. české názvy řádů dle BioLibu[1]
  2. dříve se spolu s trnatci vyčleňovali do samostatné podtřída červnatcotvární (Ceriantipatharia), dnes považované za polyfyletickou
  3. namísto 3 tradičních řádů laločníci (Alcyonacea), Helioporacea a pérovníci (Pennatulacea), z nichž první z nich je polyfyletický, se dnes jeví jako přirozené rozdělení do dvou kladů, z prvního z nich se někdy vyčleňuje bazální větev s rody Anthomastus (laločnice) a Corallium jako samostatný klad

ReferenceEditovat

  1. BioLib: Korálnatci. Dostupné online
  2. MCFADDEN, Catherine S.; QUATTRINI, Andrea M.; BRUGLER, Mercer R.; COWMAN, Peter F.; DUEÑAS, Luisa F.; KITAHARA, Marcelo V.; PAZ-GARCÍA, David A. Phylogenomics, Origin, and Diversification of Anthozoans (Phylum Cnidaria). S. 635–647. Systematic Biology [online]. Oxford University Press, 2021-01-28 [cit. 2021-11-26]. Roč. 70, čís. 4, s. 635–647. Dostupné online. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/syaa103. (anglicky) 
  3. MCFADDEN, Catherine S.; FRANCE, Scott C.; SÁNCHEZ, Juan A.; ALDERSLADE, Phil. A molecular phylogenetic analysis of the Octocorallia (Cnidaria: Anthozoa) based on mitochondrial protein-coding sequences. S. 513–527. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Elsevier Inc., 2006-06-18 [cit. 2021-11-26]. Roč. 41, čís. 3, s. 513–527. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2006.06.010. PMID 16876445. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat