Na tento článek je přesměrováno heslo Kudlanka. O úzkorozchodné železniční trati Frýdlant–Heřmanice, která byla také takto nazývána, pojednává článek Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice.

Kudlanky (Mantodea) jsou řád dravého hmyzu.

Jak číst taxoboxKudlanky
alternativní popis obrázku chybí
Tenodera aridifolia
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád kudlanky (Mantodea)
Burmeister, 1838
Čeledi
  • Mantoididae
  • Chaeteessidae
  • Metallyticidae
  • Amorphoscelidae
  • Eremiaphilidae
  • Acanthopidae
  • Hymenopodidae
  • Liturgusidae
  • Tarachodidae
  • Thespidae
  • Iridopterygidae
  • Mantidae
  • Toxoderidae
  • Sibyllidae
  • Empusidae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na Zemi žije přes 2500 druhů kudlanek, které se dělí do více než 400 rodů, avšak teraristé málokdy chovají více než pět druhů najednou. V teráriích se dá chovat jen asi 30 druhů. Největší druhy dorůstají až 25 cm, nejmenší asi 1,5 cm.

PopisEditovat

Kudlanky se řadí mezi větší hmyz s protáhlým, zploštělým tělem. Přední nohy jsou dokonale přizpůsobeny k lovu. Hlava je pohyblivá. Má krátká tykadla, dvě vypouklé složené oči, tři jednoduchá očka a vyvinutá kusadla. Hruď je obvykle protáhlá a pohyblivá, může však být i štítovitě rozšířená. Přední nohy mají na sobě ostny a slouží k uchopování kořisti; ostatní nohy jsou štíhlé a kráčivé. Přední křídla jsou užší a kožovitá, zadní jsou širší a blanitá. Zadeček je zakončen krátkými štěty. Samička je větší než sameček (pohlavní dimorfismus).

Kudlanky jsou jediným hmyzem s prostorovým viděním a navíc mohou otočit hlavu až o 180 stupňů.[1]

RozmnožováníEditovat

Kudlanky jsou známy příležitostným kanibalismem a zejména sexuálním kanibalismem – samička někdy požírá samečka již při kopulaci (sameček je schopen v kopulaci pokračovat). Někteří samečci se mohou smrti vyhnout tím, že přinesou samičce potravu, „svatební dar“, který samičku zaměstná na tak dlouho, aby sameček stačil uniknout. Samička si vybírá chráněné místo, kde na podzim naklade vajíčka. Zároveň je pokryje zvláštním lepivým sekretem, který slouží k ochraně vajíček – tzv. ootéka. V ootéce může být až tisíc vajíček. Na jaře se líhnou nymfy, které se zanedlouho svlékají.

VýskytEditovat

Kudlanky žijí převážně v tropech. Ve střední Evropě žije jeden druh, kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Nejraději obývá výslunná místa. Živí se převážně hmyzem a na kořist číhá v nižší vegetaci.

SystémEditovat

Systematika kudlanek prošla dlouhým vývojem. V roce 1758 je Linné zařadil mezi Coleoptera (brouci), v roce 1767 mezi Hemiptera (polokřídlí). Až v roce 1802 je Latreille zařadil do samostatné skupiny Mantides. Neustálé přesuny dokazují, že si vědci dlouho nebyli jisti, kam tito živočichové patří. Název Mantodea, jak jej známe dnes, poprvé použil Burmeister roku 1838. Poté byly kudlanky ještě sloučeny se šváby do řádu Oothecaria. Postupem času se s nově objevenými druhy prosadil názor, že kudlanky a švábi jsou sice značně příbuzní, přesto se však jedná o dva samostatné řády hmyzu.

Starší systematické práce uznávaly v rámci řádu pouze jedinou čeleď Mantidae s řadou podčeledí, jejichž vzájemné postavení nebylo dostatečně objasněno kvůli komplikované fylogenetice řádu. Obtížné je především spolehlivé rozlišení znaků skutečně příbuzenských od znaků konvergentních a znaků fyletických od adaptivních. Proto se počty čeledí a podčeledí v různých fázích poznání této skupiny hmyzu značně lišily. Aktuální systematické pojetí rozděluje řád do 15 čeledí, které zahrnují 400 rodů a 2500 druhů.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Nejdivočejší ostrovy Indonésie (4) [film]. Prima ZOOM, 2. září 2020 20.00–21.05 hod. [cit. 2. 9. 2020].
  2. EHRMANN, Reinhard. Mantodea Gottesanbeterinnen de Welt. Münster: Natur und Tier Verlag, 2002. 519 s., 194 barev. fot.

Externí odkazyEditovat