Pijavenky se rozmnožují výhradně partenogeneticky
Varan komodský se dokáže rozmnožovat partenogeneticky

Partenogeneze (také samobřezost nebo pannobřezost) znamená vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u rostlin i u živočichů, ale u rostlin se spíše označuje jako apomixie.[1]

Výskyt partenogenezeEditovat

Partenogeneze nemusí být jediná možnost rozmnožování u daného druhu, ačkoliv např. u pijavenek tomu tak je.[2] Mšice se tedy například mohou rozmnožovat obyčejně (do horších podmínek je třeba genetická různorodost), ale za dobrých podmínek v létě se množí partenogeneticky (genetické vady se však mohou přenést na potomky). Včelí trubec se rodí z neoplozeného vajíčka (buď královny nebo z vajíčka trubčic, dělnic, které jsou schopné klást vajíčka, vždy neoplozená).

U obratlovců není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů žraloků.[3] Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový,[4] partenogeneze byla prokázána i u hroznýše královského.[5][6] Varan komodský se rovněž může rozmnožovat partenogeneticky.[7]

U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje. Je však možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle, a to fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk (oocytů).[8] Pokud je změněna exprese několika genů ovládajících imprinting, tyto myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.[9]

U hmyzu se takto rozmnožuje např. kobylka sága[10], cvrčík mravenčí nebo Micromalthus debilis.

Dělení partenogenezeEditovat

Partenogenezi podobné případyEditovat

ReferenceEditovat

  1. RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2. 
  2. DAWKINS, Richard. Příběh předka. [s.l.]: Academia, 2008. 
  3. Archivovaná kopie. www.physorg.com [online]. [cit. 2008-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-17. 
  4. http://www.flmnh.ufl.edu/herpetology/FL-GUIDE/Ramphotyphlopsbraminus.htm
  5. Girl power: Female boa constrictor doesn't need a male (PhysOrg 4. 11. 2010)
  6. BOOTH, Warren; JOHNSON, Daniel H.; MOORE, Sharon, Coby Schal, Edward L. Vargo. Evidence for viable, non-clonal but fatherless Boa constrictors. Biology letters [online]. 3. listopad 2010 [cit. 2010-11-04]. Online před tiskem. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. PDF [1]. ISSN 1744-957X. DOI:10.1098/rsbl.2010.0793. (anglicky) 
  7. http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2345 Partenogenetický varan komodský na Osel.cz
  8. http://www.nature.com/stemcells/2007/0708/070830/full/stemcells.2007.80.html
  9. KONO, Tomohiro, Yayoi Obata, Quiong Wu, Katsutoshi Niwa, Yukiko Ono, Yuji Yamamoto, Eun Sung Park, Jeong-Sun Seo, Hidehiko Ogawa. Birth of parthenogenetic mice that can develop to adulthood. Nature. 2004-04-22, roč. 428, čís. 6985, s. 860-864. Dostupné online [cit. 2009-09-02]. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature02402. 
  10. Kočárek P. 2005: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera) České republiky. http://www1.osu.cz/orthoptera [cit. 2009-08-04]. Dostupné online. 
  11. http://raci.kvalitne.cz/atlas/data/?page=Procambarus_sp