Článek měsíce
|
 Dospělec přástevníka medvědího v noci Přástevník medvědí (Arctia caja) je noční motýl z čeledi přástevníkovitých, jeden z nejznámějších zástupců této čeledinejhojnější je ale v podhůří do nadmořské výšky 600 metrů. Vytváří pouze jednu generaci, která létá od června do září s tím, že přezimovávají do příštího roku housenky. Housenky nejsou v potravě nikterak vybíravé a holdují mnoha druhům rostlin, občas se vyskytují na zahrádkách a polích, díky čemuž byly zařazeny mezi škůdce.
Rozpětí křídel dosahuje přibližně 5 až 7 cm. Výrazné zbarvení dospělců pomáhá varovat případné predátory, jelikož dává najevo, že motýl není k jídlu vhodný. Jeho tělní tekutiny obsahují jedovaté látky, takže ho většina predátorů není schopna konzumovat. V případě napadení motýl ke všemu roztáhne překvapivě zadní křídla, což predátora zažene či případně dá přástevníkovi čas ulétnout. Housenky se brání pomocí chlupů, vyrůstajících po celém těle, a v případě napadení stočením do klubíčka a pádem z listu na zem.
Celý článek...
|
| |
|
Osobnost
|
Carl Linné, po povýšení do šlechtického stavu Carl von Linné nebo latinsky Carolus Linnaeus (23. května 1707 Råshult u Stenbrohultu, Švédsko – 10. ledna 1778 Uppsala) byl švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury. Vytvořil také pojem druh jako základ přirozené soustavy organismů. Druhy jím popsané jsou označovány zkratkou „L.“
Francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau o Linném napsal: „Upřímně musím říci, že jsem se zatím nesetkal s žádnou významnější osobností“. Podobný názor měl i německý spisovatel Johann Wolfgang von Goethe, který prohlásil: „S výjimkou Shakespeara a Spinozyneexistuje nikdo, kdo by mne ovlivnil tak silně jako Carl Linné“.
Zásluhy v zoologii nevystupují z rámce soustavné zoologie. Soustava jeho nevyniká značně pokrokem v třídění dle skutečné příbuznosti živočichů, nýbrž hlavní síla její spočívá v metodě. Dle této přesně užil stanovených znaků k vymezení druhův a vyšších oddělení soustavných, jež seskupil v soustavu, v níž druh bylo možno dobře poznati a od jiných odlišiti. Ač dílo Linnéovo neoplývá novými poznatky, jest přece v soustavné periodě dějin zoologie, vynikajíc sestavením daných poznatků v jednotnou soustavu dle pravidel užitých a přesně stanovených. L. rozděluje živočišstvo, bera za znaky třídicí (v pozdějších vydáních své »Soustavy«) hlavně povahu srdce a krve, na následující třídy: 1. savců, 2. ptáků, 3. obojživelníků, 4. ryb, 5. hmyzu, 6. červů. Rozdělení toto odpovídajíc tehdejším známostem jeví se nestejnoměrným. Užší příbuznost prvních čtyř tříd Linnéovi unikla. Do první třídy klade, rozdílně od svých předchůdců, člověka. Sem též klade později velryby, jež ještě současník jeho Artedi řadí mezi ryby. Mezi obojživelníky řadí plazy a vlastní obojživelníky, však též některé typické ryby. Třída hmyzu jest u něho nejjednotnější, i řadí do ní vlastní hmyz, většinu korýšů, pavoukovité a stonožky.
Celý článek…
|
| |
|
|
|
.svg)
