Tento portál se zabývá entomologií, což je věda o hmyzu a jeho interakcích s ostatními formami života na Zemi. S více než miliónem popsaných druhů tvoří hmyz největší skupinu organismů, která obsahuje více druhů než celý zbytek organismů na Zemi dohromady. Hmyz je tedy dominantní živočišnou skupinou na všech suchozemských prostředích planety. Mnoho druhů hmyzu má zásadní význam pro udržení života jak jej známe. Podílí se na opylování rostlin a likvidaci organických zbytků. Některé druhy hmyzu dokáží vytvořit rozsáhlá společenství a přetvářet své okolí. Více v článku hmyz…
Dospělý brouk dosahuje délky 27–35 mm. Svrchní strana těla je hnědozelená s výrazným žlutým lemem po stranách krovek a po obvodu hrudi. Spodní strana těla je obvykle žlutá. Samci mají hladké krovky, samice rýhované s 10 podélnými rýhami. Lze hovořit o sexuálním dimorfismu. Samci mají na chodidlech prvního páru nohou přísavky sloužící k přidržování samice při kopulaci. Drobné přísavky jsou i na druhém páru nohou. Povrch těla brouků je pokryt vodu odpuzující látkou bránící promočení a napadení řasami a plísněmi a snižuje odpor vody při plavání. Třetí pár nohou je uzpůsoben k plavání, je pokryt dlouhými brvami, díky nimž nohy slouží jako vesla. Při záběru se brvy roztáhnou, čímž se zvětší plocha záběru. Jako zásobárna vzduchu slouží prostor pod krovkami. Pro nabrání vzduchu vynoří brouk konec zadečku nad hladinu. Tyto „nádechy“ provádí čtyřikrát až sedmkrát za hodinu.
Po Linném byl pojmenován jeden druh kvetoucí rostliny - Linnaea (česky zimozel) a měsíční impaktní kráter Linné.
Linné popsal jako vůbec první druh brouka Scarabaeus sacer, avšak toto nebyl jeho jediný objev v entomologii. Dále popsal například druh komára Culex pipiens (česky Komár pisklavý), nebo vážku ploskou (Libellula depressa) v roce 1758, nebo také zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata) ve stejném roce.
Otakárkovití (Papilionidae) je čeleď velkých, barevných motýlů. Poprvé ji popsal v roce 1802Pierre André Latreille. Tvoří ji více než 26 rodů a asi 605 druhů, většina z nich jsou tropičtí motýli, příslušníci této čeledi ale žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy. Součástí této čeledi jsou také největší motýli na světě, příslušníci rodu Ornithoptera.
Otakárkovití se od ostatních motýlů liší v řadě anatomických znaků, z nichž nejvýznamnější je zvláštní orgán na hlavách housenek, nazývaný osmeterium, který se u žádné jiné čeledi nevyskytuje. Obvykle je skrytý, ale když se housenka cítí ohrožena, vysune se a vylučuje páchnoucí látky.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Entomologie}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
.svg)
.jpg)
