Živočichové (Animalia, syn. Metazoa) jsou mnohobuněčné heterotrofní organismy, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu. Jsou řazeni do skupiny Opisthokonta. Říše živočichů je dnes totožná se svou bývalou podříší mnohobuněční (Metazoa). Více…
Vířníci (Rotifera, Rotatoria) je skupina převážně sladkovodních, pseudocelníchprvoústých živočichů s mikroskopickým tělem rozčleněným na hlavu, trup a nohu a s nápadným obrveným vířivým aparátem v přední části. Někdy jsou mezi ně zahrnováni vrtejši, kteří jsou z fylogenetického hlediska podskupina vířníků extrémně pozměněná parazitismem. Nejbližší příbuzní vířníků (včetně vrtejšů) jsou zástupci kmenů oknozubky, čelistovky a patrně i ploutvenky.
Vířníků je známo přes 2 000 druhů (přičemž v Česku bylo zaznamenáno necelých 600 druhů). Vyskytují se po celém světě, obývají hlavně sladké, ale i slané vody, častí jsou i ve vodě zachycené v mechových polštářích či v půdě. Jsou schopni vytvářet odolná stadia, ať už jsou to vajíčka (u třídy točivky), nebo vyschlí dospělci ve stavu tzv. anabiózy (třída pijavenky). Vířníci mají silný sklon k partenogenezi. U točivek se partenogenetické generace střídají s generací pohlavní, kdy se z haploidních neoplozených vajec líhnou miniaturní samci. Pijavenky jsou proslulé svou asexualitou – samci se u nich vůbec nevyskytují, z vajec se líhnou vždy jen další partenogenetické samice, klony svých matek. Na druhou stranu mají neobyčejně vysoký podíl horizontálně přenesených genů ve svých genomech. Třetí třída vířníků, žábrovci, je ale striktně sexuální s plně vyvinutými samci i samicemi. Totéž platí i pro vrtejše. Více…
Škeblice asijská či škeble asijská (Sinanodonta woodiana) je velký druh sladkovodního mlže z čeledi velevrubovití, jehož domovinou jsou řeky východní Asie. Těžiště přirozeného výskytu se nachází v povodí řek Amur a Jang-c’-ťiang, kde škeblice představují dominantní druh mezi velkými mlži. Lastura je elipsovitého až skoro kulatého tvaru o délce až 25 cm. Barva povrchu lastury se liší podle lokace, nejčastěji bývá černošedá s odstíny hnědé, zelené či tmavě fialové barvy. Vnitřní části lastury jsou narůžovělé. Živí se řasami a bakteriemi, které přefiltrovává z vody. Škeblice jsou odděleného pohlaví. Rozmnožují se tak, že samec vypustí spermie do vodního sloupce a samice nasaje spermie do sebe. Vajíčka jsou oplozena v žaberních lupenech samice, odkud jsou po dozrání vypuštěna jako larvy (glochidia) do vody, kde se přichytí na hostitele (rybu), na němž parazitují po dobu cca 4–10 dní, než se vyvinou do juvenilního stadia škeble. Rozmnožují se již v druhém roce života, mohou se dožít až 15 let.
Druh se na přelomu 50. a 60. let 20. století rozšířil do řady zemí Evropy, střední Ameriky a jihovýchodní Asie, kde se stal úspěšným invazivním druhem. K rozšíření patrně došlo ve formě glochidií přichycených na importovaných chovných rybách z východní Asie. V Česku byla škeblice asijská poprvé zaznamenána v roce 1996, od té doby se rozšířila do mnoha českých a moravských povodí. V místech postižených invazí škeblic dochází ke konkurenci s původními druhy velkých mlžů, a to jak ve stadiu glochidií, tak v dospělém stadiu. V krajních případech může dojít k úplnému nahrazení místní populace škeblí tímto invazivním druhem.
Vzhledem k tomu, že se jedná o hostitelského generalistu s vysokou biotopovou tolerancí, rychlým růstem i rozmnožovacím cyklem, jedná se o nebezpečný invazní druh, který může potenciálně způsobit rozsáhlé hospodářské škody i poškození ekosystémů. Více…
Jeřábek kanadský (Bonasa umbellus) je středně velký druh tetřeva obývající lesnaté oblasti severu Spojených států amerických a střední a jižní části Kanady. Jedná se o jediného zástupce monotypického rodu Bonasa. Je to pták zavalitého tvaru s malou hlavou, zakulacenými křídly, silnýma nohama a dlouhým ocasem, který má při rozevření vějířovitý tvar. Jeřábci mají nenápadné, hnědě zbarvené opeření s bílým a tmavým kropením, které jim pomáhá dobře splynout s okolím. Opeření sahá až dolů až k zánártí, prsty jsou bez peří.
Jeřábci kanadští jsou proslulí svým unikátním tokem zahrnujícím tzv. bubnování. Během jara kohouti vábí samice na svá teritoria pomocí rychlého mávání křídel před tělem, čímž vytváří dočasné vakuum a následkem i zvuky připomínající bubny. Poté, co si samice vybere svého bubeníka, dojde ke krátké kopulaci. Stavbu hnízda, inkubaci i výchovu mláďat obstarává pouze samice. Snůšku tvoří nejčastěji 10–12 vajec, inkubační doba trvá 23–24 dní. Prekociální a nidifugní kuřata do 24 h po narození opouští hnízdo a začínají si shánět potravu. Drží se v blízkosti matky až do věku 12–15 týdnů, kdy se kuřata osamostatňují.
Živí se převážně rostlinnou stravou, základ jídelníčku tvoří stromový materiál jako pupeny, jehnědy, kořínky, větvičky stromů, žaludy a další semena. V teplých měsících si zpestřuje menu bobulemi a hmyzem. Druh je místy velmi hojný i přesto, že je oblíbenou kořistí celé řady druhů dravých ptáků a šelem. Na jeho vejcích hodují i někteří hadi a vrány. Jedná se o vyhledávaného lovného ptáka severoamerických lovců. Vytváří dvě formy (červenou a šedou) a velkou řadu poddruhů. Více...
Mnohobuněčné živočichy můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny – „dvojlisté“ a „trojlisté“. Skupina „dvojlistých“ živočichů je ale nepřirozená (parafyletická), neboť „trojlistí“ (vhodněji nazývaní Bilateria, tedy živočichové s dvoustrannou symetrií) se odvětvují uvnitř ní. Nejbazálnější větev živočichů tvoří pravděpodobně žebernatky (Ctenophora), poté se odvětvují houbovci (Porifera) a vločkovci (Placozoa). Všichni ostatní živočichové, tedy žahavci (Cnidaria) a Bilateria, asi tvoří monofyletickýtaxonPlanulozoa. Nejbazálnější skupinou dvoustanně symetrických jsou pravděpodobně Xenacoelomorpha, molekulárními analýzami odhalené seskupení praploštěnců a mlžojedů, hlavními vývojovými liniemi jsou pak prvoústí a druhoústí.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Živočichové}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
Pokud založíte nový článek týkající se živočichů neváhejte ho přidat do nových článků.
.png){kind=small}
