Paranthodon

rod plazů (vymřelých)

Paranthodon je rod ptakopánvého dinosaura ze skupiny Stegosauria, s jediným druhem Paranthodon africanus. Žil ve spodní křídě, před asi 139 až 131 miliony lety. Druh byl popsán pouze na základě několika pozůstatků, na délku odhadem měřil přibližně pět metrů a vážil asi 450 až 900 kg.[1] Je pravděpodobné, že měl podobně jako jeho příbuzní tělo pokryté pláty a ostny.

Jak číst taxoboxParanthodon africanus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, před 139 až 131 miliony lety
alternativní popis obrázku chybí
Hypotetická představa paranthodona
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
InfrařádStegosauria
RodParanthodon
Nopcsa, 1929
Binomické jméno
Paranthodon africanus
Broom, 1912
Synonyma

Palaeoscincus africanus Broom, 1912
Paranthodon owenii Nopcsa, 1929

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druh byl objeven amatérskými paleontology společně s dalšími fosiliemi v roce 1845 v Kapsku ve formaci Kirkwood, která je známa četnými nálezy živočichů; jednalo se o první objev dinosaura v Africe a na jižní polokouli. Fosilie byly zaslány Richardu Owenovi, který většinu z nich zařadil do rodu Anthodon. Roku 1909 došel Robert Broom k závěru, že Owen smíchal dva druhy dohromady a na základě čelisti – BMNH 47338 – jej popsal jako druh z rodu Palaeoscincus. Nezávisle na něm pojmenoval Franz Nopcsa fosilii jako Paranthodon Owenii. Od roku 1978 je platné pojmenování Paranthodon africanus, přičemž fakt, že jde o stegosaurida, byl definitivně potvrzen až v 80. letech 20. století.

 
Porovnání velikosti paranthodona a člověka

Paranthodon byl menším příbuzným větších stegosauridů, jako byl například Stegosaurus. Tento čtyřnohý ptakopánvý dinosaurus měřil na délku dle amerického paleontologa Thomase Holtze okolo pěti metrů a vážil 450 až 900 kg.[2][3] Přesné rozměry však nelze s jistotou určit.[4] Čenich měl protáhlý, ale ne extrémně a nahoře konvexní. Zadní strana mezičelistní kosti je dlouhá a široká a vnější nosní dírky velké. Část zachovalé lebky se zadním mezičelistním výběžkem a rozšířením patra podobá lebce stegosaura, jediného stegosaurida, u kterého se dochovala většina lebečního materiálu a se kterým byl Paranthodon porovnáván během studie z roku 1981. Nicméně ačkoli je podobnost velká, stegosauridé se výrazně odlišují ve stavbě zubů: adekvátní lebeční materiál je k dispozici pro rody Stegosaurus, Paranthodon, Kentrosaurus a Tuojiangosaurus a v případě všech se zuby liší.[5]

Horní čelist paranthodona chrání zubní řadu (horní zubní oblouk) a tvarem dává malý prostor pro přečnívání. Zuby paranthodona mají střední hřeben a z každé strany pět méně výrazných hřebenů. Hřebeny jsou o podobné velikosti, jako měl Kentrosaurus,[6] Zuby byly, stejně jako u všech ostatních stegosaurů, na špičkách zaoblené, což je odlišuje od zubů ankylosaurů. Podobně jako Huayangosaurus, ale na rozdíl od kentrosaura a stegosaura, měl Paranthodon vyvýšený bukální okraj (rýhu podél zubní řady). Paranthodon pravděpodobně neměl skus mezi zuby, čemuž svědčí to, že většina zubů nebyla opotřebovaná, podobně, jako u huayangosaura.[7] Protože jsou známy pouze dva fragmenty obratle, lze u nich pozorovat pouze málo anatomických detailů.[8]

 
Lebka dinosaura Paranthodon africanus, zachovaná část nakreslena bíle, hypotetická šedě.

Je pravděpodobné, že Paranthodon africanus měl jako ostatní stegosauři na těle pláty, případně i ostny. Nebylo to však prokázáno.[9]

Historie a pojmenování

editovat
 
Lebka druhu Anthodon serrarius, k němuž byl Paranthodon původně řazen

Roku 1845 objevili dva amatérští geologové William Guybon Atherstone a Andrew Geddes Bain v údolí řeky Bushman's RiverKapsku několik fosilií dinosaurů;[10] jednalo se o první nález dinosaura v Africe a na celé jižní polokouli.[11] Bain následně v letech 1849 a 1853 poslal Richardu Owenovi některé exempláře pro identifikaci druhu. Mezi nimi byla i horní čelist, kterou Bain označoval za kapského iguanodona, tedy místo nálezu pojmenoval Iguanodonhoek. Atherstone o nálezu publikoval roku 1857,[10] nebyla mu však dlouho věnována patřičná pozornost.

Teprve roku 1876 Owen řadu zaslaných vzorků popsal pod jménem Anthodon serrarius,[12] tedy „květinový zub“.[13] Owen popis nového druhu založil na částečné lebce (holotyp BMNH 47337), k níž byly přidruženy další fosilie. Othniel Charles Marsh roku 1882 identifikoval rod Anthodon jako stegosaurida. Richard Lydekker roku 1890 zařadil rod Anthodon do synapsidní čeledi Pareisauridae, přičemž podotknul, že Anthodon je zatím pouze špatně známý rod, a do čeledi jej tak zařadil pouze dočasně. Lydekker také uvádí podobnost mezi zuby anthodona a stegosauridů.[5]

Roku 1909 pak Robert Broom, jihoafrický lékař a paleontolog, jenž navštívil londýnské Přírodopisné muzeum, došel k závěru, že Owen smíchal dvě různé zkameněliny. Část z nich náležela pareiasaurům, avšak horní čelist BMNH 47338 měla patřit jinému druhu. Broom pro pariasaury ponechal jméno Anthodon a sám přiřadil čelist k druhu z rodu Palaeoscincus (tedy mezi ankylosauridy, dnes je samotný rod považován za pochybný „wastebasket taxon“), který o tři roky později pojmenoval Palaeoscincus africanus.[14]

Jiný paleontolog, Maďar Franz Nopcsa, jenž nevěděl o Broomově předchozí klasifikaci, taktéž horní čelist od zbytku fosilií odlišil a druh v roce 1929 pojmenoval jako Paranthodon Owenii (později došlo ke změně na malé písmeno, tedy owenii). Rodové jméno tohoto taxonu bylo složeno z latinského para, znamenající podobný, blízko nebo vedle a rodu Anthodon, druhové jméno pak vycházelo z Owenova příjmení.[2][15][9][16] Walter Coombs tato dvě jména Nopcsy a Brooma „spojil“ a pojmenoval druh jako Paranthodon africanus. Názvy Palaeoscincus africanus a Paranthodon owenii se tak staly synonymy.[5] Dalším synonymem pro druh je starší pojmenování Anthodon serrarius.[17]

Ačkoli Nopcsa paranthodona korektně identifikoval jako stegosaurida, mnozí vědci si přesto stále mysleli, že pozůstatky náleží ankylosaurovi. Teprve v 80. letech 20. století byla systematika v rámci stegosaurů definitivně vyhodnocena jako správná.[9][6]

Holotyp BMNH 47338 byl objeven ve vrstvě Kirkwood mezi chronostratigrafickými stupni berias a časným valanginem. Tvořen je horní čelisti se zuby, částí mezičelisti a několika zuby, pravděpodobně z dolní čelisti.[5] Některé kosti, které neidentifikovali Coombs & Galton ve své studii z roku 1981, popsali v roce 2018 Raven & Maidment jako fragmenty obratlů.[8] K paranthodonovi může být ještě přiřazen vzorek BMNH (nyní NHMUK) 4992 včetně izolovaných zubů,[5] ty však byly v roce 2008 přiřazeny neurčenému stegosaurovi,[18] a studie z roku 2018 dokonce určila, že zuby postrádají zřetelné znaky stegosauridů a přiřadila je neurčitému zástupci skupiny Thyreophora.[8]

Dva výzkumníci Lee Hall a Mark Goodwin popsali v roce 2011 dvě části zubů pocházející z etiopské formace Mugher Mudstone jako zuby paranthodona, avšak důvody pro tento popis nebyly diskutovány. Mugher Mudstone patří mezi bohatá fosilní naleziště, bylo zde nalezeno množství pozůstatků dinosaurů z různých skupin. Společně s Tendaguru se jedná o největší a nejúplnější africké naleziště fosilií dinosaurů z pozdní jury.[19]

Klasifikace

editovat

Rod Paranthodon, obsahující jeden druh Paranthodon africanus,[20] byl nejprve po Broomově popisu jako Palaeoscincus africanus zařazen mezi ankylosaury. Nopcsa klasifikaci změnil a přeřadil paranthodona mezi stegosaury, protože se jim podle jeho mínění nejvíce podobal. Tato klasifikace se však dočkala další úpravy v roce 1978, kdy Coombs rod nadále ponechal mezi ankylosaury, ve shodě s Broomem.[15] Následný přezkum Galtona & Coombse o tři roky později však znovu potvrdil Nopcsovu klasifikaci a určil paranthodona jako stegosaurida ze spodní křídy.[5]

V roce 2010 byla provedena analýza téměř všech stegosaurů, ve které byl rod Paranthodon postaven mimo čeleď Stegosauridae, společně s rody Tuojiangosaurus, Huayangosaurus, Chungkingosaurus, Jiangjunosaurus a Gigantspinosaurus (polytomie). Při vyjmutí gigantspinosaura a jiangjunosaura, u nichž nebyl dostatek údajů pro dostatečně stabilní definici rodu/druhu, zpřesněné výsledky naznačovaly, že Paranthodon je sesterským rodem k rodu Tuojiangosaurus.[21] V roce 2018 byla publikována celková revize systematiky druhu P. africanus. Dle ní byl Paranthodon seskupen s rody Tuojiangosaurus, Huayangosaurus a Chunkingosaurus jako bazální linie pravých stegosaurů.[8] Kladogram doprovázející tuto analýzu je uveden níže.

Thyreophora

Lesothosaurus diagnosticus

Laquintasaura venezuelae

Scutellosaurus lawleri

Emausaurus ernsti

Scelidosaurus harrisonii

Alcovasaurus longispinus

Eurypoda
Ankylosauria

Sauropelta edwardsi

Gastonia burgei

Euoplocephalus tutus

Stegosauria

Huayangosaurus taibaii

Chungkingosaurus jiangbeiensis

Tuojiangosaurus multispinus

Paranthodon africanus

Jiangjunosaurus junggarensis

Gigantspinosaurus sichuanensis

Kentrosaurus aethiopicus

Dacentrurus armatus

Loricatosaurus priscus

Hesperosaurus mjosi

Miragaia longicollum

Stegosaurus stenops

Stegosaurus homheni

Jiné analýzy zjistily, že je Paranthodon příbuzný s tuojiangosaurem, loricatosaurem a kentrosaurem v podčeledi Stegosaurinae.[18]

Paleoekologie

editovat

Paranthodon africanus byl první odkrytou fosilií ve formaci Kirkwood.[22] Oblast se začala vytvářet ve svrchní juře až spodní křídě, s nejstaršími ložisky před 145,5 miliony lety. Nejmladší horniny, které se vytvořily ve valanginu, jsou staré 130 milionů let.[2][23] V oblasti byla nalezena řada živočichů, například krokodýli, hatérie, žáby a želvy. Většinou jsou však dochovány úlomky kostí nebo zuby. Z dinosaurů se zde dále vyskytovali například primitivní ornithomimosaur Nqwebasaurus, některé druhy sauropodů a mnoho ptakopánvých, mimo paranthodona také například iguanodonti či hypsilofodontidi.[22][24] Specifická část formace s fosiliemi obratlovců byla datována do období před 139 až 131 miliony lety.[25]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paranthodon na anglické Wikipedii.

  1. Holtz, T. R. Jr. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages. Random House Books. str. 402. ISBN 978-0-375-92419-4.
  2. a b c HOLTZ, T. R. Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages. 1. vyd. New York: Random House Books for Young Readers, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-375-92419-4. S. 402. 
  3. Supplementary Information for Holtz's Dinosaurs. www.geol.umd.edu [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  4. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 247 (anglicky)
  5. a b c d e f GALTON, Peter M.; COOMBS, Walter P. Paranthodon africanus (broom) a stegosaurian dinosaur from the Lower Cretaceous of South Africa. Geobios. Roč. 14, čís. 3, s. 299–309. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. DOI 10.1016/s0016-6995(81)80177-5. 
  6. a b GALTON, P. M. Craterosaurus pottonensis Seeley, a stegosaurian dinosaur from the Lower Cretaceous of England, and a review of Cretaceous stegosaurs. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie. 1981, čís. 161, s. 28–46. ISSN 0077-7749. 
  7. BARRETT, P. M. Tooth Wear and Possible Jaw Action of Scelidosaurus harrisonii Owen and a Review of Feeding Mechanisms of Other Thyreophoran Dinosaurs. Carpenter: Indiana University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-253-33964-2. S. 36–39. 
  8. a b c d Thomas J. Raven &, Susannah C.R. Maidment (2018). The systematic position of the enigmatic thyreophoran dinosaur Paranthodon africanus, and the use of basal exemplifiers in phylogenetic analysis. PeerJ 6:e4529. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.4529
  9. a b c PEPPER, www.prehistoric-wildlife.com, Darren. Paranthodon. www.prehistoric-wildlife.com [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-19. 
  10. a b ATHERSTONE, W. G. Geology of Uitenhage. The Eastern Province Monthly Magazine. 1857, s. 518–532. 
  11. DURAND, J. F. Major African contributions to Palaeozoic and Mesozoic vertebrate palaeontology. Journal of African Earth Sciences. 2005-10-01, roč. 43, čís. 1–3, s. 53–82. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. DOI 10.1016/j.jafrearsci.2005.07.014. 
  12. OWEN, R. Descriptive and Illustrated Catalogue of the Fossil Reptilia of South Africa in the Collection of the British Museum. British Museum: order of the Trustees, 1876. 
  13. HIPÓLITO, Ruiz; PAVON, José. Flora Peruviana, et Chilensis, sive, Descriptiones et icones plantarum Peruvianarum, et Chilensium, secundum systema Linnaeanum digestae, cum characteribus plurium generum evulgatorum reformatis. 1798, roč. 1. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. 
  14. BROOM, Robert. Observations on Some Specimens of South African Fossil Reptiles Preserved in the British Museum. Transactions of the Royal Society of South Africa. 1910-01-01, roč. 2, čís. 1, s. 19–25. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. ISSN 0035-919X. DOI 10.1080/00359191009519357. 
  15. a b GLUT, P. M. Dinosaurs, the encyclopedia. Jefferson, N.C.: McFarland & Company, 1997. 1076 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-7222-2. S. 676–677. 
  16. NOPCSA, F. Dinosaurierreste aus Siebenburgen V. Geologica Hungarica. Series Palaeontologica. Fasciculus. 1929, čís. 4. 
  17. Paranthodon africanus [online]. Biolib.cz [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  18. a b MAIDMENT, Susannah C. R.; NORMAN, David B.; BARRETT, Paul M. Systematics and phylogeny of Stegosauria (Dinosauria: Ornithischia). Journal of Systematic Palaeontology. 2008-01-01, roč. 6, čís. 4, s. 367–407. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. ISSN 1477-2019. DOI 10.1017/S1477201908002459. 
  19. HALL, Lee E; GOODWIN, Mark B. A DIVERSE DINOSAUR TOOTH ASSEMBLAGE FROM THE UPPER JURASSIC OF ETHIOPIA: IMPLICATIONS FOR GONDWANAN DINOSAUR BIOGEOGRAPHY. [s.l.]: Unpublished Dostupné online. DOI 10.13140/rg.2.1.3740.7763. DOI: 10.13140/rg.2.1.3740.7763. 
  20. Paranthodon [online]. Biolib.cz [cit. 2016-01-03]. Dostupné online. 
  21. MAIDMENT, Susannah C. R. Stegosauria: a historical review of the body fossil record and phylogenetic relationships. Swiss Journal of Geosciences. 2010-09-07, roč. 103, čís. 2, s. 199–210. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. ISSN 1661-8726. DOI 10.1007/s00015-010-0023-3. (anglicky) 
  22. a b FORSTER, Catherine A.; FARKE, Andrew A.; MCCARTNEY, Jacob A. A “basal” tetanuran from the Lower Cretaceous Kirkwood Formation of South Africa. Journal of Vertebrate Paleontology. 2009-03-12, roč. 29, čís. 1, s. 283–285. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. ISSN 0272-4634. DOI 10.1671/039.029.0101. 
  23. SOCIEDAD ESPAÑOLA DE PALEONTOLOGÍA. Revista española de paleontología. Revista española de paleontología. 1986-01-01. OCLC: 716160943. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. ISSN 0213-6937. (English) 
  24. CHINSAMY, M. Encyclopedia of Dinosaurs. Grahamstown: Academic Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-12-226810-6. S. 6. 
  25. MCPHEE, Blair W.; MANNION, Philip D.; DE KLERK, William J. High diversity in the sauropod dinosaur fauna of the Lower Cretaceous Kirkwood Formation of South Africa: Implications for the Jurassic–Cretaceous transition. Cretaceous Research. 2016-4, roč. 59, s. 228–248. Dostupné online [cit. 2019-05-25]. DOI 10.1016/j.cretres.2015.11.006. (anglicky) 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat