Stegosauria
Stegosauři, neboli zástupci skupiny Stegosauria (v překladu "zastřešení ještěři") byli primárně čtyřnozí býložraví ptakopánví dinosauři, žijící v období střední jury až spodní křídy (před asi 165 až 125 miliony let) především na území dnešní Severní Ameriky, Asie a Evropy. Jejich původ je třeba hledat nejspíše na území dnešní Číny nebo Velké Británie, odkud známe nejprimitivnější vývojové formy stegosaurů. Primitivní formu představuje například čínský Huayangosaurus, jehož přední nohy jsou ještě stejně dlouhé jako zadní (primitivní znak). Největším a zároveň nejznámějším zástupcem skupiny byl svrchnojurský Stegosaurus, dosahující délky až přes 9 metrů. Podobné velikosti však dosahoval zřejmě také Dacentrurus.
![]() Stratigrafický výskyt: Střední jura až spodní křída, asi před 165-125 miliony let (možná i později) | |
![]() Model kentrosaura, zástupce čeledi | |
Vědecká klasifikace | |
---|---|
Říše |
živočichové (Animalia) |
Kmen |
strunatci (Chordata) |
Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
Třída |
plazi (Reptilia) |
Nadřád |
dinosauři (Dinosauria) |
Řád |
ptakopánví (Ornithischia) |
Podřád |
Thyreophora |
Infrařád |
Stegosauria Marsh, 1877 |
Čeledi | |
Sesterská skupina | |
Ankylosauria | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
PaleobiologieEditovat
Stegosauři patří spolu s příbuznými ankylosaury do skupiny Thyreophora, pro kterou je charakteristická přítomnost různého množství osteodermů (kostních destiček) a tělního pancíře. Stegosauři na rozdíl od ankylosaurů nemají příliš dobře vyvinutý tělní pancíř, zato jsou vybaveni často až bizarní plejádou různých trnů, bodců a plátů, které ční z jejich hřbetu, krku, ocasu a boků. Na konci ocasu se obvykle nacházelo několik ostrých bodců, sloužících jako zbraň před útočícími dravými teropody. Stegosauři měli často omezený počet zubů a přední část jejich rohovinou pokrytého zobáku (ramfotéka) byla obvykle bezzubá. Zajímavou formou je sauropodům podobný dlouhokrký rod Miragaia z Portugalska. Dosud není jisté, zda se stegosauři dokázali stavět na zadní, jak někteří paleontologové rovněž předpokládají.
V roce 2010 bylo publikováno několik vědeckých studií, výrazně upřesňujících pohled na paleobiologii stegosauridů. Byl například oznámen objev prvních zkamenělých otisků kůže (rod Hesperosaurus) a poprvé byla podrobně zhodnocena funkce stegosauřích čelistí při mechanickém zpracování potravy.[1][2]
Druhová rozmanitost a rozšířeníEditovat
Stegosauři patří k dinosauřím kladům, od kterých nemáme dostatečné množství fosilních pozůstatků na to, abychom mohli plně rekonstruovat průběh jejich makroevoluce. Proto patří mezi relativně méně početné skupiny dinosaurů. Celkem je k červenci roku 2020 známo asi 28 druhů těchto ptakopánvých dinosaurů. To z nich činí pomyslně až šestou nejpočetnější skupinu druhohorních dinosaurů, po teropodech (486), sauropodomorfech (373), ornitopodech (216), rohatých dinosaurech (ceratopsech, 114) a ankylosaurech (95).[3]
Ačkoliv většinu druhů stegosaurů známe ze severních kontinentů někdejší Laurasie (Severní Amerika, Evropa a Asie), fragmentární objevy z poslední doby ukazují, že biodiverzita této skupiny byla nejspíš stejně vysoká i na jižních kontinentech Gondwany. Z nich zatím známe jen tři rody stegosaurů - Adratiklit z Maroka, Kentrosaurus z Tanzanie a Paranthodon z Jihoafrické republiky - mnohé fosilní otisky a fragmenty však nasvědčují podstatně výraznějšímu rozšíření skupiny.[4]
Na začátku roku 2021 byl potvrzen objev fosilií stegosaurů také v pozdní juře Jižní Ameriky (Argentina, provincie Chubut, souvrství Cañadón Calcáreo).[5]
KlasifikaceEditovat
Podřád Thyreophora
Infrařád Stegosauria
- Adratiklit
- Gigantspinosaurus
- Čeleď Huayangosauridae
- Čeleď Stegosauridae
- Nejisté zařazení (incertae sedis)
ReferenceEditovat
- ↑ http://blogs.smithsonianmag.com/dinosaur/2010/09/13/stegosaurus-week-a-rare-look-at-soft-tissue/
- ↑ http://blogs.smithsonianmag.com/dinosaur/2010/09/14/stegosaurus-week-the-weak-bite-of-stegosaurus/
- ↑ SOCHA, Vladimír. Dinosauří statistika roku 2020. OSEL.cz [online]. 8. července 2020. Dostupné online.
- ↑ http://www.pravek.info/novinky/adratiklit-horsky-jester-z-maroka/
- ↑ Oliver W. M. Rauhut, José Luis Carballido & Diego Pol (2021). First Osteological Record of a Stegosaur (Dinosauria, Ornithischia) from the Upper Jurassic of South America. Journal of Vertebrate Paleontology. e1862133. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1862133
LiteraturaEditovat
- Sereno, P. & Z.-M. Dong (1992). The skull of the basal stegosaur Huayangosaurus taibaii and a cladistic diagnosis of Stegosauria. Journal of Vertebrate Paleontology 51: 318-343
- Marsh, O. C. (1877). "New order of extinct Reptilia (Stegosauria) from the Jurassic of the Rocky Mountains." American Journal of Science, 14(ser.3):513-514.
- Mateus, Octávio; Maidment, Susannah C. R.; and Christiansen, Nicolai A. (2009). "A new long-necked 'sauropod-mimic' stegosaur and the evolution of the plated dinosaurs" (pdf). Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences online. doi:10.1098/rspb.2008.1909. http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/early/2009/02/21/rspb.2008.1909.full.pdf+html.
- Maidment, Susannah C. R.; Norman, David B.; Barrett, Paul M.; and Upchurch, Paul (in press). "Systematics and phylogeny of Stegosauria (Dinosauria: Ornithischia)". Journal of Systematic Palaeontology 6: 367. doi:10.1017/S1477201908002459.
- Carpenter, K., Miles, C. A., and Cloward, K. (2001). "New Primitive Stegosaur from the Morrison Formation, Wyoming", in Carpenter, Kenneth(ed) The Armored Dinosaurs. Indiana University Press. ISBN 0-253-33964-2, 55–75.
- Marco Romano (2017). Disparity vs. diversity in Stegosauria (Dinosauria, Ornithischia): cranial and post-cranial sub-dataset provide different signals. Historical Biology. doi: http://dx.doi.org/10.1080/08912963.2017.1397655 (http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/08912963.2017.1397655)
- Hao Baoqiao, et al. (2018). History and evolution of stegosaurs in China. Geological Bulletin of China 37(10): 1777-1782. doi: http://dzhtb.cgs.cn/ch/reader/view_abstract.aspx?file_no=20181002&flag=1[nedostupný zdroj]
Česká literaturaEditovat
- Socha, V. (2009). Úžasný svět dinosaurů. Triton, Praha (ISBN 978-80-7387-276-2)
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stegosauria na Wikimedia Commons
- Informace na webu Palaeos (anglicky)
- Informace na webu Kheper (anglicky)
- Český článek o stegosaurech na webu DinosaurusBlog (česky)