Fona („počátek“) byl rod menšího ptakopánvého dinosaura z čeledi Thescelosauridae, žijícího v období počínající pozdní křídy (věk cenoman, před 99 miliony let) na území Severní Ameriky. Podobně jako jeho blízký vývojový příbuzný, rod Oryctodromeus, patrně dokázal hrabat v zemi a trávil značnou část svého času ve vyhloubených podzemních doupatech.[1]

Jak číst taxoboxFona
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 99,4 až 99,2 milionu let
alternativní popis obrázku chybí
Oryctodromeus, blízce příbuzný rod.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádNeornithischia
ČeleďThescelosauridae
PodčeleďThescelosaurinae
RodFona
Binomické jméno
Fona herzogae
Avrahami et al., 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objev a popis

editovat

Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Cedar Mountain, konkrétně ve vrstvách členu (spodní) Mussentuchit. Lokalita objevu se nachází v okresu Emery na území amerického státu Utah. Fosilie pocházejí z období počínající pozdní křídy, ze začátku geologického věku cenoman (stáří asi 99,4 až 99,2 milionu let). Typový exemplář nese označení NCSM 33548 a bylo o něm pojednáno předběžně již na několika paleontologických konferencích mezi lety 2015 a 2023.[2] Dále bylo objeveno několik fragmentárních fosilií dalších jedinců, včetně mláďat. Formálně byl tento taxon popsán v červenci roku 2024.[3] Jméno Fona znamená "počátek" a je odvozeno z jazyka domorodého mikronéského lidu zvaného Čamorové. Druhové jméno herzogae je poctou Lise Herzogové, objevitelce lokality "Mini Troll", na které byly fosilie dinosaura nalezeny.

Fona byl relativně malý býložravý dinosaurus. Pokud byl stejně velký jako Oryctodromeus, pak se jeho délka v dospělosti pohybovala kolem 2,1 metru[4] a jeho hmotnost dosahovala zhruba 20 kg.[5][6]

Paleoekologie

editovat

Fona je rod významný tím, že stejně jako u rodu Oryctodromeus vykazuje schopnost hrabat nory, jakožto unikátní ekologickou adaptaci.[7][8] Stejnou schopnost měli také jeho nejbližší vývojoví příbuzní, tedy severoamerické rody Oryctodromeus a Thescelosaurus a možná také čínské taxony Jeholosaurus a Changchunsaurus.[9][10]

Reference

editovat
  1. Socha, V. (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 58-59)
  2. Avrahami, Haviv M.; Makovicky, Peter J.; Zanno, Lindsay E. (2023). An exceptional assemblage of new orodromine dinosaurs from the poorly-characterized mid-Cretaceous of North America. 14th Symposium on Mesozoic Terrestrial Ecosystems and Biota. Vol. 306. pp. 261–264.
  3. Avrahami, Haviv M.; Makovicky, Peter J.; Tucker, Ryan T.; Zanno, Lindsay E. (2024). A new semi‐fossorial thescelosaurine dinosaur from the Cenomanian‐age Mussentuchit Member of the Cedar Mountain Formation, Utah. The Anatomical Record.
  4. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 43). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  5. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 276 (anglicky)
  6. L. J. Krumenacker, David J. Varricchio, Chris Organ, Jacob D. Gardner, Brooks B. Britt & Clint Boyd (2024). Osteology and phylogenetic relationships of the mid-Cretaceous neornithischian dinosaur Oryctodromeus cubicularis Varricchio, 2007. Journal of Vertebrate Paleontology. e2330581. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2024.2330581
  7. SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online.  (česky)
  8. http://www.eartharchives.org/articles/the-dinosaurs-that-dug-their-own-grave/
  9. SOCHA, Vladimír. Thescelosaurus možná hrabal nory. OSEL.cz [online]. 6. května 2019. Dostupné online.  (česky)
  10. David J. Button & Lindsay E. Zanno (2023). Neuroanatomy of the Late Cretaceous Thescelosaurus neglectus (Neornithischia: Thescelosauridae) reveals novel ecological specialisations within Dinosauria. Scientific Reports. 13: 19224. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-023-45658-3

Literatura

editovat

Česká literatura

editovat

Externí odkazy

editovat