Datel černý
Datel černý (Dryocopus martius) je velký druh šplhavce z čeledi datlovitých (Picidae).
 Datel černý | |
|---|---|
 Samec datla černého | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | šplhavci (Piciformes) |
| Čeleď | datlovití (Picidae) |
| Rod | datel (Dryocopus) |
| Binomické jméno | |
| Dryocopus martius (Linnaeus, 1758) | |
 Mapka s rozšířením (zeleně)
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
TaxonomieEditovat
PopisEditovat
- Délka těla: 40–46 cm
- Rozpětí křídel: 67–73 cm
- Hmotnost: 250–370 g.
Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu na týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.
HlasEditovat
V letu se ozývá zvučným „kri kri kri“, v sedě pronikavým „kliééé“. Jarní bubnování je hlasité, oproti strakapoudům poněkud pomalejší, přednášené ve výbušných sériích dlouhých 1,75–3 sekundy (samec bubnuje déle než samice).[2][4]
RozšířeníEditovat
Druh s palearktickým typem rozšíření. Areál sahá od severního Španělska a Skandinávie až po východní Sibiř a Japonsko. Stálý pták. V minulosti se rozšíření v Evropě značně měnilo v souvislosti s odlesňováním a následným zaváděním jehličnatých monokultur.[2] Celoevropská populace nyní čítá více než 740 000 párů a je považována za stabilní.[5]
Výskyt v ČeskuEditovat
V ČR hnízdí na celém území, hlavně v pahorkatinách a horách, ale ve vhodném prostředí i v nížinách. Celková početnost byla v letech 1985–1989 odhadnuta na 3000–6000 párů, v období let 2001–2003 na 4000–8000 párů.[2][6]
BiotopEditovat
Vyskytuje se ve starých borových, smíšených a bukových lesích.[4]
HnízděníEditovat
Hnízdí jednotlivě, monogamně. Některé páry spolu setrvávají pouze jednu hnízdní sezónu, jiné se udržují po několik let. Tok začíná již v polovině února a provází ho časté bubnování a volání. Hnízdo je v dutině stromu, obvykle narušeném uvnitř, v ČR nejčastěji v buku, jedli a borovici ve výšce 8–12 m. Vytesání hnízda trvá 10–28 dnů a tesá je obvykle jen samec. Hotová dutina je hluboká 47–57 cm a široká 12–20 cm, s okrouhlým nebo svisle oválným vletovým otvorem o průměru 6–11 × 8–11 cm. Obvykle bývá využívána po řadu let, některé páry však tesají každý rok novou. Hnízdí 1× ročně od dubna do srpna, s případnými náhradními snůškami. Samice snáší 3–5 čistě bílých vajec o rozměrech 34,4 × 25,4 mm. Inkubace začíná od snesení 4. vejce a trvá 12–14 dnů, na vejcích sedí oba ptáci, přičemž v noci vždy jen samec, zatímco samice nocuje v jiné dutině poblíž hnízda. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Oči se jim otevírají po 10 dnech, v 17 dnech začínají vyhlížet z dutiny a hnízdo opouštějí ve stáří 24–28 dnů. S rodiči setrvávají další 1–2 měsíce, poté se rodina rozpadá. Pohlavně dospívají v prvním roce života. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 28 let.[2]
PotravaEditovat
Živí se především ve dřevě žijícími brouky (lýkožrouty, kousavci, tesaříky) a mravenci, méně housenkami motýlů a měkkýši. Vzácně se v potravě objevuje také rostlinná složka tvořená semeny a plody. Potravu dobývá silným dlátovitým zobákem z kmenů nebo kořenových náběhů stromů, méně často ji sbírá na povrchu kůry nebo na zemi.[2] K dostání kořisti z těžko dostupných míst mu napomáhá dlouhý lepkavý jazyk se zoubky na konci.
VýznamEditovat
Datel černý je v lese prospěšným druhem. Nejenže konzumuje dřevokazné druhy mravenců, ke kterým se žádný jiný druh šplhavce nedokáže v takovém rozsahu dostat, ale jeho dutiny používá k hnízdění a nocování řada dalších druhů ptáků užitečných pro les, jako holub doupňák, sýc rousný nebo kavka obecná.[2]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e f g HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ BioLib.cz – Dryocopus martius (datel černý) - Poddruhy [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ BUEFIELD, I.; BOMMEL, F. van. Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. Cambridge: BirdLife International, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0946888535. Archivováno 28. 4. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu datel černý na Wikimedia Commons - Galerie datel černý na Wikimedia Commons
- BioLib.cz – Dryocopus martius (datel černý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
