Šplhavci
Šplhavci (Piciformes) jsou rozsáhlý řád ptáků, k nimž patří datli, tukani, vousáci, medozvěstky, leskovci, lenivky, vousáci, bradáčky a barbeti.
 Šplhavci | |
|---|---|
 strakapoud velký (Dendrocopos major) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | šplhavci (Piciformes) Meyer & Wolf, 1810 |
| Sesterská skupina | |
| srostloprstí (Coraciiformes) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
SystematikaEditovat
Do řádu šplhavců se k roku 2022 řadilo následujících 9 čeledi:[1][2]
- leskovcovití (Galbulidae)
- lenivkovití (Bucconidae)
- vousákovití (Capitonidae)
- bradáčkovití (Semnornithidae)
- tukanovití (Ramphastidae)
- barbetovití (Megalaimidae)
- vousáčkovití (Lybiidae)
- medozvěstkovití (Indicatoridae)
- datlovití (Picidae)
Tento rozsáhlý řád zahrnuje kolem 450 druhů ptáků, z nichž nejpočetnější čeleď datlovitých tvoří zhruba polovinu z nich.[3] Vnitřní systematika řádu je předmětem probíhajících vědeckých debat a výzkumů.[4][5]
PopisEditovat
Šplhavci mají obvykle nápadný zobák: ten však může nabývat různých forem zejména v závislosti na typu přijímané potravy. Zatímco datlovití mají zobák obvykle dlouhý a ostrý, protože jim slouží k tesání do dřeva, vousákovití se živí živočišnou potravou, a mají tak spíše tlustý zobák. Tukani mají notoricky známý velký zobák, určený k získávání plodů a manipulaci s nimi.[6]
Ti šplhavci, kteří se živí hmyzem, mají dlouhý jazyk s malými háčky. Prsty jsou u některých známých druhů přizpůsobené ke šplhání po svislých kmenech. Dva prsty v tom případě směřují dopředu a dva dozadu. Jejich silný a pružný ocas jim poskytuje oporu při šplhání a tlumí údery zobáku.
RozšířeníEditovat
Šplhavci obývají celý svět kromě Austrálie a Antarktidy. Žijí hlavně v lesích.[3] V ČR žije 10 druhů; všechny druhy jsou chráněné.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Jacamars, puffbirds, barbets, toucans, honeyguides [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Woodpeckers [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b piciform | Characteristics, Habitat, Examples, & Facts. www.britannica.com [online]. Britannica.com [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DUFORT, Matthew J. An augmented supermatrix phylogeny of the avian family Picidae reveals uncertainty deep in the family tree. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2016-01-01, roč. 94, s. 313–326. Dostupné online [cit. 2022-05-13]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2015.08.025. (anglicky)
- ↑ WEBB, David Matthew; MOORE, William S. A phylogenetic analysis of woodpeckers and their allies using 12S, Cyt b, and COI nucleotide sequences (class Aves; order Piciformes). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2005-08-01, roč. 36, čís. 2, s. 233–248. Dostupné online [cit. 2022-05-13]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2005.03.015. (anglicky)
- ↑ BioLib.cz – Piciformes (šplhavci) [online]. BioLib.cz [cit. 2008-10-19]. Dostupné online.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu šplhavci na Wikimedia Commons
