Plži

třída měkkýšů

Plži (Gastropoda), dříve též břichonožci, hovorově známi jako šneci a slimáci, jsou třída bezobratlých živočichů z kmene měkkýšů. Zástupci plžů se vyskytují ve slané vodě, v mořích i na souši.

Jak číst taxoboxPlži
alternativní popis obrázku chybí
Různí zástupci plžů
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenměkkýši (Mollusca)
Třídaplži (Gastropoda)
Cuvier, 1795[1]
Klady
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o extrémně velkou a diverzifikovanou skupinu živočichů s více než 65 tisíci popsanými druhy.

SystematikaEditovat

Bylo popsán více než 65 tisíc recentních druhů,[2] avšak celkový počet druhů plžů může překročit 100, možná i 150 tisíc.[3]

Plži se mohou dělit na vodní a suchozemské. Podle tradičního systému se plži dělí na předožábré, zadožábré a plicnaté. Předožábří mají žábry před srdcem a nacházejí se v plášťové dutině (část těla, která komunikuje s vnějším prostředím), zadožábří potom až za srdcem. Plicnatí plži mají plicní vaky, které vznikly prokrvením plášťové dutiny.

Existuje vícero systémů plžů:

PopisEditovat

Související informace naleznete také v článku Anatomie měkkýšů.

Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě.

Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy. Orgány mají uschované v útrobním vaku. Potravu rozřežou pomocí jazykové pásky, která připomíná pilu.

Anatomie a fyziologieEditovat

Stavba tělaEditovat

 
Ulity sultánky antilské

Měkké nečlánkované tělo bez končetin, které je pokryté jednovrstevnou pokožkou.

Má mnoho slizových žláz. Tělo se skládá ze svalnaté nohy, útrobního vaku a hlavy s jedním či dvěma páry tykadel (pár tykadel slouží jako hmatový orgán, oči jsou u jejich báze, v případě dvou párů jsou na delších tykadlech miskovitá očka, kratší mají funkci hmatovou). Měkké tělo bývá zpravidla kryto nepárovou schránkou (ulitou).

RozměryEditovat

Rozměry plžů jsou vysoce variabilní a sahají od jednoho milimetru až takřka do pojeden metr. Vůbec jedním z nejmenších plžů je jihočínský suchozemský šnek Angustopila dominikae, jehož ulita je vysoká méně než 1 mm (holotyp druhu má ulitu vysokou jen 0,86 mm).[7] Největším žijícím druhem plže s ulitou je trumpetovka australská (Syrinx aruanus), jejíž ulita může v krajních případech měřit až 91 centimetrů.[8] Největší druh nahého plže je zej kravský (Aplysia vaccaria), který může dosahovat délky až 99 cm a váhy 14 kg.[9]

Dýchací soustavaEditovat

Dýchají pomocí žaber (předožábří a zadožábří), u některých druhů se druhotně vyvinul plicní vak (plicnatí).

Cévní soustavaEditovat

Je otevřená a je zde hustá síť tepen, žil a vlásečnic. Mají srdce s jednou předsíní a jednou komorou.

Nervová soustavaEditovat

Tvořena párovými gangliemi, neboli uzlinami. Uzliny jsou propojeny nervovými vlákny. Nervová vlákna vedou také do smyslových orgánů, například očí.

Rozmnožovací soustavaEditovat

Jsou to hermafrodité i gonochoristé. Vývoj je přímý (z vajíček se líhnou malí jedinci podobní dospělcům – např. u suchozemských druhů) i nepřímý (z vajíček se líhnou larvy nepodobné dospělcům, které musí prodělat metamorfózu, čili přeměnu – např. u mořských plžů)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. CUVIER, G. Second mémoire sur l'organisation et les rapports des animaux à sang blanc, dans lequel on traite de la structure des Mollusques et de leur division en ordres, lu à la Société d'histoire naturelle de Paris, le 11 Prairial, an III. Magazin Encyclopédique, ou Journal des Sciences, des Lettres et des Arts. 1795, roč. 2, s. 433–449. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-25. (francouzsky) 
  2. gastropod | class of mollusks | Britannica.com. archive.ph [online]. 2016-03-08 [cit. 2022-03-26]. Dostupné online. 
  3. BUNJE, Paul. The Gastropoda. ucmp.berkeley.edu [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné online. 
  4. Ponder W. & Lindberg D. R. 1997. Towards a phylogeny of gastropod molluscs; an analysis using morphological characters. Zoological Journal of the Linnean Society, 119: 83-265.
  5. Bouchet P. & Rocroi J.-P. (Ed.); Frýda J., Hausdorf B., Ponder W., Valdes A. & Warén A. 2005. Classification and nomenclator of gastropod families. Malacologia: International Journal of Malacology, 47(1-2). ConchBooks: Hackenheim, Germany. ISBN 3-925919-72-4. Issn = 0076-2997. 397 pp. http://www.vliz.be/Vmdcdata/imis2/ref.php?refid=78278
  6. BOUCHET, Philippe; ROCROI, Jean-Pierre; HAUSDORF, Bernhard; KAIM, Andrzej; KANO, Yasunori; NÜTZEL, Alexander; PARKHAEV, Pavel. Revised Classification, Nomenclator and Typification of Gastropod and Monoplacophoran Families. S. 1–526. Malacologia [online]. 2017-12. Roč. 61, čís. 1–2, s. 1–526. DOI 10.4002/040.061.0201. (anglicky) 
  7. PÁLL-GERGELY, Barna; HUNYADI, András; JOCHUM, Adrienne. Seven new hypselostomatid species from China, including some of the world’s smallest land snails (Gastropoda, Pulmonata, Orthurethra). ZooKeys. 2015-09-28, roč. 523, s. 31–62. Dostupné online [cit. 2022-03-26]. ISSN 1313-2970. DOI 10.3897/zookeys.523.6114. PMID 26478698. (anglicky) 
  8. TAYLOR, John D.; GLOVER, Emily A. Food of giants – field observations on the diet of Syrinx aruanus (Linnaeus, 1758) (Turbinellidae) the largest living gastropod. In: WELLS, F. E.; WALKER, D. I.; JONES, D. S. The Marine Flora and Fauna of Dampier, Western Australia. Perth: Western Australian Museum, 2003. Dostupné online. (anglicky)
  9. Largest sea slug. Guinness World Records [online]. [cit. 2022-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat