Wikipedie

Portál:Rostliny

e

Vítejte na portálu Rostliny
Diversity of plants image version 5.png

Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.

Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.

Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplínː vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.

Na české wikipedii je v současné době již zhruba 5500 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvech – fytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.

Z naší přírody

20140118Baumhasel Hockenheim8.jpg

Některé druhy dřevin, například lísky nebo olše, zakládají své kvetení již na podzim předcházejícího roku a přes zimu tak na nich můžeme spatřit přezimující jehnědy. U lísky turecké (Corylus colurna) jsou zprvu krátké a zelené, průběhu zimního období zhnědnou a vyrostou do délky 8 až 12 centimetrů.

Líska turecká je jednodomý, opadavý, nevysoký strom pocházející z jihovýchodní Evropy, Kavkazu a jihozápadní Asie. V České republice bývá často vysazována v městských zahradách a parcích jako okrasná dřevina, buď jako solitéra, nebo v lemech podél cest či na zpevnění svahů. Do českých zemí byla introdukována v roce 1865, počátkem nového tisíciletí bylo zjištěno, že místy zplaňuje i do volné přírody. Její oříšky v bohatě třepeném obalu jsou menší a mají tvrdší skořápku než líska obecná, jsou však obdobně chutné a výživné.


Více...

Z exotiky

Galgán nachový

Galgán (Alpinia), česky též alpinie, je rod rostlin z čeledi zázvorníkovité. Jsou to vytrvalé, často robustní byliny s nepravým stonkem tvořeným bázemi listů, nezřídka s nápadnými květenstvími. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje asi 250 druhů a je široce rozšířen v tropech a subtropech Asie, vyskytuje se také v Tichomoří a Austrálii.

Galgány jsou v tropecha subtropech a ve sklenících botanických zahrad pěstovány jako okrasné rostliny. Galgán lékařský je podobně jako řada dalších druhů tradičně využíván v medicíně. Některé druhy slouží zejména v asijské kuchyni jako koření a získávají se z nich silice.

Více...

Systematika

Biological classification L Pengo-cs.svg

Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), dohromady tvořící skupinu zelených rostlin (Viridiplantae či Chloroplastida), a dále tři méně početné skupiny, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin: ruduchy, glaukofyty a nově objevená Rhodelphidia, tvořená jednobuněčnými bičíkatými predátory, jejichž plastid ztratil schopnost fotosyntézy.

Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromuː játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Na počátku rostlin cévnatých stojí plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů.

Vývojově původnější skupinou semenných rostlin jsou rostliny nahosemenné. Svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi "živoucí fosílie". Najdeme mezi nimi však i stále progresivní skupiny, například jehličnany. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako "nižší dvouděložné", a dále na dvě velké monofyletické třídyː jednoděložné a pravé dvouděložné.

Více...

Zajímavý Článek

Flower jtca001.jpg

Hvězdnicovité (Asteraceae) jsou čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvězdnicotvarých. Jejich název je odvozen z latinského slova aster a to z řeckého ἀστήρ (astér), oboje značící hvězdu, již připomíná jejich rozkvetlý úbor. Jsou vůbec nejpočetnějších čeledí krytosemenných rostlin, obsahují přes 1 600 rodů a více než 23 000 druhů a jsou rozšířeny po celém světě), hlavně v sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v horách tropů a subtropů. V ČR roste přes 110 rodů a více než 500 druhů včetně notoricky známých květin jako slunečnice, sedmikráska, kopretina či heřmánek. Patří sem i taxonomicky složité rody jako jestřábník (Hieracium), pampeliška (Taraxacum) nebo Chrpa (Centaurea). Jsou to jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, ale i polokeře a keře, v tropech vzácně i liány a stromy. Zahrnují rostliny s mléčnicemi i bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. Listy jsou střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo členěné, méně často složené, vždy však bez palistů. Jejich květy jsou uspořádané v květenství nazývaném úbor.

Některé mají význam jako zdroj léčiv (heřmánek, podběl, měsíček) a jako zdroj poživatin (saláty, artyčoky, topinambury, čekanka). Významnou olejninou je slunečnice roční. Využívány jsou také jako krmivo pro hospodářská zvířata a pro ptáky nebo jako biomasa pro energetiku. Obrovský počet druhů je pěstován a šlechtěn pro okrasu.

Více...

Obrázek měsíce

Žlutě květoucí větévka vilínu, v pozadí zasněžená krajina
Květy vilínů rozkvétají uprostřed zimy

Zajímavosti

Víte, že ...
Maranta dokáže díky ztlustlině na řapíku zvané pulvinus pohybovat listy (zrychlený záznam)

... plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?

... květy masonií jsou opylovány hlodavci?

... exemplář fíkovníku banyánu pojmenovaný "Thimmamma Marrimanu" a rostoucí v Indii ve státě Ándhrapradéš zabírá plochu asi 2 ha (20 000 m²) a má přes 1600 vzdušných kořenů?

... bazalka indická, zvaná též Tulsi, je v hinduismu považována za avatár (vtělení) bohyně Lakšmí a uctívána při domácích pobožnostech?

... jeden strom kadidlovníku pravého dokáže za rok vyprodukovat 2–3 kg pryskyřice – surového kadidla nejvyšší jakosti?

Kapka poezie

Giardino bardini, cipresso.JPG

Mám cypřiš rád, to pravý
marabout zahrad jest;
meč zeleně své tmavý
on tyčí v azur hvězd.

Své protkne ostřím dýky
hruď nebe, ze všech stran
že tekou ohně šiky
z azuru modrých ran.


(Robert de Montesquiou; ze sbírky Moderní básníci francouzští. Vyd. J. R. Vilímek, okolo 1893)

Kategorie

Informace

e

Nové články

(P) - pahýl, (R) - komplexní rozšíření již založeného článku

e

Kvalitní články

e

Na čem je aktuálně potřeba pracovat?
  • Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou {{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Spolupracovali či spolupracují: OJJ, Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
  • Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Portál:Rostliny&oldid=16493678“