Otevřít hlavní menu
Wikipedie

Portál:Rostliny

e

Vítejte na portálu Rostliny
Diversity of plants image version 5.png

Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.

Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.

Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplínː vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.

Na české wikipedii je v současné době již zhruba 5500 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvech – fytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.

Z naší přírody

Euonymus verrucosus 9157.jpg
Poměrně neobvyklou růžovou barvu získávají na podzim listy a dužnaté tobolky plodů brslenu bradavičnatého (Euonymus verrucosus). Tento drobný až středně velký keř u nás roste na jihu a jihozápadě Moravy, kde obývá světlé listnaté lesy, slunné svahy porostlé křovinami a teplá, chráněná údolí. Jeho celkový areál zasahuje přes východní Evropu až do Asie. Pro nádherně vybarvené podzimní listy a dekorativní plody se někdy vysazuje jako okrasná dřevina do parků a protože snáší sestřihování, i do živých plotů. Ze semen se v minulosti lisoval olej na svícení a k výrobě mýdel, z kůry kořenů se získával latex pro výrobu pryže a lesklé žluté dřevo se používalo k drobným řezbářským pracím. Je jedovatý.

Více...

Z exotiky

Syzygium malaccense, Mangunharjo Orchard, Dlingo, Yogyakarta crop.JPG

Hřebíčkovec malacký (Syzygium malaccense) je vysoký, tropický, stálezelený, listnatý strom, druh z početného rodu hřebíčkovec řazeného do čeledi myrtovitých. Původní je patrně v oblasti Indočíny, v současnosti se vyskytuje pantropicky v oblastech s vyššími srážkami, nesnáší dlouho trvající období sucha. Je nápadnou kauliflorní dřevinou vytvářející na starších, dřevnatých větvích i kmeni květy a následně i plody, které jsou jedlé a konzumují se syrové nebo vařené. Z křehké dužiny se vyrábí různé sirupy, želé nebo se kombinují s jinými kyselými plody, slouží také pro výrobu vína nebo chlazených osvěžujících nápojů. Tvrdé a těžké dřevo se využívá pro stavební účely.

Více...

Systematika

Biological classification L Pengo-cs.svg

Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), ruduchy a glaukofyty. Druhé dvě, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin, se někdy zařazují do společné, ale parafyletické skupiny Biliphyta, zatímco všechny ostatní rostliny počínaje řasami jsou považovány za zelené rostliny (Viridiplantae).

Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromuː játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Na počátku rostlin cévnatých stojí plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů.

Vývojově původnější skupinou semenných rostlin jsou rostliny nahosemenné. Svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi "živoucí fosílie". Najdeme mezi nimi však i stále progresivní skupiny, například jehličnany. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako "nižší dvouděložné", a dále na dvě velké monofyletické třídyː jednoděložné a pravé dvouděložné.

Více...

Zajímavý Článek

Picea Pungens Young Cones.jpg

Nahosemenné rostliny (Gymnospermae) jsou tradičním označením pro skupinu semenných rostlin, do které patří jehličnany, cykasy, jinany a liánovcotvaré rostliny. Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristickéː jejich semeno na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin krytosemenných není ukryto v plodu, ale volně leží na plodolistu, z něhož později vzniká podpůrná šupina. Oproti starším představám, podle nichž představovaly z evolučního hlediska mezistupeň mezi kapraďorosty a krytosemennými, moderní fylogenetické výzkumy chápou recentní nahosemenné rostliny (souhrnně označované nově jako Acrogymnospermae, jako monofyletickou sesterskou skupinu širšího kladu, z něhož se později odvětvují i krytosemenné; oddělení obou větví je odhadováno na dobu před více než 300 miliony let, do období karbonu. V současnosti zahrnují zhruba 1000 druhů v 83 rodech a 12–14 čeledích (pro srovnání, krytosemenných je udáváno až na 300 000 druhů).


Více...

Obrázek měsíce

Болотные Кипарисы на озере Сукко.jpg
Podzimně zbarvený hájek tisovců dvouřadých v Krasnodarském kraji v Rusku

Zajímavosti

Víte, že ...
Maranta dokáže díky ztlustlině na řapíku zvané pulvinus pohybovat listy (zrychlený záznam)

... plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?

... květy masonií jsou opylovány hlodavci?

... exemplář fíkovníku banyánu pojmenovaný "Thimmamma Marrimanu" a rostoucí v Indii ve státě Ándhrapradéš zabírá plochu asi 2 ha (20 000 m²) a má přes 1600 vzdušných kořenů?

... bazalka indická, zvaná též Tulsi, je v hinduismu považována za avatár (vtělení) bohyně Lakšmí a uctívána při domácích pobožnostech?

... jeden strom kadidlovníku pravého dokáže za rok vyprodukovat 2–3 kg pryskyřice – surového kadidla nejvyšší jakosti?

Kapka poezie

Giardino bardini, cipresso.JPG

Mám cypřiš rád, to pravý
marabout zahrad jest;
meč zeleně své tmavý
on tyčí v azur hvězd.

Své protkne ostřím dýky
hruď nebe, ze všech stran
že tekou ohně šiky
z azuru modrých ran.


(Robert de Montesquiou; ze sbírky Moderní básníci francouzští. Vyd. J. R. Vilímek, okolo 1893)

Kategorie

Informace

e

Nové články

(P) - pahýl, (R) - komplexní rozšíření již založeného článku

e

Kvalitní články

e

Na čem je aktuálně potřeba pracovat?
  • Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou {{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Spolupracovali či spolupracují: OJJ, Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
  • Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Portál:Rostliny&oldid=16493678“