Portál:Rostliny

e

Vítejte na portálu Rostliny
Diversity of plants image version 5.png

Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.

Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.

Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplín: vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.

Na české wikipedii je v současné době již zhruba 6000 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvech – fytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.

Z naší přírody

Květ ocúnu

Na vlhčích loukách rozkvétají na konci léta či začátkem podzimu nápadné květy ocúnů jesenních. Zajímavostí přitom je, že rostlina v době kvetení nemá žádné zelené orgány. Nadzemní část květu o velikosti do 15 cm je narůžovělá až tmavě fialová, s dlouhou bělavou trubkou; dalších asi 15–20 cm trubky je skryto pod zemí, což z květu ocúnu činí nejdelší květ mezi evropskými druhy vůbec. Semeník je ukryt hluboko v zemi. Teprve po přezimování pod zemí je plod (tobolka) vynesen silnou lodyhou nad zem, kde dozrává.

Ocún jesenní je rozšířen ve většině Evropy, s oblibou je pěstován jako okrasná rostlina i leckde mimo tuto oblast. V teplých nížinách vyhledává polostín, v horách slunná stanoviště. Celá rostlina je prudce jedovatá, možná je dokonce i otrava skrze mléko ovcí a koz, které ocún zkonzumovaly. I přesto byl po staletí sbírán jako léčivá rostlina.

Více…

Z exotiky

Afrocarpus falcatus Common Yellowwood ყვითელი ხე (2).jpg

Afrocarpus falcatus je stálezelený dvoudomý jehličnatý strom, jenž se vyskytuje převážně na jihovýchodě a jihu Afriky. Bývá zde obvykle součástí lesní vegetace na horských návětrných svazích v blízkosti mořského pobřeží. V přírodě dorůstá do výšky okolo 45 m. Plod je kulovitý, má 1 až 2 cm v průměru, ve zralosti je žlutý až světle červenavě hnědý. Má tvrdé, dřevnaté, vnější osemení, pod nímž je mastný aril (epimatium), který je pro lidi poživatelný (má však pryskyřičnou pachuť) a v něm je uloženo vlastní semeno. Hlavními rozptylovači semen jsou netopýři a ptáci. Dřevo tohoto stromu je považováno za velmi kvalitní, má žlutou až žlutohnědou barvu v celém rozsahu, bez rozdílu mezi jádrem a bělí. Je tvrdé, neštípe se a ve vodě je odolné. Strom bývá kvůli svému atraktivnímu vzhledu také vysazován podél silnic i ve městech, v protierozních pásech a jako větrolam.

Rod Afrocarpus vznikl v roce 1989 vydělením z rodu nohoplod (Podocarpus), morfologickým důvodem byla absence dužnatého obalu ve spodní části zralého semene.

Více…

Systematika

Biological classification L Pengo-cs.svg

Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), dohromady tvořící skupinu zelených rostlin (Viridiplantae či Chloroplastida), a dále tři méně početné skupiny, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin: ruduchy, glaukofyty a nově objevená Rhodelphidia, tvořená jednobuněčnými bičíkatými predátory, jejichž plastid ztratil schopnost fotosyntézy.

Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromu: játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Na počátku rostlin cévnatých stojí plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů.

Vývojově původnější skupinou semenných rostlin jsou rostliny nahosemenné. Svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi „živoucí fosílie“. Najdeme mezi nimi však i stále progresivní skupiny, například jehličnany. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako „nižší dvouděložné“, a dále na dvě velké monofyletické třídy: jednoděložné a pravé dvouděložné.

Více…

Zajímavý Článek

Шайтантау (заказник).jpg

Lesostep je jeden ze zemských biomů, v němž se přirozeně dynamicky prolíná zóna travnatých stepí se společenstvy temperátních opadavých listnatých nebo jehličnatých lesů. Vzhledem ke komplexní struktuře lesostepní krajiny tvořené mozaikou biotopů a jejich ekotonů zde bývá větší diverzita druhů než v přiléhajících biomech. Lesostepi se nacházejí ve východní Evropě až po jižní Ural a dále v jižních oblastech Sibiře, v jihozápadoasijské Íránské vysočině a ve Střední Asii. Dále se vyskytují též v Prérijních provinciích jižní Kanady nebo na jižní polokouli v Patagonii. Do České republiky zasahuje zóna lesostepi jen okrajově na jižní Moravu a do severozápadních Čech.

Lze rozlišovat různé podoby lesostepí. Mohou to být světlé otevřené lesy či rozvolněné parkovité porosty v mírně zvlněné krajině či naopak tzv. expoziční lesostepi, kdy stepní suché trávníky jsou rozloženy na exponovaných jižních svazích a lesy naopak na odvrácených severních stranách kopců a v údolích. Poměr lesní a nelesní složky je přitom vždy dynamický a stejně jako hranice obou sousedních biomů se proměňuje a posouvá v prostoru a čase. Faunu i flóru lesostepi tvoří zástupci obou přiléhajících pásem (temperátních a boreálních lesů a stepí).

Více…

Obrázek měsíce

Zajímavosti

Víte, že…
Maranta dokáže díky ztlustlině na řapíku zvané pulvinus pohybovat listy (zrychlený záznam)

… plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?

… květy masonií jsou opylovány hlodavci?

… exemplář fíkovníku banyánu pojmenovaný „Thimmamma Marrimanu“ a rostoucí v Indii ve státě Ándhrapradéš zabírá plochu asi 2 ha (20 000 m²) a má přes 1600 vzdušných kořenů?

novokaledonský endemit Parasitaxus ustus je jediným známým parazitickým jehličnanem?

… jeden strom kadidlovníku pravého dokáže za rok vyprodukovat 2–3 kg pryskyřice – surového kadidla nejvyšší jakosti?

Kapka poezie

Giardino bardini, cipresso.JPG

Mám cypřiš rád, to pravý
marabout zahrad jest;
meč zeleně své tmavý
on tyčí v azur hvězd.

Své protkne ostřím dýky
hruď nebe, ze všech stran
že tekou ohně šiky
z azuru modrých ran.


(Robert de Montesquiou; ze sbírky Moderní básníci francouzští. Vyd. J. R. Vilímek, okolo 1893)

Kategorie

Informace

e

Nové články

(P) – pahýl, (R) – komplexní rozšíření již založeného článku

e

Kvalitní články

e

Na čem je aktuálně potřeba pracovat?
  • Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou {{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Spolupracovali či spolupracují: OJJ, Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
  • Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy