|
e
Vítejte na portálu Rostliny
Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.
Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.
Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplínː vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.
Na české wikipedii je v současné době již více než 5200 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvech – fytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.
|
|
|
Z naší přírody
|
Některé druhy dřevin, například lísky nebo olše, zakládají své kvetení již na podzim předcházejícího roku a přes zimu tak na nich můžeme spatřit přezimující jehnědy. U lísky turecké (Corylus colurna) jsou zprvu krátké a zelené, průběhu zimního období zhnědnou a vyrostou do délky 8 až 12 centimetrů.
Líska turecká je jednodomý, opadavý, nevysoký strom pocházející z jihovýchodní Evropy, Kavkazu a jihozápadní Asie. V České republice bývá často vysazována v městských zahradách a parcích jako okrasná dřevina, buď jako solitéra, nebo v lemech podél cest či na zpevnění svahů. Do českých zemí byla introdukována v roce 1865, počátkem nového tisíciletí bylo zjištěno, že místy zplaňuje i do volné přírody. Její oříšky v bohatě třepeném obalu jsou menší a mají tvrdší skořápku než líska obecná, jsou však obdobně chutné a výživné.
Více...
|
|
Z exotiky
|
Bazalka indická (Ocimum tenuiflorum), též bazalka posvátná (Ocimum sanctum) či Tulsi, je aromatická vytrvalá rostlina nebo polokeř z čeledi hluchavkovitých. Pochází z Indického subkontinentu, je ale široce pěstována v celé jihovýchodní Asii, a to především z medicínských, kulinářských a náboženských důvodů. Obsahuje množství aromatických silic, proto je využívána na bylinný čaj a v ajurvédské léčbě. Pro hinduisty je posvátnou rostlinou a je uctívána jako jeden z avatárů (vtělení) bohyně Lakšmí. V hinduistických domech bývá tradičně pěstována na čestném místě či oltáříku uprostřed dvora a oslavována při domácích pobožnostech. O listech bazalky Tulsi se věří, že mají očistnou duchovní sílu, stejně jako růžence vyrobené z dřevnatých stonků a kořenů.
Více...
|
|
Systematika
|
Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), ruduchy a glaukofyty. Druhé dvě, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin, se někdy zařazují do společné, ale parafyletické skupiny Biliphyta, zatímco všechny ostatní rostliny počínaje řasami jsou považovány za zelené rostliny (Viridiplantae).
Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromuː játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Na počátku rostlin cévnatých stojí plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů.
Vývojově jednodušší skupinou semenných rostlin jsou rostliny nahosemenné. Svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi "živoucí fosílie". Najdeme mezi nimi však i stále progresivní skupiny, například jehličnany. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako "nižší dvouděložné", a dále na dvě velké monofyletické třídyː jednoděložné a pravé dvouděložné.
Více...
|
|
Zajímavý Článek
|
Rod borovice (Pinus) zahrnuje kolem 110 druhů stálezelených jehličnatých stromů a keřů, rozšířených po většině severní polokoule. Vývojově pochází pravděpodobně ze Starého světa, maxima druhového bohatství ovšem dosahuje v Severní a Střední Americe, další bohatou oblastí je východní Asie, Indočína a oblast Himálaje. V Evropě se vyskytuje 12–13 původních druhů. Rod se dělí na dva podrodyː Pinus a Strobus.
Vesměs jde o silně světlomilné, konkurenčně spíše slabé stromy s velmi malými nároky na kvalitu půdy, které jsou schopny dobře snášet nejrůznější stanoviště; mnohé plní roli pionýrských dřevin. Některé severoamerické i středomořské druhy jsou velmi dobře adaptovány na lesní požáry. Mezi borovice patří i nejstarší žijící organismy na Zemiː některé exempláře borovice dlouhověké (Pinus longaeva) jsou prokazatelně staré více než 4 800 let. Patří k nejvýznamnějším hospodářským dřevinám.
Více...
|
|
|
Obrázek měsíce
|
Květy vilínů rozkvétají uprostřed zimy
|
|
Zajímavosti
|
Víte, že ...
... plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?
... listy šídlatek nemají průduchy?
... z opadaných listů a plodů a také z kořenů ořešáků se uvolňuje hnědě zbarvená látka zvaná juglon, která potlačuje rozvoj ostatní vegetace v okolí stromu?
... růže měkká, zvaná též "jablíčková růže", je v evropských zemích včetně ČR zemědělsky pěstována a šlechtěna pro své mimořádně dužnaté šípky?
... jeden strom kadidlovníku pravého dokáže za rok vyprodukovat 2–3 kg pryskyřice – surového kadidla nejvyšší jakosti?
|
|
Kapka poezie
|
Jak ledová je zima v hloubce hor
odedávna, nejen v tomto roce
zubaté štíty, věčné sněhy
temný les vydechuje chuchvalce mlhy
tráva tu vyroste až po žních
listy opadají dřív, než přijde podzim
poutník zde — zbloudilý
vyhlíží, vyhlíží, však slunce nezahlédne.
(Chan Šan)
|
| |
|
|
Informace
|
|
e
Nové články
(P) - pahýl, (R) - komplexní rozšíření již založeného článku
|
e
Kvalitní články
|
|
e
Na čem je aktuálně potřeba pracovat?
- Chybějící důležitější články, které by bylo vhodné založitː oman, lopuch; fíkovník banyán, fíkovník posvátný, perila, aloysie trojlistá – tzv. citrónová verbena; kustovnice cizí; meruňka japonská (neboli ume švestka, Prunus mume); mnoho inspirace lze nalézt též na WP Chráněná území a Požadované botanické články
- Pahýly a témata volající po rozšíření: hruštička (plus založit alespoň naše druhy), založit jednotlivé druhy strdivek (a rozpracovat naše trávy obecně), ořešák popelavý, jeřáb ptačí, Faboideae, plavuně – rozšířit článek, revidovat a zamodřit systematiku
- Chybějící články z morfologie: Thyrsus, Květní terč, Poltivý plod, Číška, Žlázka
- Chybějící články o biotopech: Páramo, Vegetace křovin a další z Katalogu biotopů České republiky
- Kategorie k uspořádání: Botanická_systematika – doplnit, projít celý strom; Invazní_druhy – rozdělit živočichy a rostliny, začíná to být nepřehledné; Nepůvodní_flóra_Česka – zaplnit, chybí toho dost
- Problematická taxonomie: Kapraďorosty, Alstremerkovité (nejsou zapracovány Luzuriagaceae), Chřestovité (pouze staré úzké pojetí), Saccoloma (rod asi rozdělen, podle World Ferns 13 druhů pouze z trop. Ameriky), nahosemenné, jeřáb – dle DE i EN rod rozdělen do několika menších
|
- Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou
{{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
- Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
- Spolupracovali či spolupracují: OJJ, Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
- Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy
|
|
_(2287637187).jpg)
