|
e
Vítejte na portálu Rostliny
Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.
Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.
Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplínː vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.
Na české wikipedii je v současné době již zhruba 5500 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvech – fytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.
|
|
|
Z naší přírody
|
Období vrcholu vegetační doby okolo letního slunovratu bylo v mnoha kulturách spojeno s oslavnými rituály, které zahrnovaly například pálení ohňů nebo sběr magických bylin do tzv. svatojánské kytice. Jejich nutnou součástí byla vždy především třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), zvaná též "Bylina svatého Jana". Je to vytrvalá bylina se zlatožlutými květy v bohatých květenstvích a významná léčivá rostlina. V současné medicíně je využívána zejména při léčení deprese a úzkosti a také pro její antivirotické účinky. Zpracovává se různými způsoby, např. do formy alkoholické tinktury, olejových extraktů nebo tablet lisovaných přímo z jemně drcené rostliny. Čerstvá nať je zpracovávána na homeopatické přípravky, vyluhována v oleji nebo je z ní lisována šťáva. Ze sušené nati lze vařit čaj.
Více...
|
|
Z exotiky
|
Fíkovník banyán (Ficus benghalensis) je vysoký, mohutný strom pěstovaný v tropických oblastech. Je stálezelený, plodí jedlé ovoce a pro svou vlastnost obrůstat jiné stromy je nazýván "strom škrtič". Jedinec pocházející z drobného semene vzklíčeného v koruně stromu postupně může vytvořit hustou síť z chůdovitých kořenů, kmenů a větví, která někdy dosáhne obřích rozměrů.
Fíkovník banyán je často vysazován kolem chrámů a je jedním z nejvíce uctívaných stromů. Je národním stromem Indie a je považován jak hinduisty, tak i buddhisty za posvátný. Dospělé, mohutné stromy často vyznačují místa přirozených shromaždišť lidí nebo v minulosti odpočívajících poutníků; druhové jméno "banyán" je odvozené od staroindického shromáždiště pocestných.
Více...
|
|
Systematika
|
Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), ruduchy a glaukofyty. Druhé dvě, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin, se někdy zařazují do společné, ale parafyletické skupiny Biliphyta, zatímco všechny ostatní rostliny počínaje řasami jsou považovány za zelené rostliny (Viridiplantae).
Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromuː játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Na počátku rostlin cévnatých stojí plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů.
Vývojově původnější skupinou semenných rostlin jsou rostliny nahosemenné. Svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi "živoucí fosílie". Najdeme mezi nimi však i stále progresivní skupiny, například jehličnany. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako "nižší dvouděložné", a dále na dvě velké monofyletické třídyː jednoděložné a pravé dvouděložné.
Více...
|
|
Zajímavý Článek
|
Mateřídouška (Thymus) je rod aromatických rostlin z čeledi hluchavkovitých, rozšířený ve většině Evropy a velké části Asie a rovněž v severní Africe, nejvíce druhů pochází ze Středomoří. Patří ke starým a velmi oblíbeným léčivým bylinám. Má antiseptické a uklidňující účinky, navozuje příjemný spánek, pománá proti stresu, depresi a migréně a podporuje imunitní systém organismu. Používá se proti kašli, zahlenění, zažívacím a žaludečním potížím a také v gastronomii jako koření k masitým pokrmům. Vyrůstá obvykle v suchých trávnících, na skalnatých stráních, v lesních lemech a světlých lesích, někdy i na vysokohorských holích. V české květeně se vyskytuje 7 druhů, z nichž jeden patří ke kriticky ohroženým. Často se pěstují v zahradních kultivarech, patří též k medonosným rostlinám s dobrou produkcí nektaru.
Český název zřejmě odkazuje k rozšířené lidové pověsti o této květině jako duši zemřelé matky, která její vůní vyjadřuje lásku svým dětem, jak o tom svědčí např. ruský lidový výraz pro mateřídoušku "bogorodskaja travka" nebo latinský výraz "matris animula" zmiňovaý v díle Origines biskupa Isidora Sevillského.
Více...
|
|
|
|
|
Zajímavosti
|
Víte, že ...
... plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?
... květy masonií jsou opylovány hlodavci?
... exemplář fíkovníku banyánu pojmenovaný "Thimmamma Marrimanu" a rostoucí v Indii ve státě Ándhrapradéš zabírá plochu asi 2 ha (20 000 m²) a má přes 1600 vzdušných kořenů?
... bazalka indická, zvaná též Tulsi, je v hinduismu považována za avatár (vtělení) bohyně Lakšmí a uctívána při domácích pobožnostech?
... jeden strom kadidlovníku pravého dokáže za rok vyprodukovat 2–3 kg pryskyřice – surového kadidla nejvyšší jakosti?
|
|
Kapka poezie
|
Jak ledová je zima v hloubce hor
odedávna, nejen v tomto roce
zubaté štíty, věčné sněhy
temný les vydechuje chuchvalce mlhy
tráva tu vyroste až po žních
listy opadají dřív, než přijde podzim
poutník zde — zbloudilý
vyhlíží, vyhlíží, však slunce nezahlédne.
(Chan Šan)
|
| |
|
|
Informace
|
|
e
Nové články
(P) - pahýl, (R) - komplexní rozšíření již založeného článku
|
e
Kvalitní články
|
|
e
Na čem je aktuálně potřeba pracovat?
- Obecněː Mnoho článků vzniklých v dávnověku Wikipedie je ve stavu, který už neodpovídá dnešním standardům. Dochází tak k zajímavému paradoxu, kdy poměrně okrajová témata máme z poslední doby zpracována nepoměrně kvalitněji než články o nejběžnějších a nejzásadnějších rostlinách.
- Chybějící důležitější články, které by bylo vhodné založitː oman, lopuch; meruňka japonská (neboli ume švestka, Prunus mume); kopretina chocholičnatá (Tanacetum corymbosum); šalvěj muškátová; chrpa – rod; Limonka (rostlina); Blahočet ztepilý (Aracucaria excelsa, resp. A. heterophylla); Smil (rod) (Helichrysum, zejména H. italicum); Pandán; mnoho inspirace lze nalézt též na WP Chráněná území a Požadované botanické články
- Pahýly a témata volající po rozšíření: hruštička (plus založit alespoň naše druhy), založit jednotlivé druhy strdivek (a rozpracovat naše trávy obecně), ořešák popelavý, jeřáb ptačí, Faboideae, plavuně – rozšířit článek, revidovat a zamodřit systematiku; flóra Česka, Seznam invazních rostlin, Metasekvoje čínská (již úvod je zmatený); Cypřiš stálezelený
- Chybějící články z morfologie: Thyrsus, Květní terč, Poltivý plod, Číška, Žlázka
- Chybějící články o biotopech: Páramo, Vegetace křovin a další z Katalogu biotopů České republiky; fynbos; chaparral
- Kategorie k uspořádání: Botanická_systematika – doplnit, projít celý strom; Invazní_druhy – rozdělit živočichy a rostliny, začíná to být nepřehledné; Nepůvodní_flóra_Česka – zaplnit, chybí toho dost
- Problematická taxonomie: Kapraďorosty, Alstremerkovité (nejsou zapracovány Luzuriagaceae), Chřestovité (pouze staré úzké pojetí), Saccoloma (rod asi rozdělen, podle World Ferns 13 druhů pouze z trop. Ameriky), nahosemenné, jeřáb – dle DE i EN rod rozdělen do několika menších, Abélie a Kolkvície (rody vřazeny do rodu Zimozel), Hebe - sloučen s rodem Rozrazil, Šafrán bělokvětý a Šafrán jarní - synonyma
|
- Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou
{{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
- Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
- Spolupracovali či spolupracují: OJJ, Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
- Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy
|
|
