Wikipedie

Portál:Rostliny

e

Vítejte na portálu Rostliny
Diversity of plants image version 5.png

Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.

Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.

Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplínː vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.

Na české wikipedii je v současné době již zhruba 5500 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvech – fytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.

Z naší přírody

Butomus umbellatus01.jpg

V červenci má své fenologické optimum vegetace břehů a vod. Nápadnou, atraktivně kvetoucí rostlinou je zde například šmel okoličnatý (Butomus umbellatus). Je to mohutná, až 140 cm vysoká bahenní nebo vodní bylina s mnoha oddenky, úzce čárkovitými listy a bělavě růžovými až purpurovými šestičetnými květy, uspořádanými ve zdánlivém okolíku. V ČR roste převážně v nížinách a pahorkatinách Čech i Moravy, v chladnějších oblastech většinou chybí. Vyskytuje se hlavně u břehů stojatých a pomalu tekoucích vod.

Oddenek šmelu je jedlý a díky bohatému obsahu sacharidů i velmi výživný. Kazaši, Kyrgyzové a domorodí Sibiřané, např. Jakuti a Burjati, z něj připravují kaše, chléb nebo placky na způsob lívanců. Druh zdomácněl i v Severní Americe, kde se místy chová jako invazní rostlina.

Více...

Z exotiky

Kvetoucí delonix královská

Delonix královská (Delonix regia), také zvaná "hořící strom", je opadavý listnatý strom z čeledi bobovitých, pokládaný pro své červeno-oranžové květy za jeden z nejkrásnějších stromů. Je madagaskarský endemit, jeden z asi deseti druhů rodu delonix. Patří k nejrozšířenějším okrasným dřevinám pěstovaným v subtropických a tropických oblastech. Pochází ze střídavě vlhkých tropických lesů Madagaskaru, kde se vyskytuje v oblastech okolo měst Antsiranana na severu a Mahajanga na západě ostrova, od pobřeží po nadmořskou výšku okolo 500 m. Pro světovou veřejnost byl objeven až roku 1824.

Dřevo delonix královské je lehké, měkké a pružné, vyrábějí se z něho potřeby pro domácnost. Z kůry se získává pryskyřice a barvivo na látky. Suché lusky jsou v Karibiku používány jako místní chřestivý hudební nástroj.

Více...

Systematika

Biological classification L Pengo-cs.svg

Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), dohromady tvořící skupinu zelených rostlin (Viridiplantae či Chloroplastida), a dále tři méně početné skupiny, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin: ruduchy, glaukofyty a nově objevená Rhodelphidia, tvořená jednobuněčnými bičíkatými predátory, jejichž plastid ztratil schopnost fotosyntézy.

Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromuː játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Na počátku rostlin cévnatých stojí plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů.

Vývojově původnější skupinou semenných rostlin jsou rostliny nahosemenné. Svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi "živoucí fosílie". Najdeme mezi nimi však i stále progresivní skupiny, například jehličnany. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako "nižší dvouděložné", a dále na dvě velké monofyletické třídyː jednoděložné a pravé dvouděložné.

Více...

Zajímavý Článek

Curcuma zedoaria - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-048.jpg

Kurkumovník (Curcuma), česky též kurkuma, je rod jednoděložných rostlin z čeledi zázvorníkovité. Jsou to aromatické, vytrvalé byliny s nepravým stonkem tvořeným bázemi listů a dužnatými oddenky. Rod zahrnuje asi 124 druhů a je rozšířen v tropické Asii s malým přesahem do Austrálie. Nejvíce druhů roste v Indii a Indočíně.

Kurkumovníky obsahují širokou paletu biologicky aktivních látek. Nejznámějším a hospodářsky nejvýznamnějším druhem je kurkumovník dlouhý, jehož oddenky a produkty z nich jsou známy jako kurkuma. Používají se v lékařství, jako koření a k barvení. Menší význam mají i některé jiné asijské druhy. Z oddenků řady druhů se získává škrob. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné a pokojové rostliny. Na pultech květinářství se objevuje zejména kurkumovník růžový. Kurkuma je od nepaměti spojena též s hinduistickým náboženstvím a jeho rituály.

Více...

Obrázek měsíce

Zajímavosti

Víte, že ...
Maranta dokáže díky ztlustlině na řapíku zvané pulvinus pohybovat listy (zrychlený záznam)

... plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?

... květy masonií jsou opylovány hlodavci?

... exemplář fíkovníku banyánu pojmenovaný "Thimmamma Marrimanu" a rostoucí v Indii ve státě Ándhrapradéš zabírá plochu asi 2 ha (20 000 m²) a má přes 1600 vzdušných kořenů?

... novokaledonský endemit Parasitaxus ustus je jediným známým parazitickým jehličnanem?

... jeden strom kadidlovníku pravého dokáže za rok vyprodukovat 2–3 kg pryskyřice – surového kadidla nejvyšší jakosti?

Kapka poezie

Giardino bardini, cipresso.JPG

Mám cypřiš rád, to pravý
marabout zahrad jest;
meč zeleně své tmavý
on tyčí v azur hvězd.

Své protkne ostřím dýky
hruď nebe, ze všech stran
že tekou ohně šiky
z azuru modrých ran.


(Robert de Montesquiou; ze sbírky Moderní básníci francouzští. Vyd. J. R. Vilímek, okolo 1893)

Kategorie

Informace

e

Nové články

(P) - pahýl, (R) - komplexní rozšíření již založeného článku

e

Kvalitní články

e

Na čem je aktuálně potřeba pracovat?
  • Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou {{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Spolupracovali či spolupracují: OJJ, Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
  • Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Portál:Rostliny&oldid=18525154“