|
e
Vítejte na portálu Rostliny
Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.
Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.
Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplínː vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.
Na české wikipedii je v současné době již více než 5200 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvech – fytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.
|
|
|
Z naší přírody
|
Nezaměnitelný kolorit dubnové krajiny vytvářejí rozkvetlé trnky, slívy, třešně a střemchy, k nimž se v sadech a zahradách přidávají broskvoně, meruňky a švestky. Všechny tyto dřeviny patří do širokého rodu slivoň (Prunus). Je to kosmopolitně rozšířený druh, zahrnující až 500 druhů divoce rostoucích i kulturně pěstovaných rostlin.
Květy slivoní jsou oboupohlavné, pravidelné, vyrůstající samostatně nebo v květenstvích; rozkvétají před vyrašením listů nebo současně s listy. Květní lůžko formuje zvonkovitou nebo válcovitou češuli. Opadavých kališních i korunních lístků je po pěti, korunní lístky jsou většinou bílé až růžové, zřídka i purpurové či fialové. Semeník je svrchní, s jednou přímou čnělkou. Tyčinek je velké množství. Květy často výrazně voní, opylovány jsou hmyzem. Slivoně patří k medonosným rostlinám.
Více...
|
|
Z exotiky
|
Lenovník novozélandský (Phormium tenax) je vytrvalá, trsnatá, stálezelená rostlina s kožovitými listy dlouhými až tři metry. Je jedním ze dvou druhů úzkého rodu lenovník a jeho původním areálem je Nový Zéland a nepříliš vzdálený ostrov Norfolk. Odtud byl lidmi rozšířen do Austrálie, Asie, Severní a Jižní Ameriky i na jih Afriky, občas roste i v Evropě. Důvodem k tomuto rozšíření bylo jak jeho využívání pro výrobu pevných textilních vláken, tak i estetická hodnota okrasných rostlin v zahradách.
Je vlhkomilnou bylinou přirozeně rostoucí na osluněných stanovištích okolo řek, vodních nádrží i po okrajích vnitrozemských či pobřežních močálů, kde při vhodných podmínkách vytváří rozsáhlé, nesnadno průchozí houštiny. Toleruje zasolenou půdu i mořskou expozici. Jeho hlavní význam spočívá v produkci lesklých, pevných, vodě odolných vláken získávaných z listů. Původní obyvatelé Nového Zélandu Maorové používali listů pro pokrytí střech obytných chýší, šťávu z listů aplikovali na rány, popáleniny a nemoci kůže, proti úplavici, žaludečním vředům i zácpě, míza z kořenů sloužila k léčbě střevních potíží, nektar z květů byl sbírán jako sladidlo. Lenovníky složí i jako zdroj jedlého rostlinného oleje s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin, který je téměř na úrovni rybího tuku.
Více...
|
|
Systematika
|
Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), ruduchy a glaukofyty. Druhé dvě, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin, se někdy zařazují do společné, ale parafyletické skupiny Biliphyta, zatímco všechny ostatní rostliny počínaje řasami jsou považovány za zelené rostliny (Viridiplantae).
Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromuː játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Na počátku rostlin cévnatých stojí plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů.
Vývojově jednodušší skupinou semenných rostlin jsou rostliny nahosemenné. Svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi "živoucí fosílie". Najdeme mezi nimi však i stále progresivní skupiny, například jehličnany. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako "nižší dvouděložné", a dále na dvě velké monofyletické třídyː jednoděložné a pravé dvouděložné.
Více...
|
|
Zajímavý Článek
|
Fíkovník posvátný (Ficus religiosa) je statný, dlouhověký listnatý strom pocházející z jižní Asie. Je jedním z asi 800 druhů rodu fíkovník. Jeho druhové jméno "posvátný" je odvozeno od náboženského významu, který má pro buddhisty i hinduisty. Podle buddhistické mytologie dosáhl princ Siddhártha Gautama po šestileté meditaci v jeho stínu konečného osvícení a stal se Buddhou, strom proto bývá často vysazován u buddhistických chrámů nebo u soch zpodobňujících Budhu. Váží si ho též hinduisté, protože podle jejich starověké tradice se ve větvích tohoto stromu zjevil lidem hinduistický bůh Višnu a spojují jej také s bohy Brahmou a Šivou.
Je to stálezelený nebo částečně opadavý, rychle rostoucí listnatý strom vysoký až 25 m, s rozložitou, ale nepravidelnou korunou. Kmen mívá krátký a tlustý, kůru hrubě rozpukanou a větve šedé s hnědými skvrnami. Na rozdíl od většiny fíkovníků nemá vzdušné kořeny. Všechny jeho části po poranění roní bílý latex. Plodem jsou fíky, konzumované však obvykle pouze zvířaty.
Více...
|
|
|
Obrázek měsíce
|
Kapradina Ophioglossum polyphyllum z čeledi hadilkovitých, jižní Mozambik
|
|
Zajímavosti
|
Víte, že ...
... plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?
... květy masonií jsou opylovány hlodavci?
... z opadaných listů a plodů a také z kořenů ořešáků se uvolňuje hnědě zbarvená látka zvaná juglon, která potlačuje rozvoj ostatní vegetace v okolí stromu?
... bazalka indická, zvaná též Tulsi, je v hinduismu považována za avatár (vtělení) bohyně Lakšmí a uctívána při domácích pobožnostech?
... jeden strom kadidlovníku pravého dokáže za rok vyprodukovat 2–3 kg pryskyřice – surového kadidla nejvyšší jakosti?
|
|
Kapka poezie
|
Jak ledová je zima v hloubce hor
odedávna, nejen v tomto roce
zubaté štíty, věčné sněhy
temný les vydechuje chuchvalce mlhy
tráva tu vyroste až po žních
listy opadají dřív, než přijde podzim
poutník zde — zbloudilý
vyhlíží, vyhlíží, však slunce nezahlédne.
(Chan Šan)
|
| |
|
|
Informace
|
|
e
Nové články
(P) - pahýl, (R) - komplexní rozšíření již založeného článku
|
e
Kvalitní články
|
|
e
Na čem je aktuálně potřeba pracovat?
- Obecněː Mnoho článků vzniklých v dávnověku Wikipedie je ve stavu, který už neodpovídá dnešním standardům. Dochází tak k zajímavému paradoxu, kdy poměrně okrajová témata máme z poslední doby zpracována nepoměrně kvalitněji než články o nejběžnějších a nejzásadnějších rostlinách.
- Chybějící důležitější články, které by bylo vhodné založitː oman, lopuch; fíkovník banyán, aloysie trojlistá – tzv. citrónová verbena; meruňka japonská (neboli ume švestka, Prunus mume); kopretina chocholičnatá (Tanacetum corymbosum); santalovník bílý; šalvěj muškátová; hřebíčkovec vonný; mnoho inspirace lze nalézt též na WP Chráněná území a Požadované botanické články
- Pahýly a témata volající po rozšíření: hruštička (plus založit alespoň naše druhy), založit jednotlivé druhy strdivek (a rozpracovat naše trávy obecně), ořešák popelavý, jeřáb ptačí, Faboideae, plavuně – rozšířit článek, revidovat a zamodřit systematiku; flóra Česka, Seznam invazních rostlin, Metasekvoje čínská (již úvod je zmatený)
- Chybějící články z morfologie: Thyrsus, Květní terč, Poltivý plod, Číška, Žlázka
- Chybějící články o biotopech: Páramo, Vegetace křovin a další z Katalogu biotopů České republiky; fynbos; chaparral
- Kategorie k uspořádání: Botanická_systematika – doplnit, projít celý strom; Invazní_druhy – rozdělit živočichy a rostliny, začíná to být nepřehledné; Nepůvodní_flóra_Česka – zaplnit, chybí toho dost
- Problematická taxonomie: Kapraďorosty, Alstremerkovité (nejsou zapracovány Luzuriagaceae), Chřestovité (pouze staré úzké pojetí), Saccoloma (rod asi rozdělen, podle World Ferns 13 druhů pouze z trop. Ameriky), nahosemenné, jeřáb – dle DE i EN rod rozdělen do několika menších, Abélie a Kolkvície (rody vřazeny do rodu Zimozel), Hebe - sloučen s rodem Rozrazil, Šafrán bělokvětý a Šafrán jarní - synonyma
|
- Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou
{{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
- Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
- Spolupracovali či spolupracují: OJJ, Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
- Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy
|
|
.jpg)
.jpg)
