Mechorosty

Mechorosty (Bryophyta sensu lato) jsou bazální klad vyšších rostlin, které ještě nemají vytvořená pravá vodivá pletiva. Jejich těla mají charakter stélky, která je buď rozlišená na rhizoidy, kauloid a fyloidy, nebo je lupenitá (známe i přechody mezi oběma formami).

Jak číst taxoboxMechorosty
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříševyšší rostliny (Embryophyta)
Nadoddělenímechorosty (Bryophytae, Bryophyta sensu lato)
Oddělení
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Monofylie mechorostů byla v minulosti zpochybněna a převažoval názor, že se jednotlivá oddělení (mechy, játrovky a hlevíky) odvětvovala postupně a mechorosty tak tvoří pouze skupinu ekologickou. Nové fylogenetické studie však podporují mechorosty jako přirozený taxon, kde hlevíky (Anthocerotophyta) tvoří bazální skupinu sesterskou k taxonu Setaphyta, který slučuje mechy (Bryophyta) a játrovky (Marchantiophyta).[1][2][3]

Pro území České republiky je udáváno 863 druhů mechorostů (4 hlevíky, 207 játrovek a 652 mechů)[4].

CharakteristikaEditovat

Mechorosty jsou zelené rostliny nižšího vzrůstu (nejvyšším zástupcem je novoguinejský mech druhu Dawsonia superba, dorůstající výšky až 70 cm). Největší biomasu tvoří na stanovištích s vysokou vzdušnou vlhkostí, některé jsou vyloženě vodní (např. Platihypidium riparioides), značný počet druhů osidluje i suché xerotermní biotopy (např. Polytrichum piliferum). Osidlují všechny biotopy s výjimkou moře, největší význam mají v rašeliništích. Od zelených řas se odštěpily již v průběhu prvohor, jejich předkové pocházeli patrně ze skupiny parožnatek.

RodozměnaEditovat

Související informace naleznete také v článku rodozměna.

Patří mezi výtrusné rostliny a na rozdíl od ostatních vyšších rostlin je v jejich životním cyklu dominantní životní formou haploidní gametofyt. Gametofyt vyrůstá z haploidního výtrusu (spora) jako tzv. prvoklíček (protonema), který doroste v mechovou rostlinku (gametofor); ta nese pohlavní orgány (gametangia): samčí pelatky (antheridia) a samičí zárodečníky (archaegonia). Oplození vyžaduje vodní prostředí - samčí gamety jsou aktivně pohyblivé biciliátní spermatozoidy (dvoubičíkaté spermatické buňky). Z diploidní zygoty se vyvíjí sporofyt, který je v drtivé většině případů závislý na gametofytu, ze kterého vyrůstá a který ho také vyživuje (výjimkou je např. zelený sporofyt mechu druhu Buxbaumia viridis). Jinak převážně nezelený sporofyt je tvořen štětem (seta) a tobolkou (capsula), kde dochází k meiotickému dělení a následně k tvorbě haploidních výtrusů, které slouží k rozšiřování rostlinek na větší vzdálenosti a po čase z nich klíčí nový gametofyt.

Mechorosty jsou schopné i vegetativního rozmnožování. Děje se tak především odlomením různých částí stélky, nebo prostřednictvím mnohobuněčných propagulí, tzv. množilek (gemy).

VýznamEditovat

Význam mechorostů tkví hlavně v zadržování vody a tak bránění povodním. Dalšími funkcemi jsou ochrana proti erozi, tvorba humusu a vznik rašeliny (hnojivo, palivo, léčebné využití). V minulosti se mechy plnily polštáře, člověku sloužily také jako tepelná izolace.

Systém mechorostůEditovat

Hlevíky (Anthocerotophyta)Editovat

  • Anthocerotaceae
  • Notothyladaceae

Játrovky (Marchantiophyta)Editovat

  • Haplomitriopsida
    • Haplomitriales
      • Haplomitriaceae
    • Treubiales
      • Treubiaceae
  • Jungermanniopsida
    • Fossombroniales
      • Fossombroniaceae
      • Pelliaceae
    • Metzgeriales
      • Aneuraceae
      • Metzgeriaceae
      • Pallavicianiaceae
    • Lepicoleales
      • Ptilidiaceae
      • Trichocoleaceae
    • Jungermanniales
      • Antheliaceae
      • Calypogeiaceae
      • Cephaloziaceae
      • Cephaloziellaceae
      • Geocalycaceae
      • Gymnomitriaceae
      • Jungermanniaceae
      • Lepidoziaceae
      • Lphoziaceae
      • Plagiochilaceae
      • Pseudolepicoleaceae
      • Scapaniaceae
    • Porellales
      • Jubulaceae
      • Lejeuneaceae
      • Porellaceae
    • Radulales
      • Radulaceae
  • Marchantiopsida
    • Blasiales
      • Blasiaceae
    • Marchantiales
      • Aytoniaceae
      • Conocephalaceae
      • Lunulariaceae
      • Marchantiaceae
      • Targioniaceae
    • Ricciales
      • Ricciaceae

Mechy (Bryophyta)Editovat

  • Sphagnopsida
    • Sphagnales
      • Sphagnaceae
  • Andreaeopsida
    • Andreaeales
      • Andreaeaceae
  • Polytrichopsida
    • Buxbaumiales
      • Buxbaumiaceae
    • Diphysciales
      • Diphysciaceae
    • Polytrichales
      • Polytrichaceae
    • Tetraphidales
      • Tetraphidaceae
  • Bryopsida
    • Archidiales
    • Bryales
      • Aulacomniaceae
      • Bartramiaceae
      • Bryaceae
      • Sítozubkovité (Cinclidiaceae)
      • Meesiaceae
      • Mniaceae
      • Plagiomniaceae
      • Schistostegaceae
    • Dicranales
    • Encalyptales
      • Encalyptaceae
    • Funariales
      • Disceliaceae
      • Funariaceae
    • Grimmiales
    • Hedwigiales
      • Hedwigiaceae
    • Hookeriales
      • Hookeriaceae
    • Hypnales
      • Amblystegiaceae
      • Brachytheciaceae
      • Entodontaceae
      • Hylocomiaceae
      • Hypnaceae
      • Leskeaceae
      • Plagiotheciaceae
      • Pterigynandraceae
      • Rhytidiaceae
      • Thuidiaceae
    • Leucodontales
      • Fontinalaceae
      • Leucodontaceae
      • Neckeraceae
    • Orthotrichales
      • Orthotrichaceae
    • Pottiales
    • Splachnales
      • Splachnaceae
    • Timmiales
      • Timmiaceae

ReferenceEditovat

  1. Angiosperm Phylogeny Website. www.mobot.org [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. 
  2. LEEBENS-MACK, James H.; BARKER, Michael S.; CARPENTER, Eric J., et al. (One Thousand Plant Transcriptomes Initiative). One thousand plant transcriptomes and the phylogenomics of green plants. S. 679–685. Nature [online]. Springer Nature Limited, 23. říjen 2019. Svazek 574, čís. 7780, s. 679–685. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-019-1693-2. PMID 31645766. (anglicky) 
  3. Setaphyta:A New Family Tree Given to Plants----Chinese Academy of Sciences. english.cas.cn [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. 
  4. KUČERA, Jan; VÁŇA, Jiří; HRADÍLEK, Zbyněk. Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. S. 813–850. Preslia [online]. 2012 [cit. 2017-01-15]. Roč. 84, s. 813–850. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat