Játrovky
Játrovky (Marchantiophyta) jsou stélkaté zelené rostliny, jedny z nejstarších a vývojově nejpůvodnějších suchozemských rostlin. Latinský název je odvozen podle zástupců rodu Marchantia (česky porostnice, např. porostnice mnohotvárná), patrně nejhojnějších játrovek na Zemi. Z řady dnes již zastaralých názvů, které se v minulosti pro tuto skupinu užívaly, je možno zmínit např. Hepaticae nebo Hepaticophyta. Oba se odvozují od latinského hepar, tj. játra, a poukazují tak na typický vzhled lupenitých zástupců. V současné době zahrnují játrovky celosvětově asi 350 rodů a 8000–9000 druhů, z toho v ČR okolo 200 druhů.
Játrovky | |
---|---|
Morfologické bohatství játrovek v ilustraci | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | eukaryota (Eucaryota) |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | vyšší rostliny (Embryobionta) |
Oddělení | játrovky (Marchantiophyta) |
řády | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Morfologie
editovatJátrovky jsou jednoduché, necévnaté rostliny. V jejich životním cyklu – rodozměně – výrazně převládá gametofyt (pohlavní generace) nad sporofytem, který je značně redukovaný a na gametofytu existenčně zcela závislý. Prvoklíček (protonema) je taktéž redukovaný, málo odlišný od gametofytu, který tvoří dva základní typy stélek. Vývojově původnější je stélka lupenitá (frondózní), která není rozlišená na stonek a listy a tvoří pouze ploše listovité útvary (např. Marchantia), přichycené k substrátu jednobuněčnými příchytnými vlákny (rhizoidy). Stélku vývojově pokročilejších játrovek pak nazýváme stélka listnatá (foliózní): ta již je diferencována na jednoduchý stonek, resp. lodyžku (kauloid), převážně dvouřadě uspořádané lístky (fyloidy) a příchytné rhizoidy (např. Chiloscyphus). Od vzhledově podobných mechů se liší nepřítomností středního žebra v lístku. Existují též přechodné formy mezi oběma předchozími (např. Fossombronia).[3][4]
Játrovky nemají redukovatelné průduchy ani vodivá pletiva. Olejová tělíska na povrchu některých játrovek, obsahující éterické oleje, odrazují potenciální spásače játrovek; díky antimikrobiálním účinkům je lze využívat též medicínsky.[3]
Rozmnožování, životní cyklus
editovatJátrovky se mohou rozmnožovat jak pohlavně, tak nepohlavně. Pohlavní rozmnožování probíhá pomocí spor produkovaných ve sporofytu – štětu s tobolkou. Ten vzniká oplozením samičí pohlavní buňky (oosféry) na gametofytu (v orgánu zvaném archegonium neboli zárodečník) samčí pohlavní buňkou (obrveným spermatozoidem) uvolněnou ze samčího orgánu – pelatky (antheridia). Na rozdíl od vývojově pokročilejších mechů je štět značně krátkověký, rozměrově často velmi redukovaný, a obsahuje sterilní mrštivé buňky (mrštníky), které jeho obsah velmi rychle vypráší do okolí.
Krom toho mají játrovky na svrchní straně stélky pohárky (thalidia) s rozmnožovacími tělísky (gemami), které jim slouží k nepohlavnímu rozmnožování.
Ekologie
editovatVětšina druhů játrovek je vázána na stinná či polostinná stanoviště s vyšší a vysokou vzdušnou vlhkostí, nejvyššího druhového bohatství dosahují v tropickém pásmu. V české přírodě se s nimi lze setkat nejčastěji v lesích na tlejícím dřevě (Chiloscyphus, Lepidozia), na tzv. mokvajících skalách různého geologického složení, dále na kůře listnatých stromů (Radula complanata), na čerstvě rozrušené půdě, na kamenech koryt potoků a v prameništích (Conocephalum conicum, Pellia epiphylla). Několik druhů vyhledává i suché xerofytní trávníky (Mannia fragrans) nebo naopak vodní prostředí (trhutka plovoucí – Riccia fluitans). V tropických deštných lesích patří játrovky mezi významné stromové epifyty. Porostnice mnohotvárná je obvyklým plevelem v zahradnictvích.[5]
Systematika
editovatJátrovky se tradičně řadí spolu s mechy a hlevíky mezi mechorosty. Sesterskou skupinou recentních játrovek jsou mechy, společně tvoří klad Setaphyta.[6][7]
Játrovky se podle současné (2021) systematiky[8] dělí na tři třídy s celkem 14 řády a 59 čeleděmi (česká jména taxonů dle BioLibu[9]):
- Třída: Haplomitriopsida
- Řád: Haplomitriales
- Čeleď: Haplomitriaceae – přímenkovité
- Řád: Treubiales
- Čeleď: Treubiaceae
- Řád: Haplomitriales
- Třída: Marchantiopsida
- Podtřída: Blasiidae
- Řád: Blasiales
- Čeleď: Blasiaceae – jamuškovité
- Řád: Blasiales
- Podtřída: Marchantiidae
- Řád: Neohodgsoniales
- Čeleď: Neohodgsoniaceae
- Řád: Sphaerocarpales
- Čeleď: Monocarpaceae
- Čeleď: Riellaceae
- Čeleď: Sphaerocarpaceae
- Řád: Marchantiales
- Čeleď: Aytoniaceae
- Čeleď: Cleveaceae
- Čeleď: Conocephalaceae – mřížkovcovité
- Čeleď: Corsiniaceae
- Čeleď: Cyathodiaceae
- Čeleď: Dumortieraceae
- Čeleď: Exormothecaceae
- Čeleď: Lunulariaceae – lunatkovité
- Čeleď: Marchantiaceae – porostnicovité
- Čeleď: Monosoleniaceae
- Čeleď: Oxymitraceae
- Čeleď: Ricciaceae – trhutkovité
- Čeleď: Targioniaceae – borečkovité
- Řád: Neohodgsoniales
- Podtřída: Blasiidae
- Třída: Jungermanniopsida
- Podtřída: Pelliidae
- Řád: Pelliales
- Čeleď: Pelliaceae – pobřežnicovité
- Čeleď: Noterocladaceae
- Řád: Fossombroniales
- Čeleď: Allisoniaceae
- Čeleď: Calyculariaceae
- Čeleď: Fossombroniaceae – hlávkovcovité
- Čeleď: Makinoaceae
- Čeleď: Petalophyllaceae
- Řád: Pallaviciniales
- Čeleď: Hymenophytaceae
- Čeleď: Moerckiaceae
- Čeleď: Pallavicinaceae – netřebkovité
- Čeleď: Phyllothalliaceae
- Čeleď: Sandeothallaceae
- Řád: Pelliales
- Podtřída: Metzgeriidae
- Řád: Metzgeriales
- Čeleď: Aneuraceae – bezžilkovité
- Čeleď: Metzgeriaceae – kroknicovité
- Řád: Pleuroziales
- Čeleď: Pleuroziaceae
- Řád: Metzgeriales
- Podtřída: Jungermanniidae
- Řád: Jungermanniales
- Čeleď: Acrobolbaceae
- Čeleď: Anastrophyllaceae
- Čeleď: Balantiopsaceae
- Čeleď: Calypogeiaceae – kryjnicovité
- Čeleď: Cephaloziaceae – křepenkovité
- Čeleď: Cephaloziellaceae
- Čeleď: Geocalycaceae – vřesovkovité
- Čeleď: Gymnomitriaceae – skulinatkovité
- Čeleď: Jungermanniaceae – trsenkovité
- Čeleď: Lepidoziaceae – plevinkovité
- Čeleď: Lophocoleaceae
- Čeleď: Lophoziaceae – křižítkovité
- Čeleď: Plagiochilaceae – kapraďovkovité
- Čeleď: Scapaniaceae – kýlnatkovité
- Čeleď: Trichocoleaceae
- Řád: Porellales
- Čeleď: Frullaniaceae – kovancovité
- Čeleď: Jubulaceae
- Čeleď: Lejeuneaceae – rožeňkovité
- Čeleď: Lepidolaenaceae
- Čeleď: Porellaceae – podhořankovité
- Čeleď: Radulaceae – struhatkovité
- Řád: Ptilidiales
- Čeleď: Ptilidiaceae
- Čeleď: Herzogianthaceae
- Čeleď: Neotrichocoleaceae
- Řád: Jungermanniales
- Podtřída: Pelliidae
Příbuzenské vztahy taxonů lze zobrazit následujícím kladogramem:[8]
Setaphyta |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Historie
editovatJátrovky jsou jednou z nejstarších skupin suchozemských rostlin, jejich vznik se odhaduje minimálně do období ordoviku v prvohorách. Nejstarší dosavadní fosilní nálezy játrovek a jejich spor byly datovány do doby před 472 miliony let.[10]
Galerie
editovat-
Porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) s útvary antheridií a archegonií -
Ricciocarpos natans
-
Pellia epiphylla vyrůstá typicky na vlhkých místech podél potoků -
Listnatá játrovka Plagiochila asplenioides -
Trhutka plovoucí (Riccia fluitans) je vodní rostlinou
-
Pěknice plstnatá (Trichocolea tomentella) často vyrůstá na vlhkých vápencových skalkách
-
Mřížkovec (Conocephalum conicum), velká lupenitá játrovka vytvářející často rozsáhlé porosty
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ NOVIKOFF, Andrew; BARABASZ-KRASNY, Beata. Modern plant systematics [online]. 2015. DOI 10.13140/RG.2.1.4745.6164.
- ↑ XIANG, You‐Liang; JIN, Xin‐Jie; SHEN, Chao; CHENG, Xia‐Fang; SHU, Lei; ZHU, Rui‐Liang. New insights into the phylogeny of the complex thalloid liverworts (Marchantiopsida) based on chloroplast genomes. S. 649–662. Cladistics [online]. 2022-12 [cit. 2022-11-24]. Roč. 38, čís. 6, s. 649–662. Dostupné online. ISSN 1096-0031. DOI 10.1111/cla.12513. (anglicky)
- ↑ a b Kubešová, Svatava a kol.: Mechorosty součást naší přírody. Vyd. Český svaz ochránců přírody, Základní organizace HořepníkProstějov 2009
- ↑ Z. Pilous, J. Duda, Klíč k určování mechorostů ČSR, Nakladatelství československé akademie věd, Praha 1960, 1. vydání, 1500 výtisků, str. 9-23
- ↑ Bruno Kremer, Hermann Muhle: Lišejníky, kapraďorosty, mechorosty. Ikar 1998
- ↑ PUTTICK, Mark N.; MORRIS, Jennifer L.; WILLIAMS, Tom A.; COX, Cymon J.; EDWARDS, Dianne; KENRICK, Paul; PRESSEL, Silvia. The Interrelationships of Land Plants and the Nature of the Ancestral Embryophyte. S. 733–745.e2. Current Biology [online]. Elsevier Ltd., 2018-03-05 [cit. 2022-11-28]. Svazek 28, čís. 5, s. 733–745.e2. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. ISSN 0960-9822. DOI 10.1016/j.cub.2018.01.063. PMID 29456145. (anglicky)
- ↑ LEEBENS-MACK, James H.; BARKER, Michael S.; CARPENTER, Eric J., et al (One Thousand Plant Transcriptomes Initiative). One thousand plant transcriptomes and the phylogenomics of green plants. S. 679–685. Nature [online]. Springer Nature Limited, 23. říjen 2019. Svazek 574, čís. 7780, s. 679–685. Dostupné online. Dostupné také na: [3]. Dále dostupné na: [4]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-019-1693-2. PMID 31645766. (anglicky)
- ↑ a b COLE, Theodor C. H.; HILGER, Hartmut H.; GOFFINET, Bernard. Bryophyte Phylogeny Poster (BPP, 2021) [online]. 2021-04 [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BioLib.cz. Oddělení játrovky – Marchantiophyta Stotler et Crand. Stotl. in A.J. Shaw et B. Goffinet [online]. [cit. 2022-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Earliest land plants discovered. news.bbc.co.uk. 2010-10-12. Dostupné online [cit. 2020-12-12]. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu játrovky na Wikimedia Commons