Silice

aromatické olejovité látky nebo směsi látek vytvářené rostlinami jako ochrana před býložravci

Silice (éterické neboli esenciální oleje, olea aetherea) jsou těkavé, ve vodě nerozpustné, olejovité látky nebo směsi látek. Často jsou vonné a mají palčivou chuť. Jsou velmi těkavé i při nízkých teplotách. Silice jsou vytvářeny rostlinami jako ochrana před býložravci a své využití našly při výrobě léčiv.

Extrakce silic hřebíčku v laboratoři Jihočeské univerzity za využití destilace s vodní parou.

Silice jsou většinou kapalné a bezbarvé, na vzduchu mohou tuhnout a tmavnout. Mívají menší hustotu než voda. Jsou rozpustné v tucích, etheru, alkoholu, chloroformu nebo v benzínu, nemísí se s vodou. Získávají se z rostlinného materiálu extrakcí následovanou obvykle destilací s vodní párou, kde se po kondenzaci rozdělí na tuhou fázi – voskovitý stearopren, a kapalnou fázi – olejovitý elaopren (například při destilaci borové pryskyřice vzniká stearopren nazývaný kalafuna a elaoprenem je podíl známý jako terpentýn).

V současnosti je známo asi 3 000 různých éterických olejů a více než 1 000 látek v nich obsažených.

EtymologieEditovat

Označení „silice“ pochází z překladu „Geist“ (neboli „duch“ či „síla“) ve smyslu „prchavé esence“ („spiritus“).[1]

Chemické složeníEditovat

Obvykle se jedná o složité směsi látek. Nejčastěji jsou tvořeny terpeny a terpenovými deriváty, ale i uhlovodíky, alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylovými kyselinami a dalšími látkami.

Hovoříme-li o účinných složkách konkrétní rostliny nebo rostlinné drogy, používáme slovo silice v jednotném čísle (1 rostlina obsahuje 1 silici, tj. 1 směs olejovitých látek).

ÚčinkyEditovat

Způsob použití závisí na chemickém složení konkrétní silice. Siličné drogy se často vyznačují následujícími účinky:

Některé složky silic jsou jedovatéthujon, pulegon, safron, myristicin a další.

Některé mohou vyvolat hyperpigmentaci nebo vyvolávat alergie, např. olej ylang-ylang (kananga vonná), citroníková silice, jasmínová silice nebo olej ze santalového dřeva.[2]

Výskyt v rostlináchEditovat

Některé rostlinné čeledi jsou typické tvorbou silic: borovicovité, hluchavkovité, kakostovité, miříkovité, myrtovité, růžovité, vavřinovité a další.

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat