Wikipedie

Terpentýn

Terpentýn (též terpentin nebo terpentýnový olej) je tekutina získávaná destilací pryskyřice ze dřeva živých stromů, zejména z borovic. Používá se hlavně jako specializované rozpouštědlo, ale je také zdrojem materiálu pro organické syntézy.

Terpentýn
Identifikace
Registrační číslo CAS8006-64-2
Vlastnosti
Molární hmotnost136 Da
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Terpentýn se skládá z terpenů, především z monoterpenů alfa-pinenu a beta-pinenu, v menším množství z karenu, kamfenu, limonenu a terpinolenu.[1] Místo terpentýnu se dnes často používá minerální terpentýn nebo jiné ropné destiláty - ačkoli chemické složky jsou velmi odlišné.[2]

Etymologie editovat

Slovo terpentýn pochází (přes francouzštinu a latinu) z řeckého slova τερεβινθίνη terebinthine, což je zase ženský tvar (v souladu s ženským rodem řeckého slova, které znamená „pryskyřice“) přídavného jména (τερεβίνθινος) odvozeného od řeckého podstatného jména (τερέβινθος) pro strom řečík terebintový, z jehož mízy byl terpentýn původně destilován.[3]

Ačkoli slovo původně označovalo pryskyřičný exudát terebintových stromů (např. chioský terpentýn, kyperský terpentýn a perský terpentýn),[4][5] nyní se vztahuje na terpentýn z jehličnanů, konkrétně na surový terpentýn (např. benátský terpentýn je oleoresin z modřínu),[6] nebo na jeho silice, konkrétně terpentýnový olej; toto novější použití je dnes mnohem běžnější.[7]

Terminologie editovat

Termín terpentýn je obvykle definován jako produkt získaný z pryskyřice, tedy jako synonymum pro terpentýnový olej nebo terpentýnovou silici.[8][9][10][11][12] Někteří autoři používají termín terpentýn jako synonymum pro pryskyřici (surovinu) a produkt označují jako terpentýnový olej nebo terpentýnová silice.[13]

Výroba editovat

Jedním z nejstarších zdrojů byl „terpentýnový strom“ čili řečík terebintový (Pistacia terebinthus), středozemní strom příbuzný s pistácií.

Z hlediska výroby terpentýnu patří mezi důležité tyto borovice: borovice přímořská (Pinus pinaster), borovice halepská (Pinus halepensis), borovice Massonova (Pinus massoniana), borovice sumaterská (Pinus merkusii), borovice bahenní (Pinus palustris), borovice kadidlová (Pinus taeda) a borovice těžká (Pinus ponderosa).

Při výrobě buničiny z borovic sulfátovým procesem je terpentýn sbírán jako vedlejší produkt. Často se hned spaluje na výrobu energie.

Použití editovat

 
Ručně kolorovaná pohlednice z roku 1912 zachycující sběrače pryskyřice pro výrobu terpentýnu

Dvě hlavní oblasti použití terpentýnu v průmyslu jsou: jako rozpouštědlo a jako zdroj materiálu pro organickou syntézu.

Jako rozpouštědlo se terpentýn používá pro ředění olejových barev, k výrobě laků a jako surovina v chemickém průmyslu. Jeho průmyslové použití jako rozpouštědla bylo v průmyslově vyvinutých státech z většiny nahrazeno mnohem levnějším terpentýnovým substitutem destilovaným z ropy.

Kanadský balzám, též nazývaný kanadský terpentýn nebo balzám z jedle, je terpentýn vyrobený z pryskyřice z jedle. Benátský terpentýn se vyrábí z modřínu západoamerického (Larix occidentalis).

Terpentýn také slouží jako zdroj surovin při syntéze vonných chemikálií. Komerčně využívaný kafr, linalool, terpineol a geraniol jsou obvykle produkty z alfa-pinenu a beta-pinenu, což jsou dvě hlavní složky terpentýnu. Tyto pineny se oddělují a čistí destilací. Směs diterpenů a triterpenů zůstává v destilačním zbytku a prodává se jako kalafuna.

Terpentýn se též přidává do mnoha čisticích a sanitárních produktů kvůli jeho antiseptickým vlastnostem a jeho „čisté vůni“.

V USA na začátku 19. století se terpentýn někdy spaloval v lampách jakožto levnější alternativa velrybího oleje. Kvůli silnému zápachu se většinou používal pro vnější osvětlení[14].

Terpentýn smíšený se včelím nebo karnaubským voskem se dlouho používá jako vosk pro ochranu nábytku napuštěného olejovým mořidlem (např. s citronovým olejem).

Rizika editovat

Terpentýn dráždí kůži a oči, vdechované páry poškozují plíce, dýchací cesty a centrální nervový systém, při požití může dojít k selhání ledvin. Je extrémně hořlavý.

Lékařský elixír editovat

Terpentýn a petrodestiláty jako uhelný olej a kerosin se od starověku používaly v medicíně, jako povrchové nebo někdy i vnitřní domácí léčivo. Povrchově se používaly jako abraziva a na rány, k hubení vší, a po smíchání s živočišným tukem také k prsním obkladům nebo k inhalaci při nosních a krčních nemocích. Mnoho moderních prsních obkladů, například značky Vicks, stále obsahuje terpentýn jako složku ve směsích.

I když vnitřní užívání těchto toxických[zdroj?] výrobků už dnes není běžné, podával se dříve terpentýn společně s kostkou cukru, s melasou nebo medem k zamaskování jeho chuti, případně i samotný. Býval indikován pro likvidaci střevních parazitů, pro antiseptické a diuretické vlastnosti i jako obecný všelék[15][16].

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turpentine na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Kent, James A. Riegel's Handbook of Industrial Chemistry (Eighth Edition) Van Nostrand Reinhold Company (1983) ISBN 0-442-20164-8 p.569
  2. ↑ STOYE, Dieter. Solvents. Příprava vydání Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA Dostupné online. ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a24_437. S. a24_437. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.a24_437. 
  3. ↑ BARNHART, R. K. The Barnhart Concise Dictionary of Etymology. New York: Harper Collins, 1995. ISBN 0-06-270084-7. 
  4. ↑ SKEAT, Walter W. A Concise Etymological Dictionary of the English Language. Oxford, UK: Oxford University Press, 1882. Dostupné online. S. 579. 
  5. ↑ MILLS, John S.; WHITE, Raymond. Natural Resins of Art and Archaeology Their Sources, Chemistry, and Identification. Studies in Conservation. 1977, s. 12–31. Dostupné online. ISSN 0039-3630. DOI 10.2307/1505670. JSTOR 1505670. 
  6. ↑ MAHOOD, S. A. Larch (Venice) Turpentine from Western Larch (Larix occidentalis). Journal of Forestry. 1921-03-01, s. 274–282. Dostupné online. ISSN 0022-1201. DOI 10.1093/jof/19.3.274. 
  7. ↑ Turpentine [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 791 s. 
  9. ↑ Kolektiv autorů. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. vyd. Svazek 8. Praha: Diderot, 1999. 8 svazků. ISBN 80-902555-2-3. S. 60. 
  10. ↑ kolektiv. Technický slovník naučný. Praha: Encyklopedický dům, 2005. ISBN 80-86044-26-2. S. 179, 359. 
  11. ↑ DUCHOSLAV, Eduard. Nauka o těžbě lesní pro české lesníky a přátele českého lesnictví. Písek: Jaroslav Burian, 1893. 236 s. Kapitola Smolaření, s. 143. 
  12. ↑ KUDELA, M.; MENTBERGER, J. Zvýšení obsahu pryskyřice ve dřevě borovice lesní (Pinus silvestris L.) injektováním diquatu a paraquatu. In: Lesnictví = Forestry: mezinárodní vědecký časopis. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1983. ISSN 0024-1105. S. 408.
  13. ↑ KOČÍ, Bedřich, a kol. Malý slovník naučný. Praha: B. Kočí, 1925. 2120 s. Kapitola Kondensace, s. 1959. 
  14. ↑ Charles H. Haswell. Reminiscences of New York By an Octogenarian (1816 - 1860) [online]. Dostupné online. 
  15. ↑ Rural Life in the United States: Home Remedies [online]. The Library of Congress, 2002 [cit. 2008-02-22]. (American Memory Timeline). Dostupné online. 
  16. ↑ Delbert Trew. Coal Oil was Useful All-Purpose Home Remedy [online]. Blueprints For Travel, LLC., 15 June2007 [cit. 2008-02-22]. (Texas Escapes). Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Terpentýn&oldid=23156292“