Terpentýn

Terpentýn (též terpentin nebo terpentýnový olej) je tekutina získávaná destilací pryskyřice ze dřeva stromů, zejména z borovic. Skládá se z terpenů, hlavně z monoterpenů alfa-pinenu a beta-pinenu.

Slovo terpentýn vzniklo přes francouzštinu a latinu z řeckého slova terebinthinae, názvu druhu stromu řečík terebintový, z jehož mízy byl terpentýn původně destilován[1].

TerminologieEditovat

Termín terpentýn je obvykle definován jako produkt získaný z pryskyřice, tedy jako synonymum pro terpentýnový olej nebo terpentýnovou silici.[2][3][4][5][6] Někteří autoři používají termín terpentýn jako synonymum pro pryskyřici (surovinu) a produkt označují jako terpentýnový olej nebo terpentýnová silice.[7]

VýrobaEditovat

Jedním z nejstarších zdrojů byl „terpentýnový strom“ čili řečík terebintový (Pistacia terebinthus), středozemní strom příbuzný s pistácií.

Z hlediska výroby terpentýnu patří mezi důležité tyto borovice: borovice přímořská (Pinus pinaster), borovice halepská (Pinus halepensis), borovice Massonova (Pinus massoniana), borovice sumaterská (Pinus merkusii), borovice bahenní (Pinus palustris), borovice kadidlová (Pinus taeda) a borovice těžká (Pinus ponderosa).

Při výrobě buničiny z borovic sulfátovým procesem je terpentýn sbírán jako vedlejší produkt. Často se hned spaluje na výrobu energie.

PoužitíEditovat

 
Ručně kolorovaná pohlednice z roku 1912 zachycující sběrače pryskyřice pro výrobu terpentýnu

Dvě hlavní oblasti použití terpentýnu v průmyslu jsou: jako rozpouštědlo a jako zdroj materiálu pro organickou syntézu.

Jako rozpouštědlo se terpentýn používá pro ředění olejových barev, k výrobě laků a jako surovina v chemickém průmyslu. Jeho průmyslové použití jako rozpouštědla bylo v průmyslově vyvinutých státech z většiny nahrazeno mnohem levnějším terpentýnovým substitutem destilovaným z ropy.

Kanadský balzám, též nazývaný kanadský terpentýn nebo balzám z jedle, je terpentýn vyrobený z pryskyřice z jedle. Benátský terpentýn se vyrábí z modřínu západoamerického (Larix occidentalis).

Terpentýn také slouží jako zdroj surovin při syntéze vonných chemikálií. Komerčně využívaný kafr, linalool, terpineol a geraniol jsou obvykle produkty z alfa-pinenu a beta-pinenu, což jsou dvě hlavní složky terpentýnu. Tyto pineny se oddělují a čistí destilací. Směs diterpenů a triterpenů zůstává v destilačním zbytku a prodává se jako kalafuna.

Terpentýn se též přidává do mnoha čisticích a sanitárních produktů kvůli jeho antiseptickým vlastnostem a jeho "čisté vůni".

V USA na začátku 19. století se terpentýn někdy spaloval v lampách jakožto levnější alternativa rybího oleje. Kvůli silnému zápachu se většinou používal pro vnější osvětlení[8].

Terpentýn smíšený se včelím nebo karnaubským voskem se dlouho používá jako vosk pro ochranu nábytku napuštěného olejovým mořidlem (např. s citronovým olejem).

RizikaEditovat

Terpentýn je organické rozpouštědlo, proto má mnoho stejných bezpečnostních rizik jako jiné takové látky. Kromě jiného dráždí kůži a oči, vdechované páry poškozují plíce, dýchací cesty a centrální nervový systém, při požití může dojít k selhání ledvin. Je extrémně hořlavý.

Lékařský elixírEditovat

Terpentýn a petrodestiláty jako uhelný olej a kerosin se od starověku používaly v medicíně, jako povrchové nebo někdy i vnitřní domácí léčivo. Povrchově se používaly jako abraziva a na rány, k hubení vší, a po smíchání s živočišným tukem také k prsním obkladům nebo k inhalaci při nosních a krčních nemocích. Mnoho moderních prsních obkladů, například značky Vicks, stále obsahuje terpentýn jako složku ve směsích.

I když vnitřní užívání těchto toxických výrobků už dnes není běžné, podával se dříve terpentýn společně s kostkou cukru, s melasou nebo medem k zamaskování jeho chuti, případně i samotný. Býval indikován pro likvidaci střevních parazitů, pro antiseptické a diuretické vlastnosti i jako obecný všelék[9][10].

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turpentine na anglické Wikipedii.

  1. BARNHART, R.K. The Barnhart Consise Dictionary of Etymology. New York: Harper Collins, 1995. ISBN 0062700847. 
  2. KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 791 s. (čeština) 
  3. Kolektiv autorů. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. vyd. Svazek 8. Praha: Diderot, 1999. 8 svazků. ISBN 80-902555-2-3. S. 60. 
  4. kolektiv. Technický slovník naučný. Praha: Encyklopedický dům, 2005. ISBN 80-86044-26-2. S. 179, 359. 
  5. DUCHOSLAV, Eduard. Nauka o těžbě lesní pro české lesníky a přátele českého lesnictví. Písek: Jaroslav Burian, 1893. 236 s. Kapitola Smolaření, s. 143. 
  6. KUDELA, M.; MENTBERGER, J. Zvýšení obsahu pryskyřice ve dřevě borovice lesní (Pinus silvestris L.) injektováním diquatu a paraquatu. In: Lesnictví = Forestry: mezinárodní vědecký časopis. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1983. ISSN 0024-1105. S. 408.
  7. KOČÍ, Bedřich, a kol. Malý slovník naučný. Praha: B. Kočí, 1925. 2120 s. Kapitola Kondensace, s. 1959. 
  8. Charles H. Haswell. Reminiscences of New York By an Octogenarian (1816 - 1860) [online]. Dostupné online. 
  9. Rural Life in the United States: Home Remedies [online]. The Library of Congress, 2002 [cit. 2008-02-22]. (American Memory Timeline). Dostupné online. 
  10. Delbert Trew. Coal Oil was Useful All-Purpose Home Remedy [online]. Blueprints For Travel, LLC., 15 June2007 [cit. 2008-02-22]. (Texas Escapes). Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat