Uhlovodíky

organické sloučeniny skládající se z atomů uhlíku a vodíku

Uhlovodíky jsou organické sloučeniny, jejichž molekuly se skládají pouze z atomů uhlíku (C) a vodíku (H). Tyto látky mají hlavní uhlíkový řetězec (uhlíková kostra), na kterou jsou připojeny atomy vodíku. Termín uhlovodík se často užívá jako zkrácený název pro alifatické uhlovodíky (nearomatické uhlovodíky).[zdroj⁠?!]

Dělení uhlovodíků

editovat
 
Model benzenu, který patří mezi aromatické uhlovodíky
Podle typu řetězce Podle typu vazeb Vazby
Alifatické uhlovodíky Acyklické uhlovodíky Alkany jednoduché
Alkeny jedna dvojná vazba
Alkyny jedna trojná vazba
Alkadieny dvě dvojné
Alkadiyny dvě trojné
Cyklické uhlovodíky Cykloalkany jednoduché
Cykloalkeny jedna dvojná vazba
Cykloalkyny jedna trojná vazba
Aromatické uhlovodíky (areny) delokalizovaný systém konjugovaných dvojných vazeb

Příklady

editovat
 
Uhlovodíky se získávají při rafinaci ropy v ropných rafinériích a v chemických závodech

Nejjednodušším uhlovodíkem je methan, uhlovodík s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku: CH4. Ethan je uhlovodík (přesněji řečeno alkan) sestávající z dvou atomů uhlíku spojených jednoduchou vazbou, každý se třemi atomy vodíku: C2H6. Propan má tři uhlíkové atomy (C3H8) a butan čtyři (C4H10). Dále následují pentan (5), hexan (6), heptan (7), oktan (8), nonan (9), dekan (10), undekan (11) a dodekan (12). Tato homologická řada dále pokračuje a liší se o homologický přírůstek CH2, obecný vzorec alkanů je tedy CnH2n+2.

Uhlovodíky a deriváty

editovat

Existují tři druhy názvosloví uhlovodíků: triviální, jež je nejstarší a souvisí s místem výskytu nebo s vlastnostmi, funkčně skupinové (radikálově funkční), které se skládá z uhlovodíkového zbytku a názvu funkční skupiny, a systematické, definované organizací IUPAC.

Chemický název uhlovodíku se může skládat z předpon, kmene značícího počet uhlíku a koncovky. Předpony mohou být číslovkové (di, tri, tetra, …) nebo názvoslovné (cyklo- pro uzavřený řetězec, izo- a neo- pro větvený řetězec, alkyl- pro navázané uhlovodíkové zbytky). Pestřejší soubor předpon obsahují deriváty uhlovodíků pro označení funkčních skupin. Slovní základ označující počet uhlíků je buďto vžitý triviální (meth-, eth-) nebo vychází z číslovky. Koncovka vyjadřuje chemickou vazbu (-an, -en, -dien, -yn) nebo uhlovodíkový zbytek (-yl, -diyl, -yliden, triyl, ylidyn).U derivátů uhlovodíků se vyskytují další koncovky pro funkční skupiny.

Při tvorbě názvu uhlovodíku je nejdřív nutné najít nejdelší uhlíkový řetězec. Poté atomy uhlíku očíslovat tak, aby měly substituenty nejmenší čísla. V názvu je uvádíme dle abecedy.

Dvojná vazba má přednost před vazbou trojnou a před uhlovodíkovým zbytkem. Předpony uhlovodíkových zbytků s číslem jejich pozice se řadí podle jejich názvu v abecedním pořadí. Podobně jsou řazeny i koncovky označující typ vazby. Pro větvené uhlovodíky obsahující na konci řetězce skupinu (CH3)2CH- je možné použít předponu izo-, pro skupinu (CH3)3C- předponu neo-.

Počet atomů C alkan alken alkyn cykloalkan cykloalken cykloalkyn isomery alkoholy isoalkoholy karboxylová kyselina
1 methan neexistuje neexistuje neexistuje neexistuje neexistuje neexistuje methanol neexistuje kyselina methanová (mravenčí)
2 ethan ethen ethyn neexistuje neexistuje neexistuje neexistuje ethanol neexistuje kyselina ethanová (octová)
3 propan propen propyn cyklopropan cyklopropen cyklopropyn neexistuje propanol isopropanol kyselina propanová (propionová)
4 butan buten butyn cyklobutan cyklobuten cyklobutyn isobutan butanol isobutanol kyselina butanová (máselná)
5 pentan penten pentyn cyklopentan cyklopenten cyklopentyn isopentan pentanol isopentanol kyselina pentanová (valerová)
6 hexan hexen hexyn cyklohexan cyklohexen cyklohexyn isohexan hexanol isohexanol kyselina hexanová (kapronová)
7 heptan hepten heptyn cykloheptan cyklohepten cykloheptyn isoheptan heptanol isoheptanol kyselina heptanová (enanthová)
8 oktan okten oktyn cyklooktan cyklookten cyklooktyn isooktan oktanol isooktanol kyselina oktanová (kaprylová)
9 nonan nonen nonyn cyklononan cyklononen cyklononyn isononan nonanol isononanol kyselina nonanová (pelargonová)
10 dekan decen decyn cyklodekan cyklodecen cyklodecyn isodecan dekanol isodekanol kyselina dekanová (kaprinová)
11 undekan undecen undecyn cykloundekan cykloundecen cykloundecyn isoundekan undekanol isoundekanol kyselina undekanová (undecylová)
12 dodekan dodecen dodecyn cyklododekan cyklododecen cyklododecyn isododekan dodekanol isododekanol kyselina dodekanová (laurová)
13 tridekan tridecen tridecyn cyklotridekan cyklotridecen cyklotridecyn isotridekan tridekanol isotridekanol kyselina tridekanová (tridecylová)
14 tetradekan tetradecen tetradecyn cyklotetradekan cyklotetradecen cyklotetradecyn isotetradekan tetradekanol isotetradekanol kyselina tetradekanová (myristová)
15 pentadekan pentadecen pentadecyn cyklopentadekan cyklopentadecen cyklopentadecyn isopentadekan pentadekanol isopentadekanol kyselina pentadekanová (pentadecylová)
16 hexadekan hexadecen hexadecyn cyklohexadekan cyklohexadecen cyklohexadecyn isohexadekan hexadekanol isohexadekanol kyselina hexadekanová (palmitová)
17 heptadekan heptadecen heptadecyn cykloheptadekan cykloheptadecen cykloheptadecyn isoheptadekan heptandekanol isoheptandekanol kyselina heptandekanová (heptadecylová)
18 oktadekan oktadecen oktadecyn cyklooktadekan cyklooktadecen cyklooktadecyn isooktadekan oktadekanol isooktodekanol kyselina oktodekanová (stearová)
19 nonadekan nonadecen nonadecyn cyklononadekan cyklononadecen cyklononadecyn isononadekan nonadekanol isononadekanol kyselina nonadekanová (nonadecylová)
20 ikosan ikosen ikosyn cykloikosan cykloikosen cykloeikosyn isoikosan ikosanol isoikosanol kyselina ikosanová (arachidová)

Externí odkazy

editovat