Kyselina kaprylová

chemická sloučenina

Kyselina kaprylová je triviální název pro nasycenou mastnou kyselinu s molekulou s osmi atomy uhlíku. Systematický název je oktanová kyselina. Přirozeně se vyskytuje v kokosovém ořechu a mateřském mléce. V menším množství ji najdeme i v kravském mléce a másle. Největším zdrojem kyseliny kaprylové jsou však palmový a zejména kokosový olej, u něhož tvoří až 10 procent objemu. Jde o olejovitou kapalinu nepatrně rozpustnou ve vodě, se slabým nažluklým pachem.

Kyselina kaprylová
Kyselina kaprylová

Kyselina kaprylová

Obecné
Systematický název oktanová kyselina
Triviální název Kyselina kaprylová
Anglický název Caprylic acid
Německý název Caprylsäure
Sumární vzorec C8H16O2
Vzhled Olejovitá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 144,211 g/mol
Teplota tání 16-17 °C
Teplota varu 237 °C
Hustota 0,910 g/cm3
Disociační konstanta pKa 4,89
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PoužitíEditovat

Kyselina kaprylová se komerčně používá k výrobě esterů pro parfumerii a též pro výrobu barviv.

Nachází užití také při léčbě některých bakteriálních infekcí. Díky poměrně krátkému řetězci snadno prochází membránami tukových buněk, je proto účinná proti některým bakteriím potaženým lipidovým filmem, například Staphylococcus aureus a různým druhům bakterie Streptococcus[2].

Aby ghrelin způsoboval pocit hladu v příslušných centrech v hypothalamu, musí být kyselina kaprylová kovalentně vázána na serinový zbytek na třetí pozici grelinu, konkrétně musí acylovat hydroxylovou skupinu. Jiné mastné kyseliny však mohou mít podobné účinky.

Léčitelství: Výzkumné studie prokázaly příznivý vliv této mastné kyseliny při léčbě kvasinkových infekcí (kandidóz), vyvolaných kvasinkou candida albicans.[zdroj?] Kyselina kaprylová také účinně pomáhá organismu v boji s plísněmi.[zdroj?] Podílí se na udržení optimální hodnoty pH, posiluje obranyschopnost a zlepšuje trávení, což má příznivý vliv na celkovou hladinu energie, jíž člověk disponuje.[zdroj?]

Při kvasinkové infekci se doporučuje zvyšovat dávky kyseliny kaprylové postupně, aby nedošlo k přetížení jater, jež odstraňují odmuřelé mikroorganismy.[zdroj?] Činnost jater můžeme současně podpořit například ostropestřcem mariánským.[zdroj?]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caprylic acid na anglické Wikipedii.

  1. a b Octanoic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Nair MK, Joy J, Vasudevan P, Hinckley L, Hoagland TA, Venkitanarayanan KS. Antibacterial effect of caprylic acid and monocaprylin on major bacterial mastitis pathogens. J Dairy Sci. 2005 Oct;88(10):3488-95.

Externí odkazyEditovat