Kyselina mravenčí

chemická sloučenina

Kyselina mravenčí (lat. acidum formicicum, též acidum formicum), methanová kyselina je nejjednodušší karboxylovou kyselinou. Z jejího vzorce vyplývá, že na karboxylovou skupinu —COOH je vázán pouze jeden atom vodíku. Je to bezbarvá, na vzduchu dýmající, ostře páchnoucí kapalina s leptavými účinky.[1] Její teplota tání a hlavně teplota varu jsou podobně vysoké jako u vody díky vlivu vodíkových vazeb. Má silné redukční účinky. (Její molekula totiž obsahuje vlastně aldehydovou skupinu, která se snadno oxiduje[2])

Kyselina mravenčí
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Prostorový model
Prostorový model
Prostorový model molekuly kyseliny mravenčí
Prostorový model molekuly kyseliny mravenčí
Obecné
Systematický názevmethanová kyselina
Triviální názevkyselina mravenčí
Latinský názevacidum formicicum;
acidum formicum
Anglický názevformic acid
Německý názevAmeisensäure
Funkční vzorecHCOOH
Sumární vzorecCH2O2
Vzhledbezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS64-18-6
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)200-579-1
Indexové číslo607-001-00-0
Vlastnosti
Molární hmotnost46,024 8 g/mol
Teplota tání8,4 °C (281,6 K)
Teplota varu100,8 °C (374,0 K)
Hustota1,22 g/cm³ (kapalina)
Viskozita1,57 cP (26 °C)
Disociační konstanta pKa3,75
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH314
R-větyR35
S-věty(S1/2) S23 S26 S45
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kyselina mravenčí

Tvoří soli, které se nazývají mravenčany, převládá však označení formiáty. Stejné označení se používá i pro látky, vznikající esterifikací – tzn. reakcíalkoholy. Nejjednodušším esterem je methylformiát.

Výskyt a použití editovat

Kyselina mravenčí je obsažena v mravenčím jedu, odtud pochází její název. Dále je obsažena např. v jedu včel.[3] Používá se především v organické technologii.

Vyskytuje se v žahavých buňkách kopřivy, avšak není hlavní složkou způsobující příznaky popálení.[4]

Syntetická kyselina mravenčí se užívá k výrobě barviv, na odstraňování bradavic, v gumárenském průmyslu a v koželužstvíodvápnění kůže, též jako přídatná látka do potravin pod označením E 236.[5] Používá se také do přípravků na čištění vodního a močového kamene v toaletní míse.

Je možné ji vyrábět s vysokou účinností elektrochemicky z oxidu uhličitého a vody s použitím olověné, rtuťové nebo cínové katody.[6]

laboratoři slouží k přípravě oxidu uhelnatého pomocí kyseliny sírové, která odštěpí z kyseliny mravenčí vodu. HCOOH → CO + H2O

Ve včelařské chovatelské praxi se páry kyseliny mravenčí používají jako účinný prostředek k tlumení varroázy. Varroáza je onemocnění způsobené roztočem kleštíkem včelím.

Účinek na člověka editovat

Na kůži: Při dotyku s lidskou kůží ji začíná okamžitě leptat, což způsobuje svědění a kůže začíná červenat. Poškození kůže obvykle není vážné, při kontaktu s koncentrovanou kyselinou mravenčí však může dojít k silnému podráždění a vzniku puchýřů.[7]

V krevním oběhu: Zásadní úlohu hraje při otravách methanolem, který se nejprve metabolizuje na formaldehyd a ten zas na kyselinu mravenčí. Její vyšší koncentrace pak vede k rozvoji metabolické acidózy, která může končit smrtí.[8]

Akutní toxicita spočívá v tom, že kyselina mravenčí inhibuje cytochromoxidázu a tím i mitochondriální respiraci, podobně jako kyanidy a oxid uhelnatý. Rozvoj acidózy je doprovázen tvorbou mravenčanů a laktátů. Acidóza také usnadňuje průnik kyseliny do buněk. Hromadí se zejména v sítnici, očním nervu a bazálních gangliích.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Formic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. STREBLOVÁ, Eva. Souhrnné texty z chemie: pro přípravu k přijímacím zkouškám (přírodovědné obory, lékařství). 4. vydání. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3480-7.
  3. OTLES, Semih. Phenolic compounds analysis of root, stalk, and leaves of nettle. S. 564367.Chybí název periodika! ScientificWorldJournal, 19. dubna. Roč. 2012, s. 564367. PMID 22593694. (anglicky) 
  4. FU, Han Yi; CHEN, Shiang Jiuun; CHEN, Ruei Feng; DING, Wang Hsien; KUO-HUANG, Ling Long; HUANG, Rong Nan. Identification of Oxalic Acid and Tartaric Acid as Major Persistent Pain-inducing Toxins in the Stinging Hairs of the Nettle, Urtica thunbergiana. S. 57–65. Annals of Botany [online]. 2006-07-01. Roč. 98, čís. 1, s. 57–65. Dostupné online. DOI 10.1093/aob/mcl089. 
  5. E236. www.ferpotravina.cz [online]. [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. 
  6. DYTRYCH, Pavel; Vladislav Dřínek; Martin Koštejn, Radek Fajgar. CO₂ – surovina budoucnosti?. Vesmír. 2023-09, roč. 102, čís. 9, s. 510. 
  7. Occupational Health Guideline for Formic Acid. Center for Disease Control and Prevention [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/niosh/docs/81-123/pdfs/0296.pdf
  8. LIESIVUORI, Jyrki a and Heikki SAVOLAINEN. Methanol and Formic Acid Toxicity: Biochemical Mechanisms. Pharmacology & Toxicology [online]. 1991, 69(3), 157-163 [cit. 2023-05-26]. ISSN 0901-9928. Dostupné z: doi:10.1111/j.1600-0773.1991.tb01290.x

Externí odkazy editovat