Kyselina valerová
Kyselina valerová (lat. acidum valericum) je jednou z mnoha karboxylových kyselin, v jejichž rámci se řadí mezi monokarboxylové kyseliny. Její vzorec je CH3(CH2)3COOH. Její systematický název zní pentanová kyselina.
Kyselina valerová | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | pentanová kyselina |
Triviální název | kyselina valerová, acidum valericum (lat.) |
Funkční vzorec | CH3(CH2)3COOH |
Sumární vzorec | C5H10O2 |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 539-82-2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 102,13 g/mol |
Teplota tání | −35 °C |
Teplota varu | 186 °C |
Hustota | 0,930 g/cm³ |
Disociační konstanta pKa | 4,86 |
Rozpustnost ve vodě | 4,97 g/100 ml (25 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina valerová je obsažena v kozlíku lékařském, její triviální pojmenování pochází právě z latinského názvu této rostliny, Valeriana officinalis. Jako ostatní karboxylové kyseliny, které mají ve své molekule nižší počet atomů uhlíku, má velmi nepříjemný dráždivý zápach, zapáchá po zvířecích výkalech. Její soli a estery se nazývají valerany. Jedná se o synergistu neurotransmiteru GABA (potencuje jeho účinek), proto má anxiolytické, spasmolytické, sedativní až hypnotické účinky, přičemž je jednou z látek, jež dávají kozlíku lékařskému jeho účinek.
Kyselina valerová se používá při syntéze jejích esterů. Její nestálé estery mohou nepříjemně páchnout a používají se v kosmetice a parfumerii. Pentylvalerát a ethylvalerát se používají jako přísady do jídel kvůli jejich ovocné příchuti.
Reference
editovat- ↑ a b Valeric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina valerová na Wikimedia Commons